První člověk, který na desce promluví, je herec David Prachař, jenž v roli učitele sekýruje čtveřici mladých hudebníků. Výběr známého českého herce nebyl náhodný – trojice Gufrau se s Victorem Kalem setkala na oslavě narozenin jeho syna Františka. Právě proto Prachař v celém albu tvoří roli cynického rádce, objevuje se v úvodních skitech tří částí desky Boyband docela trefně nazvaných – RNB, Pop a Alternativa.
Mimo něj se na desce objevuje celá plejáda hostů. Řada z nich už s Gufrau v minulosti spolupracovala: ať už je to Lajfr (No Boyfriend Zone), Mat213 (EP Gufrau213 a track BADBOYVIBE z desky Holešovice), anebo Rohony, který se zase podílel na jejich zatím největším hitu Navždycky blázen. Dalšími hosty je slovenský rapper SIMILIVINLIFE a brněnská zpěvačka a členka uskupení Rychlí kluci – juli koli, o které se Hugo z Gufrau pro Headliner neváhal rozvášnit, že je to nejlepší česká zpěvačka.
Deska Boyband je rozhodně mainstreamovějšího rázu než cokoli, co Gufrau dosud vydali. A to jak hudebně, tak textově. I přesto si všichni rappeři prochází jistou formou sebezpytu. „Nebojím se psát patetický texty / je mi trochu trapně, ale to je vlastně vždycky,“ zpívá Vojtěch Pravda v tracku V posteli. Trochu překvapivé je, když se pouští i do zúčtování s vlastním mládím. To když Hugo Wiesner v refrénu písně Už nemám čas říká: „Už nemám čas dělat jen tak párty,/nemůžu si dovolit jen tak šnyt / jen tak pivko nebo jen tak klid.“ Mimochodem, to není v českém rapu nijak ojedinělé – posluchač si může vzpomenout na Paina, který v písni Identity z roku 2020 říkal: „Už nejsme malý děti, asi už fakt přišel čas / život hrotit, ne jen sedět, na lavičce hulit špeky.“ Ale konec hédonismu zatím Gufrau s Kalem úplně nevyhlašují. V tracku Černá páska třeba doslova zpívají o tom, že jsou „závislí na jiném stavu“.
Popisy party života a nekonečných akcí jsou pro skupinu už trademarkem. Jejich věrný posluchač může zavzpomínat na hit Gufrau party z roku 2022, kde rapují o tom, kde všude a jak často konzumují alkohol. V porovnání s minulostí ale novinka vyčnívá nejen přínosem Victora Kala, ale také samotnou náladou a vzezřením. Jako by na novince odkládali temnější a alternativnější háv a převlékli se do popovějšího a mainstreamovějšího kabátu. Povedlo se jim přitom zachovat svoji melancholickou podstatu. Je nutno říct, že rok 2025 byl v ohledu náhlé popularity pro celou skupinu zásadní. Jejich EP s Matem213, stejně jako EP Nožičky s Victorem Kalem, jsou přesně ten jistý mainstreamovější směr, kterým se skupina začala ubírat.
A to jsme zpátky u témat, která trojice rapperů s producentem v zádech řeší. Prostě láska a vztahy ve všech formách – od hitu Jak robot, v němž host SIMILIVINLIFE popisuje svou lásku k Češkám a Slovenkám, až po track Ranní káva, který zachycuje odchod vysněné dívky z bytu, jež si místo lásky vybírá černou tekutinu plnou kofeinu. „Odešla jsi za svou kávou / ale kafe netčený / prej, že ti jde jen o kafe / ale kafe nechceš pít.“
Hudebně Gufrau nabízí opravdu širokou škálu žánru. Dostáváme se od elektroniky (Jak Robot) až po melancholickou alternativu (Ranní káva) nebo country písničkářství (SHY LIE LIE). A například track V posteli mi dokonce zní jako přesamplovaná píseň Boogie Wonderland od Earth, Wind and Fire. Baví mě tato všestrannost, za kterou může dvorní beatmaker Jakub Maťko. Právě díky ní jsou písně chytlavé, ale zároveň stále zajímavé k poslechu.
VERDIKT: 75 %
Gufrau na své čtvrté desce razí mainstreamovější zvuk – pořád má ale punc jejich alternativních rapových kořenů. Na skvěle koncepčně zkonstruované desce slyšíme zajímavé písně na téma lásky. A mě jen zajímá, jakým dalším směrem se Gufrau s Victorem nebo bez vydají dál.