Když se Britney Spears na scéně objevila, nebyla úplně neznámou tváří. Patří do stejné skupiny umělkyň jako Miley Cyrus nebo Christina Aguilera, které začínaly jako dětské hvězdy a které se z náctiletých hereček za asistence hudebních producentů proměnily v plnohodnotné zpěvačky.
Spears za sebou měla účinkování v reklamách, talentových soutěžích i populárním pořadu Mickeyho klubík, takže do hudebního průmyslu vstupovala s profesionální průpravou. I tak ale narážela na klasické problémy, kdy o ni buď nebyl zájem, nebo byla tlačena do něčeho, co nechtěla.
Tohle nikdo nechce
První seriózní nabídku dostala v šestnácti letech, kdy ji chtěl manažer Lou Pearlman obsadit do dívčí skupiny Innosense. Neklaplo to, čehož Spears nejspíš dlouho nelitovala.
Zaprvé chtěla zpívat sólově, zadruhé byl Pearlman za pár let odsouzen za podvody ve výši tří set milionů dolarů a dodnes drží smutný rekord strůjce nejdéle běžícího Ponziho schématu na území USA. Tušíte správně, do tohoto „letadla“ zatáhl z velké části samotné umělce a jejich spolupracovníky.
Spears tak v úplném začátku kariéry jednala s jedním z největších podvodníků v branži. Jeho vábení odolala a začala se připravovat na sólovou dráhu, dokonce natočila profesionálně produkovaný demáč. Šlo o píseň Today původně napsanou pro Toni Braxton, ale protože nikdy nevyšla, její autor Darin Whittington skladbu předal k nazpívání Spears. Ta rozhodně nic nepodcenila, týden skladbu zkoušela, pak si pronajala studio v New Orleans. Udělala všechno pro to, aby ji nahrávka představila jako zpěvačku připravenou pro šoubyznys.
Text se musel předělat, Britney nechtěla zpívat o sexu.
„Na tom demáči zněla hodně oduševněle a přitažlivě, říkal jsem si tehdy, že v ní něco skutečně je,“ prohlásil později pro The Times talent scout labelu Jive Records Steve Lunt. Přitom Spears zprvu nikde nechtěli. Mark Hughes, autor knihy Buzzmarketing (česky vyšla v roce 2006), se fenoménu a komerčnímu úspěchu Britney Spears věnuje hned v několika kapitolách. A tu nejtěžší část, tedy vstup do branže, popsal jasně. Zpěvačku tehdy všude odmítli s tím, že „nikdo není zvědavý na další Madonnu, teď frčí Spice Girls a Backstreet Boys“.
Pro Spears to byla rána, protože k Madonně od dětství vzhlížela a sama sebe viděla v podobné umělecké pozici suverénní zpěvačky, ne jako soukolí ve vokální skupině. „Chtěla jsem být jako Sheryl Crow, jen její mladší verze. Dělat současný pop pro dospělé publikum,“ řekla později časopisu Rolling Stone.
Netrvalo dlouho a zpěvačce, respektive jejím rodičům a právnímu zástupci, se ozvali lidé ze zmíněné firmy Jive Records. Slyšeli demáč, Britney je zaujala a chtěli s ní spolupracovat. Věděla, že tohle je ta šance, kterou musí využít, nicméně tím zároveň odstartovala proces postupné přeměny z vlastního ideálu v mnohem vhodnější produkt. Sbohem, hudbo pro dospělé, ahoj, popíku pro děti.
O sexu zpívat nebudu
První, co v Jive Records po podepsání smlouvy zařídili, byla proměna zpěvaččina hlasu. Jak píše Hughes ve zmíněné knize Buzzmarketing, Spears poslali na měsíc k producentu Eriku Fosterovi Whiteovi, aby z její hlubší a hrubší polohy vytvořil ten jemný, hladký a lehce lolitkovský hlas, který měl Spears definovat od prvního singlu.
Bylo to období drilu, Britney nazpívala nespočet demáčů a coverů, které White jeden za druhým rovnou ze studia posílal vedení labelu. Jakmile došli k závěru, že tohle je přesně ta barva a poloha, jakou chtěli, posadili zpěvačku na letadlo a poslali ji do Stockholmu, kde začala konečně pracovat na debutovém albu.
Kdybychom … Baby One More Time označili za severský pop, nebudeme daleko od pravdy. Spears si totiž vzali do parády tři švédští producenti: Rami Yacoub, Denniz Pop a především Max Martin spolupracující tehdy s N’SYNC, Céline Dion, později s Katy Perry, Maroon 5 nebo Taylor Swift. Šlo jim to nečekaně hladce – Spears měla profesionální průpravu a na pár náběrů zazpívala, co dostala, producenti zase od labelu měli jasně definovaný cíl. Až na pár výjimek se na ničem nezasekli, Spears se jen jednou ohradila proti textům, které do písní pod Martinovým dohledem psali přizvaní skladatelé. „Poprosila jsem je, aby předělali Born to Make You Happy, původně to byla píseň o sexu,“ vzpomínala pro Rolling Stone konzervativní křesťanka Spears. „Na to jsem byla ještě trochu mladá, nechtěla jsem to kvůli image přehánět. Připadalo mi přes čáru nakráčet na scénu jako Miss Prima Donna. Chtěla jsem nějaký prostor, abych měla do čeho dospívat.“
I když se ji tak snažil bulvár později vykreslit, Spears nebyla žádná naivní husička. Její láska k Madonně jí pomohla rozklíčovat důležitost vlastního názoru na tvorbu, když už si ji nepsala sama, stejně tak si hlídala image. Ano, v Jive Records jí sice vymysleli určitou roli, jakou měla na scéně hrát, Spears si ale vždycky řekla, když jí něco připadalo přehnané.
Jakmile bylo ve Stockholmu hotovo, přišla druhá fáze příprav, klip k pilotnímu singlu … Baby One More Time. Znovu Spears: „V labelu měli fakt bizarní představy o videu, chtěli udělat animovaný klip v duchu Power Rangers. Říkala jsem jim: ‚Tohle je celý blbě. Jestli chcete, abych oslovovala čtyřleté publikum, tak oukej. Ale jestli mám zpívat pro lidi v mém věku, tak…‘ Dostala jsem nápad: jsme ve škole a nudíme se k smrti, navíc na sobě máme katolické uniformy. Nadhodila jsem, proč k tomu nepřidat podkolenky, kravaty, trička na uzel, když se to teď tak nosí? Ať to není taková nuda.“
Trefila se přesně. Když později novináři oslovili Maxe Martina, aby jim řekl něco víc k … Baby One More Time, odpověděl jen: „Lidem se ta písnička líbila, ale teprve když viděli ten klip, tak si řekli: ty krávo!“
Debutový singl měl snový úspěch.
Jižanka z obchoďáku
První singl byl venku v září 1998. Ideální načasování, začala škola, děti už se zase nudily v lavicích a snadno se ztotožnily s Britney, která šla v klipu místo učení raději tancovat na chodbu. V Jive Records ovšem s vydáním desky nespěchali, naopak. Vše bylo potřeba pořádně připravit, nechtěli spoléhat jen na úspěch jednoho singlu.
Britney Spears proto absolvovala sérii vystoupení tolik typických pro hvězdičky podobného typu. Místo klubů nebo koncertních sálů vyrazila na turné po amerických obchoďácích. Vystupovala většinou v odpoledních časech, kdy se tam courala po škole omladina, nebrala to však nijak s potupou. Věděla, že si buduje publikum, které ji vynese ke slávě. A pokorně dělala vše, co se pro takové publikum má dělat. V Jive Records nechali vytisknout stovky tisíc pohlednic, na něž se Spears po vystoupení podepisovala a vyrazila o obchoďák dál.
Kim Kaiman, tehdejší marketingová ředitelka Jive, byla sama překvapená nadšením, s jakým Spears pro řadu hudebníků nedůstojná pódia uprostřed obchodních center objíždí. Novinářům z Rolling Stone pověděla: „Ještě nikdy jsem neviděla umělkyni tak pečlivě soustředěnou na to, co má dělat. Jeden z důvodů, proč si ji zamilovala rádia, je ten, že je tak jižanská, je sladká a milá. Pro takové chování mají slabost všichni programoví ředitelé rádií.“
Všichni sice ne, ale hezky z toho můžeme vyčíst další PR plán vydavatelství. Spojené státy jsou kromě velkých rádií posety hromadou regionálních stanic zaměřujících se na místní posluchače a právě tam Jive zpěvačku posílali na rozhovory. Spears se tak představovala v éteru po malých krocích skrze stanice s malým až středním dosahem, na druhou stranu to ocenili jejich posluchači. Zatímco velký šoubyznys se dělal v Kalifornii nebo New Yorku, tahle holka z Mississippi přijela na návštěvu až k nim do jejich zapadákova. Tak proč by si ji nešli odpoledne poslechnout do místního nákupáku? Marketingový plán fungoval dokonale.
Další velký hit z debutové desky.
Náctiletá rekordmanka
Během turné po obchoďácích v Jive připravili webové stránky a pevnou linku, kde mohli fanoušci nonstop objednávat merch a singly. A když 19. ledna 1999 konečně debutové album … Baby One More Time vyšlo, strhla se lavina. Hned během prvního týdne se Spears vyhoupla do čela prodejnosti a překonala několik rekordů. Stala se první zpěvačkou na vrcholu singlového i albového žebříčku Billboard v jeden moment, první začínající umělkyní, jež debutovala se singlem i albem rovnou na prvním místě, stejně tak nejmladší umělkyní s tímto „doublem“. Byla teprve pátou nezletilou umělkyní na špici žebříčku Billboard, a to jsme jen u milníků během prvního týdne! V prosinci 1999 byla Spears nejprodávanější zpěvačkou roku, lépe se tehdy prodávalo už jen Millenium od Backstreet Boys. S prodejem deseti milionů kopií se stala nejmladší umělkyní oceněnou diamantovou deskou a … Baby One More Time Guinnessova kniha rekordů zapsala do kategorií nejprodávanější ženské album v USA a nejprodávanější album nezletilého umělce na světě.
Carson Daly, producent, autor a moderátor tehdy velevlivného pořadu MTV Total Request Live, novinářům na otázku ohledně cílení na dětské publikum odpověděl: „Teenageři už si dnes nestěžují na nedostatek pozornosti. Chtějí si jenom užít ty čtyři minuty, pobavit se písničkou a pak vlítnout na internet. Nehodlají brát věci moc vážně, chtějí si jen trsnout – rytmus je pro ně základ. A Britney Spears je pro takové publikum ukázková hvězda.“
Daly tím narážel na proměnu, jakou nejen jeho MTV v devadesátkách prošla. Na začátku dekády dostávali prostor hudebníci zosobňující revoltu náctiletých: rappeři, alternativní rockeři, v pokojíku si kdekdo lepil plakáty Cobaina. V roce 1999 do Dalyho pořadu založeném na živém pouštění písniček na přání psal a volal kdekdo jen kvůli Britney Spears. „Faktor loajality náctiletého publika je samozřejmě riziko, tak jak rychle se do vás zblázní, stejně rychle zapomenou. Ale Britney si letos vydělá tolik, že jí může být úplně jedno, co budou chtít teenageři poslouchat za rok,“ zhodnotil tehdy Daly.
Kdo se směje naposled…
Vydat album v lednu bývá samo o sobě dost riskantní, trh je unavený po předvánočním zápřahu a labely raději čekají, až se zákazníkům zotaví peněženky. Pro debut Britney Spears tohle vůbec neplatilo, v Jive Records rozjeli už půl roku předtím marketingovou kampaň, která z lednového vydání udělala triumf bořící rekordy prodejnosti. … Baby One More Time se nakonec stala nejprodávanější deskou v patnácti zemích včetně Kanady, Německa, Mexika nebo Taiwanu, čímž byla ze zpěvačky během pár měsíců globální hvězda. V Česku takový úspěch neměla, podle žebříčku IFPI si deska sáhla na pátou pozici.
Sometimes se do čela hitparád vyhoupla i v Česku.
Kromě obřího komerčního úspěchu změnila Britney Spears i hudební průmysl, když v lednu 1999 odstartovala boom dívčího popu. Přišly Mandy Moore, Jessica Simpson a samozřejmě Christina Aguilera, obloukem do angloamerického šoubyznysu konečně pronikla Shakira, na vlně se svezly i herečky Hilary Duff nebo Lindsay Lohan, jejichž producenti najednou zjistili, že by podobný cukrkandlový pop mohly zpívat taky. Ty samé labely, které ještě před pár měsíci odmítaly demáč Spears se slovy, že na novou Madonnu není nikdo zvědavý a přichází éra vokálních skupin, teď rozjely hon na vlastní Britney. Zpěvačka mohla vůči nim cítit zadostiučinění. Kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp.
Je trochu škoda, že se pozdější kariéra Britney Spears utopila ve skandálech a bulvárním pitvání. Pod jejich bzukotem totiž zanikl fakt, že nadále vydávala alba, z nichž se dalo pokaždé minimálně vyzobat pár zajímavých singlů. Její budoucí kariéra je v tuto chvíli velkou neznámou, nicméně už nikdy jí nebude možné upřít, že před čtvrtstoletím svým debutem proměnila tehdejší šoubyznys a po právu se zapsala do Guinnessovy knihy rekordů.