Zprvu to vypadalo dobře. Pilotní singl Still Dancing je vypalovačka přesně v idolovském duchu, rázná rychlá věc, která na koncertě spolehlivě rozhicuje dav. Jenže žádnou další skladbu, která by se singlu živelností alespoň přiblížila, bohužel na desce nenajdeme. Možná 77, punkrockový duet s Avril Lavigne, ale v něm kanadská zpěvačka parťáka tak trochu přetáhne na své pole a jednoduše ho přehraje. To třeba duet s Joan Jett Wildside působí mnohem přirozeněji a vyrovnaněji, dvě hvězdy osmdesátkového rocku si navzájem notují, co kdysi vyváděly, a že mají na co vzpomínat!
To je vůbec myšlenka prostupující celým albem. Billy Idol se ohlíží za svou kariérou, životem, vzpomíná, bilancuje, občas něčeho lituje, občas se pochlubí, celkově však v textech dojímá hlavně sám sebe. Zkrátka stárnoucí rocker snažící se přesvědčit okolí, že leccos zažil, ale stále to má v sobě a tuhle punkovou káru hodlá táhnout dál. Není důvod mu nevěřit. To, že se scéna posunula a Idol je dnes vnímán jako chlapík, který už vše řekl, je věc druhá.
Hudebně je Dream Into It žánrový slepenec, nikoli rozkročená, ale spíš rozteklá deska, kde si zpěvák pro sebe typickým způsobem hraje, co chce, jen by tomu neškodila trochu přímočařejší produkce. Idol víc tíhne ke středním a pomalým skladbám, snad aby vynikla ta nostalgie a věnovala se větší pozornost textům. Kdyby tuhle desku vydal před čtyřiceti lety, rozhodně by mu nezískala onu pověst punkového (či new wave) divocha. To ovšem neznamená, že by skladby nestály za poslech, naopak. Třeba I’m Your Hero je silná potemnělá bluesrocková balada, která by skvěle sedla do nějaké kriminálky s pochlastávajícím detektivem. Jen tu zkrátka chybí ta Idolova esence. Kolik nových skladeb zůstane v jeho koncertním setlistu za pět let? Moc jich nebude, vsadil bych jen na singl Still Dancing.
Ale to není výtka. Každý interpret má právo skládat si, co chce, a Billy Idol se rozhodl zpomalit, sednout na bar, nalít si panáka a vzpomínat. Proč ne, leckterý fanoušek rád zavzpomíná s ním. Ale žádná výjimečná deska to není.
Verdikt:
Billy Idol vzpomínající, dojímající. Jedna solidní vypalovačka, pár zajímavých duetů a jinak spíš vata, jejíž záživnost zachraňuje žánrová pestrost.