Obrázek k článku RECENZE: Doba je už jinde, Hugo Toxxx ale zůstává radikálem hip hopu
| Ondřej Horák | foto: Hypno808

RECENZE: Doba je už jinde, Hugo Toxxx ale zůstává radikálem hip hopu

Devětatřicetiletý Hugo Toxxx zůstává vizionářem i neúnavným hledačem českého rapu. Album Mumie je temnou symfonií plná mrazivých hi-hat, mlhavých syntezátorů a absolutní flow.

 

„Přestal sem to psát, sem free / jedu jak fucking král, jenom smích,“ osvětluje Toxxx v písni Záři tvůrčí techniku, jíž si osvojil už na oceňovaném albu 1000. Tužku, papír ani poznámkový blok v mobilním telefonu vůbec nepoužívá a slova improvizuje přímo do hudby. Nejprve nanese základní emoci a myšlenku, textovou linku pak opakuje tak dlouho, dokud se flow „nedotkne dokonalosti“. Toxxx slova do beatu nepokládá, nýbrž vpíjí. Hledá kličky a cizeluje detaily.

Ve světě rapu jde o běžnou techniku zvanou punching, dává vzniknout textům bez větších příběhů zato s koncentrovanými emocemi. Tok myšlenek je imaginativní, nicméně korigovaný a retušovaný. A v neposlední řadě se hodí k beatům, které jsou minimalistickou a na kost osekanou symfonií ledových hi-hat a bublajících syntezátorů.

Díky neuhýbavému přístupu si Toxxx na české scéně vybudoval výjimečnou pozici. Patří mezi její veterány, v úctě ho ale nese i mladá generace. Jeho mailová schránka se dennodenně plní beaty od náctiletých a hladových producentů, které raper pečlivě třídí. Tentokrát odložil všechny s jakýmkoliv náznakem melodie.

Se stejnou precizností Toxxx vybral jména hostů. Zatímco Arleta ve skladbě Kód rapuje  „Sem drzá, to mě mrzí asi postavim si hráz / Zamrzli ste v čase, zůstaň macho sexist, já zůstanu ice,“ slezský Off Culture v Rehab pálí: „A pokud mluvíš o ulici, nikdy nemluv za mě / Ostrava! Mám lampy, mám varnu, mám všechno, mám zbraně, mám tu tu tu tu“.

Ženské raperky na Mumii stojí mezi rapery, kteří se hrdě bijí v prsa jako veliké opice, vše přitom působí přirozeně. Kromě Arlety přizval Toxxx slovenskou Luisu, baví také alchymista studiové ladičky auto-tune a mistr švihlé flow Dokkeytino a nakonec i někdejší parťák ze Supercroo James Cole, který v Lane dokládá, že ze svého precizní dikce neztratil vůbec nic. Většina hostujících pochází z alternativní scény, jejím překvapením je, když se v tracku Zlatej Déšť zničehonic rozezní Viktor Sheen, jehož jméno je symbolem pro absolutní komerční úspěch mladého rapu. 

Toxxxovi se už podruhé podařilo napsat hodinovou desku, která ani moment nenudí a funguje jako celek. Název Mumie akcentuje nesmrtelnost žánru i nadčasovost.

„Když sem stál v Roxy jako malý dítě, věděl sem, že to chci, věděl, že to přijde,“ rapuje Toxxx v úvodu alba triumfálně. A nepůsobí přitom ani trochu nabubřele, protože „to“ skutečně přišlo a na Mumii jsme tomu svědky.

Hugo Toxxx plave nad trendy, zkouší všechny myslitelné uličky. Je tu umělcem, řemeslníkem i bavičem v jedné osobě. Svou práci bere vážně a neskonale se u ní baví. Jeho imaginativní jazyk obsahuje estetiku komiksu, jíž si nese už z dob Supercrooo.

Doba je už jinde, Hugo Toxxx ale stále zůstává radikálem hip hopu.

Hodnocení: 85 %

Používáme cookies abychom Vám umožnili lepší procházení stránkou. Pro více informací si přečtěte Co jsou Cookies. Pokud budete pokračovat v procházení stránek, vyjadřujete souhlas s těmito podmínkami.