Program otevřela světová premiéra Jazzových variací na Svatováclavský chorál, kterou slovem uvedli bandleader B-Side Bandu Josef Buchta a autor Pavel Zlámal. Když se poté v působivém duchovním prostoru opřela do letitých stěn, sloupů a kleneb hudební síla všech účinkujících, tedy samotného B-Side Bandu, sboru Ars Brunensis, mužského sboru Mužáci z Mutěnic a sólistů Ondřeje Rumla, Kristýny Daňhelové a Jara Dolníka, pod taktovkou Dana Kalouska, byl to opravdu pohlcující zážitek.
Zatímco Hniličkova klasická Missa Jazz, která v rozšířené koncertní podobě zazněla posléze, vychází z tradičního bigbandového zvuku, Zlámalova novinka ukázala, že není pouze silným pokračováním cesty. Jazzové variace fungovaly o poznání jinak. Byl to takový svěží, moderní a harmonicky bohatý protipól k Hniličkově klasice. Ale hlavně neuvěřitelně živý pohled na Svatováclavský chorál. Propojení jazzového big bandu, sboru a vokálních sólistů v sobě neslo obrovskou energii, ze které až mrazilo. Pavel Zlámal svým dílem prokázal velkou odvahu sáhnout na takto duchovně hluboké téma, a přitom se dokázal vyhnout pouhé aktualizaci známého chorálu a vystavěl na něm svébytnou jazzovou výpověď.
Po krátké přestávce se k B-Side Bandu a pěveckému sboru připojili členové Komorního orchestru Brno a brněnský herec Jan Kolařík, který Hniličkovu Missa Jazz uvedl recitací básně Vítězslava Hálka. Poté již výrazné tympány otevřely celou jazzovou mši. Interpretace se opírala především o rytmickou živost a barevnost Hniličkovy partitury. Jazzové pasáže měly potřebný tah a spontánnost, zároveň však nezanikala meditativní stránka díla. V pomalejších úsecích se hudba dokázala ztišit, zatímco ve vypjatých momentech se orchestrální a sborová složka spojovaly v mohutný zvukový celek. Akustika kostela sv. Jakuba přitom nebyla jen neutrálním prostředím. Prodlužovala dozvuk a místy nechávala jednotlivé vrstvy hudby splývat, což dodávalo jejich vyznění až monumentální charakter, byť za cenu menší zvukové průzračnosti.
Svatojakubský koncert tedy nebyl pouze připomínkou významného brněnského díla, ale přesvědčivým důkazem, že Missa Jazz má stále schopnost oslovit současné publikum svou energií, lidskostí i neobvyklým spojením duchovního obsahu a jazzové svobody. A byl to také důkaz, že tato klasika má v Jazzových variacích přirozeného následovníka. Celý večer tak nebyl jen o vzpomínání na dvacet let B-Side Bandu, ale hlavně o důležitém předání štafety a příslibu do budoucna.
