Rozhovor s kapelou jsem dělal odpoledne v největším vedru a byl jsem konstantně vyrušován nejmenovaným členem The Prostitutes. I tak ale členové kapely v čele s úžasnou a milou Lily Fontaine působili přátelsky a na svůj český debut se těšili.
„Je to naše první návštěva České republiky,“ svěřoval se kytarista Lewis Whiting. A basák Nicholas Eden ho hned doplňoval, že na koncertní premiéru v Česku se kapela těšila už dlouho: „Máte tady pořád takové hrozné horko?“ ptal se přesto opatrně. Inu, Britové jsou zvyklí na jiné klima.
Od konzervatoře k Mercury Prize
English Teacher se dali dohromady na konzervatoři v Leedsu. Ptám se jich proto, jestli je hudební vzdělání pro muzikanty spíš výhoda, nebo svazující břemeno. „Rozhodně velká výhoda. Ale není to nezbytné – kapelu můžeš založit i s kamarády bez znalostí hudební nauky a pořád dokázat hodně,“ říká bubeník Douglas Frost. Nicholas k tomu dodává: „Hlavní přínos je, že během studia potkáváš talentované lidi.“
Douglas připomíná, že s Nicholasem spolu měli už dřív skupinu, ve které se protočilo několik členů, než přijali Lewise. „Nevěděli jsme tehdy, jakou cestou se vydáme. Největší společnou inspirací pro nás byli Speedy – v Česku nepříliš známá britpopová kapela ze Sheffieldu. A pak samozřejmě všechny postpunkové legendy.“
Lily jako frontwoman
Britpop a postpunk – to je ideální základ pro kapelu, na tom se shodneme. Obracím se proto na zpěvačku Lily Fontaine s otázkou, jaké to je být jedinou ženou v partě, a ještě k tomu frontwoman. „Nemyslím si, že je to až tak těžké. Pro každého je těžké vystoupit před lidi, když je nervózní – a já bývám. Dřív jsem nervózní nebývala, ale přišlo to. I tak je úžasné moci hrát na velkých pódiích pro tolik lidí.“
A pak se rozpovídá o svých textech, které si píše sama: „Největší inspirací je pro mě asi domov a význam toho slova. Snažím se přijít na to, co domov znamená pro mě. Teď žiju v Leedsu, ale myslím, že domov nemusí být jen jedno konkrétní místo nebo osoba.“
Slavná cena a velké sny
Na přetřes přijde i Mercury Prize, britská cena hudebních kritiků. Ptám se, jaké to je získat tak prestižní ocenění za debutové album. „Je to vlastně hodně cool a až nereálný zážitek,“ shoduje se kapela. „Rozhodně to nebylo na našem seznamu přání, čeho chceme dosáhnout.“ Když se zeptám, jestli tam teď mají třeba hraní v hlavním čase na Pyramid Stage na Glastonbury, se smíchem odpovídají, že samozřejmě. A Nicholas k tomu přihodí vlastní sen: „Chtěl bych, aby naše písnička byla na soundtracku ke hře GTA.“
Na mě přesto působí skromně. Mluví tiše, nad otázkami dlouze přemýšlí. Je to spíš parta hudebních nerdů než kapela, co se veze na vlně velkého hajpu. A tomu ostatně odpovídá i jejich večerní koncert.
Nová hudba? Možná za dekádu
„Právě jsme se vrátili ze studia,“ říká Lily, když se ptám na nástupce debutu This
Could Be Texas. „Ale další album? Bude to trvat roky, možná dekádu. Řešíme každý detail, potřebujeme si být jisti každým tónem.“ Nicholas doplňuje: „Něco složíme a pak si tím nejsme jistí. Tak to vyhodíme a začneme znova a lépe.“
Se smíchem dodávají, že kdyby mohli, změnili by celou svou debutovou desku. Tak buďme rádi, že vůbec vyšla – a pokud
English Teacher ještě neznáte, This Could Be Texas si rozhodně pusťte.
Seznamte se
English Teacher jsou britská kapela se zpěvačkou Lily Fontaine v čele, hraje mix alt rocku a post punku. Založili ji v roce 2020 studenti konzervatoře v Leedsu. Debutové album This Could Be Texas vyšlo loni v dubnu a získalo prestižní cenu Mercury Prize. Na Rock for People English Teacher odehráli svou tuzemskou premiéru.