Little Death Wishes je v jádru kaleidoskopickým příběhem o generačním strádání žen, nejisté povaze lidské existence a touze zůstat pevný navzdory všem ranám osudu. Sestry v něm rozehrávají svůj typický kontrast mezi dětskou hravostí a temnými tématy, tentokrát však s ještě výraznějším důrazem na opulentní zvuk, který už nepůsobí tak kutilsky jako na jejich kultovním debutu La maison de mon rêve.
Zvukově album obsahuje vše, co se dá od CocoRosie očekávat – od dreamy syntezátorových ploch v úvodní Wait for Me přes rytmicky dominantní Cut Stitch Scar až po klavírní baladu It Ain’t Easy, kde se střídání vokálů obou sester stává intimním dialogem. Yesterday je pak příkladem schopnosti dua pracovat s kontrasty – zdánlivě lehká, chytlavá melodie pojednává o sexuálním násilí a jeho zničujícím dopadu na rodinné vztahy.
Napříč albem CocoRosie experimentují s různými zvukovými texturami a styly. V Paper Boat se blíží soudobému R&B s vokodérovými úpravami hlasu, zatímco Nothing But Garbage svádí k tanci. Girl in Town s hostujícím Chancem the Rapperem pak ukazuje, že sestry dokážou tvořit i v mantinelech mainstreamovější popové produkce, aniž by ztratily svou identitu.
Po více než dvaceti letech na scéně už CocoRosie svým přístupem nepřekvapují tak jako kdysi, ale jejich koláž popkulturních prvků spojených do vlastních barokních, teatrálních kreací stále dokáže uchvátit.
Verdikt: 70%
Little Death Wishes je důkazem, že i po dvou dekádách dokážou sestry Casadyovy tvořit hudbu, která je osobitá, mnohovrstevnatá a emotivně naléhavá. I když už nepřináší překvapení jako jejich rané nahrávky, album přesvědčivě ukazuje, že experimenty CocoRosie s formou slouží k vyjádření hlubokých témat.