V krátkém rozhovoru byla řeč o účasti Rasmus v letošním ročníku Eurovize i o novém albu Rise, které kapela v Praze představí společně se svými staršími hity.
Proč jste se rozhodli účastnit Eurovize. Jaké to pro vás jako pro rockovou kapelu bylo a šli byste do toho znovu?
Po všech lockdownech jsme cítili, že by bylo dobré pustit se do něčeho speciálního, co jsme ještě nikdy neudělali a co naši hudbu dostane k uším lidí, kteří nás ještě neslyšeli. Lauriho napadla písnička Jezebel, která se do té soutěže hodila. Eurovize se neúčastní moc rockových kapel, ale myslím, že právě to pro nás bylo dobré.
Do Prahy ale přijíždíte s novým albem Rise. Kam s ním Rasmus míří?
Je to naše desáté album. Je to směs rocku a popu, je na něm hodně osobních textů a zajímavých nástrojů. Fanoušci nám říkali, že to zní jako tradiční Rasmus, zvlášť si všimli písniček Fireflies a Odyssey. My jsme na té desce začali dělat už před covidem na začátku roku 2020. Část toho příběhu je na albu taky k slyšení.
Vaším největším hitem ale zůstává song In the Shadows. Jaký k němu máte dnes vztah?
To je pravda. Pořád ho rádi hrajeme, protože publikum u něj šílí a to milujeme. Tu písničku jsme napsali v roce 2003, bylo nám dvaadvacet, třiadvacet let a začala jako spontánní jamování. Text a vlastně celá písnička pojednává o raném dospívání. O tom stavu, kdy získáte svobodu, ale stále hledáte, jaká je ta správná životní cesta, ani kudy se po ní v následujících letech vydáte. Stejně tak ale ten text může dodat sílu v těžkých časech, třeba při překonávání těžké nemoci.
Máte na novém albu oblíbenou skladbu, která by In The Shadows mohlo trumfnout?
Závěrečná skladba se jmenuje Evil, je to přímočará poprocková písnička s temnou náladou. Fascinuje mě zapojení klasických nástrojů a ten sampl sboru v refrénu je prostě hezký a subtilní. Taky se mi líbí ty smyčce na konec, to chceme mít i na koncertech. Nemyslím, že musíme s popularitou In The Shadows nějak zápasit, ten song patří k naší minulosti a nezastiňuje to, co děláme teď.
U nás jste hráli už mnohokrát. Co si pamatujete z Prahy?
Máme spoustu českých fanoušků a zážitků s nimi. Na Praze obdivuji hlavně architekturu. Často se tam utrhnu od ostatních a jdu se projít po městě nebo kolem řeky. Tentokrát jsem se navíc rozhodnul uspořádat pro fanoušky zdarma speciální meditační setkání ještě před koncertem. Určitě dorazte, v Praze je to vždycky skvělé!