Obrázek k článku RECENZE: Červená Karkulka přerostla rodné Norsko. Škoda, že Girl in Red málo riskuje
| Michael Švarc | Foto: Press

RECENZE: Červená Karkulka přerostla rodné Norsko. Škoda, že Girl in Red málo riskuje

Produkčně velkolepá, mnohem více extrovertní i jistá v kramflecích. Taková je druhá deska norské hudebnice Girl in Red, vlastním jménem Marie Ulven. Ambice přiblížit se světovému popovému soundu jsou na albu I’m Doing It Again Baby! jasně cítit, i když na přehnanou podbízivost pětadvacetiletou zpěvačku neužije.

Severský pop byl vždycky svébytný, i dnes se od britské či americké produkce výrazně odlišuje. Má v sobě jistou dávku melancholie a křehkost, ale zároveň se umí svou ostrostí zarýt pod kůži. Girl in Red byla ve svých začátcích spíše minimalistickou písničkářkou, která si libovala v subtilních bedroom popových skladbách, a ani její debut z roku 2021 nakonec nedefinoval ambiciózní singl Serotonin, za jehož produkcí je podepsán Finneas.

Marie Ulven se ale od posledně dost posunula. Stala se významným jménem na scéně, minimálně pro generaci Z, což dokazuje i její předskakování na turné Taylor Swift. Logicky tak musela narůst i její hudba, která je tentokrát o poznání méně subtilní. Naopak je produkčně rozmáchlá a rozjetá. Ne že by se Girl in Red úplně vzdala sama sebe, ale rozhodně vyšla s otevřenou náručí vstříc světu. Norský rybníček už přerostla.

I’m Doing It Again Baby! je přesto zábavná a akurátní deska. Dobře pracuje s dynamikou, a ani přes stylovější image není vykalkulovaná. Girl in Red se na ní jen až příliš drží bezpečného území, jako by se bála riskovat, zda její křehčí skladby obstojí. V některých pasážích to připomíná přerod Coldplay z příjemné kytarovky k barvami hýřícímu cirkusu. Tak špatně na tom tedy Marie Ulven ještě není, protože zůstává upřímná a srdečná ve svých textech a hudebně je taky přece jen o dost autentičtější.

Hudebnice na desce přepíná mezi jemnějšími skladbami, které působí upřímněji, a mezi ostřejšími, které se otírají třeba i o rock, respektive mají rockový drajv. I’m Back nebo A Night to Remember jsou přesně tou správnou esencí severského popu v podání generace Z, kde se potkává alternativnější přístup k muzice s velmi osobními texty. Pilotní singl Too Much je oproti tomu zcela přímočarý rádiový hit. Naštěstí pořád zábavný a svébytný.

Celkově není druhá studiovka Girl in Red žádná rozbředlá nuda. To při té krátké stopáži a svižnosti ani nejde. Je to zábavné a milé album, i když ve výsledku trochu nemastné neslané. Možná by se hudebnice světu nemusela dávat všanc tak snadno a měla by o trochu více riskovat.

Verdikt: 65%

Girl in Red umí být pořád přímočará a úderná. Navzdory úspěchu, který zaznamenává ve světě, by se ale neměla bát zůstat hlavně sama sebou, aby v následujících letech neztratila na osobitosti.