Napsat písničku, kterou bude znát každý. Fenomenální úspěch, o němž sní všichni muzikanti světa. Kaiser Chiefs se to povedlo. Skladbě s názvem Ruby jste v roce 2007 opravdu neutekli. A i dnes jí stále patří čestné místo v rádiových rotacích.
V té době byla skupina z Leedsu na vrcholu slávy. Měla za sebou dvě silné desky, Employment a Yours Truly, Angry Mob. A kromě zmíněného megahitu v katalogu pecky jako Everything Is Average Nowadays, Oh My God nebo I Predict a Riot. Pětičlenná indierocková parta frčela nejen na ostrovech a headlinovala leckterý hudební festival, včetně našeho Rock for People.
Od té doby však žádný výrazný úspěch nepřišel. Žádná z dalších řadových desek na ohlasy prvních dvou nenavázala. V roce 2012 pak přišla rána z největších – kapelu opustil bubeník Nick Hodgson. A zatímco v jiných muzikantských sdruženích může být výměna bicmana jen kosmetickou úpravou, v Kaiser Chiefs to pocítili setsakra. Jeden z otců zakladatelů byl totiž zároveň hlavním skladatelem skupiny a autorem všech hitů.
Z předních zástupců ostrovního indie rocku se tak postupně stala kapela, která zajímá méně a méně lidí. Frontman Ricky Wilson si přitom na nedostatek pozornosti stěžovat nemůže – jako kouč se účastnil tří řad populární pěvecké soutěže The Voice, kterou dokonce dvakrát vyhrál. A to i přesto, že jeho konkurenty byli will.i.am, Kylie Minogue nebo sir Tom Jones.
Loni pak došel až do finále bizarní, leč neuvěřitelně sledované show The Masked Singer. V programu, kde se zpěváci a herci převlékají za zvířátka a diváci podle hlasu a nápověd hádají, kdo se pod prazvláštním kostýmem skrývá, se probojoval až do posledního dílu. Jinými slovy, na nezájem mainstreamových médií si anglický zpěvák stěžovat nemůže. Zda z toho pozitivně těží i jeho mateřská kapela, je ale otázkou.
A dovolím si odpovědět, že nikoli. Wilson je možná oblíbeným koněm televizních producentů, jeho domovská skupina je však už passé jak klobouky. Svědčí o tom i ohlasy médií na nejnovější desku, příznačně pojmenovanou Kaiser Chiefs‘ Easy Eighth Album. Pro srovnání: V minulém čísle Headlineru jsme vám nabídli recenzi na čerstvé album The Vaccines. Zhodnocení alba si kromě našeho časopisu můžete přečíst třeba v The Telegraph, Guardianu nebo slavném NME.
Žádné z uvedených médií recenzi na nové Kaiser Chiefs ani tři týdny po vydání nenabízí. Evidentně usoudila, že široká veřejnost o jejich verdikt na desku nestojí. Nový materiál kdysi ohromně populární kapely už dnes zajímá jen ty nejskalnější fanoušky. A po právu.
Začalo to přitom slibně. První singl How 2 Dance se povedl a příznivce na další novou hudbu nalákal. Nešlo o žádnou kytarovku jako kdysi, hoši spíše dál kráčejí cestou elektroniky, kterou zvolili už v roce 2016 na albu Stay Together. Výlet mimo vody ostrovního rocku se koná i ve skladbě The Job Centre Shuffle, která má výrazný groove a funkový nádech. A třeba song Beautiful Girl dokonce napsal Nile Rodgers, člen legendární skupiny Chic a spoluautor šlágru Get Lucky.
Významný podpis na finální podobě alba pak má Amir Amor, známý především z formace Rudimental. Ten kolekci nejenže produkoval, ale autorsky se podílel hned na osmi z deseti nahraných skladeb. Buď se kapele jeho práce tak líbí, nebo ji po odchodu hlavního songwritera Hodgsona trápí nedostatek vlastní invence.
Jisté je, že na hitový potenciál úvodního singlu už další písničky nenavázaly. Zaujme jen předposlední track alba, který od první vteřiny jasně připomíná Oasis – včetně Wilsonova frackovitého projevu, kterým zřetelně imituje Liama Gallaghera. Když po nakouknutí na displej zjistíte, že se skladba jmenuje Noel Groove, nelze se nepousmát. Podobně zajímavých míst však na albu naleznete jen poskrovnu.
Od poslední desky s názvem Duck uběhlo už pět let, novinka v diskografii pak má jen deset písniček. Z logiky věci by tak posluchač čekal, že mu kapela nabídne vybroušené skladby plné nápadů, žádná béčka či odřezky. Chyba lávky.
A je to škoda, protože Ricky Wilson je stále solidní zpěvák se specifickým projevem a naživo musí být koncert britských matadorů stále parádní zážitek. Jen musíte doufat, že budou z devadesáti procent hrát skladby z prvních dvou desek. Tvůrčí invence Kaiser Chiefs totiž zůstala někde v roce 2008.
Verdikt: 47%
Osmé album Kaiser Chiefs je z velké části jen vata, která prolétne ušima a nezanechá hlubší dojem. Písně jako Burning in Flames či The Lads by se na Employment nebo Yours Truly, Angry Mob nedostaly ani omylem. Zůstaly by pod stolem a vyšly tak maximálně na rozšířené verzi alba.