Začalo nenápadně, jakousi stylizovanou verzí Gershwinova Summertime, při níž už ale kočka, do té doby bloumající po parapetu jednoho okna blízkého domu, vyděšeně uprchla do zázemí bytu. Skončilo to bujarým provedením své nejznámější písničky Ujel mi vlak (nohy), do níž zamontovalo několik citátů z různých pop hitů včetně závěrečného Zavolejte stráže, zbláznilo se páže z filmu Ať žijí duchové.
V tu dobu se už koncert proměnil v nevídaný roztancovaný mejdan, v němž přestal být rozdíl mezi muzikanty a publikem, mezi pódiem a hledištěm. Vasilův rubáš, o kterém se ještě na podzim mluvilo jako o končící kapele, byl zpět a ve vynikající formě.
Z kultovní dvojice zbyl harmonikář, kytarista a zpěvák Filip „Vasilděda“ Novák. Jeho kolegu Petra Rubáše, který svou hrou na djembe dával souboru charakteristický zvuk, nahradil Maty s malou bicí soupravou. Kromě toho, že kapela začala ve svém názvu používat ve slově rubáš malé er, se tak lehce změnil sound. Ubylo neobvyklého zvuku a bicí přitvrdily zvuk a posílily energii. Z kapely, která dříve tíhnula spíše k folku, se tím stal spíše zvukově hyperkinetický akustický punk, rozhořčený na plné obrátky.
Repertoár zůstal. Vasilova dvojice dokonce přidala dvě nové skladby Milane, zalez a Namožený sval. Obě aspirují na to, že dobře zapadnou do dosavadního repertoáru, který je postaven na humoru všeho druhu, hlavně že je potrhlý.
Dada, surrealismus, proud vědomí, černý humor, to jsou tvůrčí prvky, s nimiž dvojice pracuje. Důležitou roli v této směsce hrají také parodie – tentokrát jsme například slyšeli, jak by zpíval Nedvědovy Stánky Dan Bárta. Věrné vasilí publikum mohlo puknout smíchy. Ale nebylo to ve zlém, Vasilův rubáš je pozitivně laděné těleso, které neuráží a neubližuje, jen baví.
V průběhu let (soubor vznikl před třiadvaceti roky!) si Vasilův rubáš vyvinul svérázný hudební styl. Slyší na škatulky jako punk folk nebo reggae folk, ale v podstatě jde o cosi jako mix ska a balkánské lidové hudby. Když se do této živelné kombinace vmontují prudké střihy a razantní změny tempa, a to všechno se smíchá s texty, místy připomínajícími kabaret, a ve vzduchu zvoní rýmy jako maliny/holiny nebo kebule/ cibule, roztaje i největší suchar.
Pro komunitu svých fanoušků a hospody U Vystřelenýho oka je Vasilův rubáš tím nejzábavnějším možným souborem. Tím zajímavější bude, zda jejich styl bude fungovat i na širší okruh publika, které se má sejít 18. srpna na Střeleckém ostrově.
