Psaní o vánočních hitech beru jako jistou formu intelektuální samohany. Je to asi jako kdyby naši přední literární kritici analyzovali červenou knihovnu, nebo když se doktorandi z filmových věd rochní v Marvelkovkách. Závany rolniček, dětských sborů a klišovitých veršů o rodinné pohodě, zapálených svíčkách či úsměvech na dětských tvářích, jsem v průběhu své rešerše slyšel tolik, že jsem se začal modlit, abych se probudil až v létě. Od nové písně skupiny Mirai už i andělé šli spát, jsem proto očekával ledacos – a výsledek mě nijak neurazil.
Samozřejmě bych zde mohl ohrnovat nos nad neúplnými rýmy těším – zkusím anebo chvíle – bílé, (oba se nacházej v refrénu a zazní celkem pětkrát) anebo rýmy neexistujícími, jako jsou víc – blíž nebo tancujou – neviděl. Mohl bych také sejít z piedestalu hudební kritiky a vysmát se klišé, které se v písni objevuje i po hudební stránce. Mimo občasné chimesy tam chyběl už jen zmíněný dětský sbor a více rolniček, aby se to rovnalo parodii z pořadu Kumšt. Dokonce bych si mohl kriticky odplivnout i nad klipem, ve kterém smutně se tvářící dívka s čepičkou Santy (!) prochází ulicemi neznámé destinace podobající se některému ze starobylých měst Velké Británie. Chybělo tam jen, aby začala ladně tancovat jako ve svatebním hitu Ta bílá ti sluší od Marka Ztraceného, abych cítil to opravdové kouzlo Vánoc. Nic z toho ale neudělám – jde přece o vánoční hit.
Do ledna se jich nezbavíme
Nový song skupiny Mirai sice občas zajede do naprostého klišé, není ale něco takového prostě nevyhnutelné? Celá píseň působí komorně s lehce posmutnělou atmosférou – jak frontman vysvětluje: mezitím, co všichni odešli do peřin, lyrický subjekt tancuje v obýváku a popíjí gin s tonikem. Velice si cením kvalitní produkce a toho, že skupina prostě ví, jak udělat hit. Píseň má v sobě přesný poměr naděje, radosti, smutku a dospěláckého know-how, že nenaštve vůbec nikoho. To, v kombinaci s vlídnými tóny hudebníků, z písně dělá pravděpodobný rádiový hit, který budeme slýchat až do půlky ledna. Což je přesně ten důvod, proč se vánoční hity dělají.
Píseň se jmenuje Už i andělé šli spát. Samozřejmě mě s nabroušeným ostrovtipem napadlo dodat: „a Mirai by měli taky“. To by ale bylo zbytečně necitlivé a nepravdivé. Vánoční hit má být alespoň trochu klišovitý, aby posluchači stojící ve frontách obchodních center mohli cítit rodinnou pohodu a milou představu čekání na toho, „co ho nikdy nikdo neviděl“. Tvorba vánočního hitu je jako pečení cukroví. Každá rodina bude mít trochu jiné linecké, stejně ale bude používat ty samé ingredience. Skupina Mirai nakonec upekla něco, co bych – plný kapra a posazený u Pelíšků – i zvládnul sníst.