Každé album Coldplay bylo něčím specifické. Zvukem, konceptem, tvůrčím posunem, inovativními přístupy. Na Moon Music se nic z toho neděje, kapela jen dokonale hraje to, co se dřív naučila.
Nebo ještě jinak – většina skladeb připomíná nějaké jejich specifické období. Je tu stadionový pop i elektronický minimalismus, kytary i synťáky, sbory i smyčce. Jenže zatímco dřív šlo o jeden prvek držící pohromadě danou desku, na Moon Music se přeskakuje mezi žánry i technickým pojetím tak, že nahrávka neudrží konzistenci a její energie i záživnost létají nahoru dolů.
Některé skladby samy o sobě nejsou vůbec špatné. Pilotní singl feelslikeimfallinginlove je jedna z nejhezčích písní, jaké kdy Coldplay složili. Vynikající je GOOD FEELINGS, roztančená skladba stojící na disko rytmice a funkové kytaře, až je možná škoda, že to nevydali před pár měsíci, protože by to byl letní hit. Velmi zajímavá je AETERNA opřená o houseové základy.
Je tu ovšem i několik veskrze průměrných písní, které zvukem odkazují k té či oné starší éře Coldplay, a doplácí na to, že jsme je zkrátka na jiných deskách už jednou slyšeli. Tady jako kdyby si čtveřice jen chtěla zopakovat, jak jí to kdysi hrálo. A najdou se i momenty, nad nimiž zůstává rozum stát. We Pray s několika hosty včetně Little Simz a Burna Boye je nafouknutý opulentní pop s příměsí rapu, který tak otravně omílají Imagine Dragons. Jako kdyby se Coldplay na americké kolegy podívali a řekli si: „Tak s tímhle teď vyprodávají stadiony, jo? Vždyť to umíme taky, hele!“ Je to až nedůstojná snaha si odfajfkovat naplnění nějakého trendu.
Když pak takové skladby vezmete a vmáčknete je na tři čtvrtě hodiny dlouhou desku, vyleze z toho akorát kočkopes. Nekonzistentní nahrávka s přeplácanou produkcí a mírně chaotickým tracklistem, což je pravý protipól toho, co bylo pro alba Coldplay vždy typické.
Jako celek tak Moon Music nejspíš vydrží jen na pár poslechů, ovšem každý fanoušek kapely si tu najde dvě tři skladby, které si vyzobne do vlastního playlistu a tam mu nějaký čas určitě vydrží.
Verdikt: 65%
Oproti předchozím nahrávkám mírně chaotická deska. Nachází se na ní sice několik silných a zajímavých skladeb, ale nedrží jako celek.