Každý člověk za sebou zanechává stopy z útržků vzpomínek, nehmotných impresí a subtilních emocí, kteréžto následně ožívají uvnitř příběhů ve své vlastní dimenzi. To je ve zkratce hybný mechanismus a základní dynamika hudebního a obrazového sdělení vznikajícího po šest let vrstvením zdánlivě nahodilých témat, jejichž společným jmenovatelem je sama osobnost autora. Parov Stelar coby producent, který se celosvětově etabloval originální fúzí elektroniky s jazzem a swingem, přichází nyní s albem hluboce obrazotvorným a naplněným fantastickými vizemi. Vydáváme se na cestu mezi realitami, až za jejich hranice, mimo čas a do nitra dosud neznámých světů. A není náhodou, že spolu s novou etapou vychází i autobiografická kniha Trip, která celou tuto cestu nasvěcuje ještě jinak.
Vizuálně nás Parov přenáší do AI poznamenaného světa černobílých filmů Fritze Langa, VHS glitchů přenesených do věku stříbrného plátna, postmoderního sci-fi nasávajícího sílu z věku průmyslové revoluce a retrofuturismu. A zvukově svou nostalgicko-surrealistickou misi uvádí chytlavým titulním trackem prodchnutým atmosférickým d’n‘b a house beatem. Pojem času a prostoru se tu stává relativním a my se necháme unášet na vlnách emocí ne nepodobných devadesátkové tvorbě Mobyho či Massive Attack. Vibe prvně jmenovaného se přenáší do elegantně zaprášené Shiver s bluesovým feelingem a silou pětatřicetičlenného orchestru pracujícího se střídáním mužského a ženského vokálu. Po deseti letech tu máme update vypalovačky Six Feet Under se zvonivým hlasem Claudie Kane proměněný do pozvolné orchestrální kompozice se skrytou vztahovou linkou nenaplněné touhy následující bílého králíka. Skladba Rebel Love se vydává cestou do paláce mezi vrcholky zasněžených obrů, kde člověk najde sama sebe i lásku k druhým, jakkoli je v nalezeném vnitřním světě vše bizarní a převrácené. Hudebně se jedná o kousek, který patří k esenciálnímu jádru alba.
Tranzovní vzpomínky na pobyt v neznámé krajině, přechod z klidu do pompézních ozvěn mše za hladké splynutí člověka a stroje, to nám přináší Hyper Body, aby v ambientní Interlude One s meandrujícím klarinetem došlo na další vrchol desky v podobě Falling in Time. Ještě chvíli zní jazzový klarinet, klavír a monochromatická noir estetika kombinovaná s opulentními smyčci a éterickým dívčím zpěvem. Naléhavost a klid, hořkosladký heartbeat elektro popu osmdesátkového střihu. Kontrastující napětí z nedosažitelné prchavosti okamžiku je hmatatelné a uvěřitelné. Remixovaná Art Deco královny ztemnělého popu Lany Del Rey je snad ještě lepší než originál, když do atmosfér přináší závan taneční hudby. Delikátní zasněženou snovou krajinou procházíme v In Between, která by i nejzlomenější srdce inspirovala k nové zamilovanosti. Původní verze songu vyšla o pět let dříve pod hlavičkou alter ega electro-pop projektu Stelartronic se zpěvem Eleny Karafizi, zpěvačky live bandu Parov Stelar.
Závěrečnou třetinu alba otevírá Absentis Mater. Na vokální oratorium navazuje perpetuální náladová klavírní etuda, která je hybridem syntezátorové estetiky Pet Shop Boys na tripu s Ludovicem Einaudim. Maybe Tomorrow je snová romance s triphopovým beatem poskládaná ze zapadlých střípků vědomí a Walking on Clouds je ztemnělý časový posun nachovým kouřem starého kina s mrkajícími intervaly zakázané biotechnologické lásky a paletou fantaskních událostí v rychlém střihu. The Fortune Teller je ani ne dvouminutová éterická klavírní balada o lásce krásné vědmy s tarotem a křišťálovou koulí ke kyborgovi. Klidná keyboardová The Forest se zacykleným motivem staví na retrofuturistické organické atmosféře, jako by vypadla z Jarreho notesu. Zneklidňující závěr Dystopia se vynořuje z jaderné mlhy, aby zvěstovala budoucnost v rytmu binárního kódu a završila dosud netušené.
VERDIKT: 78 %
Parov Stelar na Artifact umně mísí snově surrealistickou nostalgii stříbrného plátna, kde sofistikovanou postmodernu glitchů taví v kotlíku s melancholií multiverza a metafyzikou setkání Mobyho a Hanse Zimmera.