V létě roku 2021 postihla Bury Tomorrow nepříjemnost, když jejich dlouholetý kytarista a zakládající člen Jason Cameron kapelu opustil. Nahradit kytaristu bývá náročné a obstarat náhradu za Cameronovy zpěvné party, kterými doplňoval scream frontmana Daniela Winter-Batese, bylo ještě větší výzvou. Té se metalcoristé postavili čelem a do svých řad přizvali hned dva nové členy. Konkrétně kytaristu Eda Hartwella a klávesáka Toma Prendergasta, jenž měl zastoupit právě čisté vokály. Jak se ukázalo, volba to byla více než zdařilá. Prendergast přinesl muzice Bury Tomorrow mnohem emotivnější a energičtější hlas. A právě ten novou desku The Seventh Sun povznesl do nebeských výšin.
Tuhle velkolepou parádu odpaluje stejnojmenný song The Seventh Sun, v němž se ihned ukazuje, jak fantasticky se spolu mísí brutální scream Batese a skoro až popově znějící clean Prendergasta. Uderné, roboticky přesné bicí a epochální klávesový podklad hned od úvodu značí nejen proměnu charakteru kapely, ale také mnohem intenzivnější změny dynamiky nového repertoáru.
Na vstupní track ihned navazuje skladba Abandon Us, kde v refrénu Prendergast vyloženě exceluje. Jeho hlas má dynamiku, sílu a celé je to uvěřitelně procítěné a přirozené. Díky lámanému tempu, které skáče z kulometných bicích do chytlavě šlapaných pasáží, má písnička nesmírně zábavnou kompozici a je bezesporu jednou z nejlepších na albu.
Za srdce chytne následná Begin Again, jež na čistém hlasu vyloženě stojí. Po několikátém poslechu si u této pasáže říkám, jak překvapivě moc prostoru dala kapela novému zpěvákovi/klávesákovi. Na druhou stranu to parádně funguje a ani ostatní nástroje se ve vokálně dominantním celku neztrácí. Bicí s basou odvádí na rytmicky pestré desce fantastickou práci a kytary jakbysmet. Mají čitelně zkreslený zvuk a sóla se drží v hranicích atmosféry lehce pochmurných skladeb, za což musím před pány smeknout. Ne každá kapela totiž umí s kytarovým kvíkotem takhle pracovat.
Na desce nechybí ani baladicky laděná část. Tu plní song Majesty, jenž do značné míry koketuje s popem a skvěle do něj zapadají smyčcové nástroje. Řekl bych, že právě tahle skladba nejlépe prezentuje jemnost, kterou Britové zahrnuli do nových skladeb. Už to nejsou jen brutální breakdowny a vytažené screamy, co vám drásají sluchovody. Bury Tomorrow zapracovali na melodické stránce a nabízí zase trochu jiné pojetí metalcoru, které se nesnaží být přehnaně brutální ani komerčně měkké.
Bohatost alba tvrdí zejména dva tracky Heretic a The Carcass King, do nichž si Bury Tomorrow pozvali dva hosty. Na poněkud přímočařejším nářezu Heretic se podílel Loz Taylor z While She Sleeps, dnes již skoro kultovní skupiny britské metalcorové scény. Taylorův hlas zbožňuji a skladbu jsem si nesmírně užil, protože v ní excelují tři výborní zpěváci, kteří si to mezi sebou rozdávají ve střídavě zpěvné konverzaci. Z kacířské písně jde díky tomu pekelná energie, ortodoxním křesťanům by se jistě nelíbila. Oproti tomu The Carcass King je závěrečnou skladbou s epochálním hlasem zpěvačky Cody Frost, která zakončuje příběh alba. Ani nevinný ženský hlas zde vůbec nevypadává z kontextu a v zatěžkané skladbě krásně vyniká.
Poslední skladbu, kterou bych rád vypíchl, je Recovery?, jež mě baví nejvíc a přitom ani nepůsobí metalcorově. Stojí převážně na atmosférickém refrénu, který vás myšlenkami přenese do jiné dimenze. Perfektně zde vyniká progresivnější kytarová melodie s trochu snovým, až vesmírným soundem.
Každou desku hodnotím i z hlediska emoce, kterou ve mně dokáže vyvolat, a The Seventh Sun ji ve mně vyvolává po celou dobu ohromujícím způsobem. Mám pocit, jako bych četl knížku s úžasným příběhem, jenž mě zcela pohltil. Každá písnička je jiná, přitom na sebe všechno skvěle navazuje a jako celek výborně funguje. Místy si Bury Tomorrow berou z kořenů žánru, jinde se zase více snaží o jeho inovaci. Možná se nejedná o nic přelomového, ale muzikantům se podařilo nahrát desku, kterou si jejich fanoušci budou pouštět dalších několik let.
Verdikt 92%
Bury Tomorrow s novou deskou stoupají na vrchol metalcorové pyramidy. Kapelní resuscitace se zde podařila na výbornou a nový sound kapelu vystřeluje mezi žánrové giganty. Téměř každou píseň definuje silný a chytlavý refrén, na který se posluchač těší. The Seventh Sun může Bury Tomorrow poslat mezi stadionové interprety.