Obrázek k článku RECENZE: Mimozemský zážitek. Einstürzende Neubauten místo hry na smetí improvizují
| Ondřej Kubín | Foto: Thomas Rabsch

RECENZE: Mimozemský zážitek. Einstürzende Neubauten místo hry na smetí improvizují

Einstürzende Neubauten se vracejí ke svým improvizačním kořenům, zároveň ve čtyřiačtyřicátém roku existence definují vlastní hudební žánr.

Blixou Bargeldem vedená berlínská skupina na koncertech vždy nechávala prostor pro volnou improvizaci. Tyto segmenty jsou v jejich terminologii takzvané rampy, protože jim slouží jako odrazové plochy do neznáma. Už dříve se některé z nich dostaly i na studiové nahrávky, nyní ale poprvé tvoří celé album. Nejde přitom o žádný zaprášený archivní materiál, všechny rampy pochází z turné roku 2022, které kapela jela s předchozí deskou Alles in Allem. Z celkem 25 zaznamenaných improvizací vybrala 14 nejslibnějších, které se následně dočkaly menšího učesání, případně úprav textu a pak nového nahrání. Doplňuje je ještě úplně nová skladba Planet Umbra, která skupině vznikla pod rukama během prací ve studiu.

Texty původních živých improvizací vycházejí z předem napsaných útržků veršů a slovních spojení rozšířených podle Bargeldovy aktuální inspirace. Někdy to pro finální písničku stačilo, jindy bylo potřeba text ještě později dopsat. Na albu opět zní němčina i angličtina a třeba u Everything will be Fine se jazyky střídají dokonce i v rámci jedné skladby.

Někdy jsou texty úplně dadaistické, jako když v Pestalozzi Blixa vyjmenovává zajímavé položky ze své nákupní historie. Jindy je text uchopitelnější, ale i tak skýtá prostor pro interpretace, jako když v Before I go zpěvák odškrtává ze seznamu různé všední i abstraktní úkony před odchodem. Ochodem odkud? Z bytu, z planety, ze života…? Úvodní Wie lange noch se potýká s pocitem, že vše už bylo řečeno, napsáno a zpíváno a pak se ptá „jak dlouho ještě?“ Rozhodně důležitá otázka pro skupinu, která se už víc než čtyři dekády snaží posouvat stále dopředu. I pár jednoduchých slov může mít velkou sílu, jako když Blixa v refrénu Besser Isses zpívá: „Ich ohne dich / Du ohne mich / Besser isses (Já bez tebe / Ty beze mě / Je to tak lepší).“ Rozchodová píseň redukovaná na úplnou dřeň.

Vzhledem ke konceptu Rampen na albu tentokrát nenajdeme žádné zvláštní samply z vědeckých databází ani nové podivné nástroje sestavené z materiálů ze smetiště. Pořád tam ovšem najdeme staré podivné nástroje. Ty, které měla kapela s sebou na onom minulém turné. Dojde třeba na kovové pružiny, plastové trubky nebo nákupní vozík. A místy i na Blixův falsetový křik. Z konvenčních nástrojů bych rád vypíchnul baskytaru Alexandera Hackeho, která ty experimentálnější zvuky často drží pohromadě.

Pokud bych měl popsat hudbu alba obecnějšími slovy, asi bych sáhl po pojmech jako industriál, avantgarda nebo temný ambient. Kapela samotná by ale asi byla radši, kdybych použil prostě jen jejich nový termín: alien pop music. Možná to nakonec říká vše.

Verdikt: 75%

Album Rampen: apm (alien pop music) zachycuje něco z atmosféry živých vystoupení Einstürzende Neubauten, dodává to ale ve vybroušené studiové verzi. Charismatické vokály Blixy Bargelda zní skvěle nad atmosférickými industriálními kompozicemi.