Když před necelými osmi lety vydal držitel dvou andělských sošek debut Hedgehog, vystartovala jeho hvězda strmě vzhůru. Hity I Have No Inspiration a Blind Man chtě nechtě musely zasáhnout každého, kdo si alespoň na pár chvil v roce 2016 pustil rádio. Díky vynikající angličtině a světovému zvuku bylo jen velmi obtížné poznat, že se jedná o tuzemského umělce. Odborné kruhy navíc nešetřily chválou ani po druhé desce, která byla rovněž nazpívána v angličtině. Z těchto důvodů tedy nelze tvrdit, že by byl přechod do mateřského jazyka kalkulem. Spíš šlo o krok do neznáma.
Pokud se budeme pohybovat ve vlnách středního proudu, je deska Trhám mraky zajímavá. Přitom v mainstreamu se Artway pohybuje jen v několika málo skladbách, které rozhodně nepatří mezi ty nejzajímavější. Typická je například uskákaná skladba Tobogán nebo vyloženě rádiové skladby Buď Se Mnou a Ani Jeden Den. Byť mají svou kvalitu, kdyby se v podobném duchu nesla celá deska, ve výsledku by se jednalo o lepší verzi kapely Kryštof. To se však naštěstí nestalo. Důkazem odchylky tuzemských popových stereotypů je hned druhá skladba Na vlnách, v níž minimalisticky hostuje Markéta Irglová. Tady se totiž začíná pomalu otevírat muzikantská a citlivá duše Thoma Artwaye.
Zatímco na předchozích, anglicky zpívaných deskách byl Artway silnější v rychlejších skladbách, v češtině je tomu naopak. Zejména druhá polovina alba se nese v melancholičtější náladě, a právě v této části Artway naplno ukazuje svůj muzikantský i hlasový potenciál. Správnou volbou se ukázal i výběr hostů. Tím nejzásadnějším je určitě Beata Hlavenková, která společně s Artwayem usedla do producentského křesla a dokázala svůj vlastní unikátní zvuk jemně přenést do několika písní, které se dají po právu považovat za vrcholy alba. Akustická verze skladby Zavolej, kterou Artway napsal pro svého syna, je zejména díky bravurnímu klavírnímu doprovodu Hlavenkové naprostou srdcervoucí lahůdkou. Pokud zde ve spodních polohách zaslechnete Chrise Martina, nebudete daleko od pravdy.
Další nesmazatelnou, leč skrytou stopu na desce zanechala Patricie Kaňok Fuxová (Vesna), která se autorsky podílela na zmíněné Na vlnách, ale také na velmi povedené skladbě Nebedálky. Její originální textařská práce přinesla další zajímavý rozměr. Byť se jedná o pár vět, dokážou sdělit víc než pět stran textu.
Trhám mraky je i přes počáteční rozpaky ohledně přechodu z angličtiny do češtiny výborná deska, která přesahuje běžné limity tuzemského středního proudu. Díky výborně dotaženému zvuku, práci se zpěvem s jeho následným vrstvením a přístupnými, leč ne špatnými texty, je Trhám mraky deskou, která může obstát i s časovým odstupem.
Verdikt: 76%
Thom Artway vyměnil rychlé anglicky zpívané hity za melancholickou češtinu, která konvenuje baladám. Odvážný krok se rozhodně vyplatil.