Ještě před Havelkou zahrála hudebnice vystupující pod jménem Koruth. V její hudbě se přelévaly různé zacyklené plochy, k čemuž využívala looper, zpěv, flétnu, malý kovový tongue drum i atypicky použité banjo, ze kterého třeba v jednu chvíli využívala jen jeden tón z jedné struny, později si na něj zase vzala smyčec. Její ambientní pásmo bylo ideální k naladění se na tu správnou kontemplativní vlnu.
Václav Havelka nastoupil nejdříve sám s akustickou kytarou a na úvod zahrál dvě nové skladby, které na albu nenajdete. Pak se už převážně soustředil na materiál z desky a zároveň si začal na pódium zvát hosty. Sám komentoval, že ve skutečnosti nejde o sólové album, ale o kolektivní dílo. Na studiové nahrávce se objevuje řada různých hostujících muzikantů, z nichž mnozí žijí daleko v zahraničí a někteří už bohužel nežijí vůbec. Na koncertě Havelku doprovodili noví hosté včetně jeho syna Šimona, kteří písním vtiskli novou tvář.
Už v našem rozhovoru, kde také podrobně mluvíme o pozadí vzniku alba, Havelka říká, že verze písní na desce nemají být jejich definitivním tvarem, ale že se mohou dále vyvíjet v závislosti na kontextu a lidech, kteří je interpretují. Na pódium tak průběžně přicházeli a odcházeli další muzikanti a doplňovali Havelkův zpěv a kytaru o bicí, perkuse, flétnu, banjo, klavír, vibrafon nebo další vokály, a to zčásti i jen organicky improvizovaně. Skladby z alba s nimi ožily v nových podobách. Jejich základní nálada zůstala, měnily se ale jejich barvy a příchutě.
Do materiálu z nové desky Havelka zakomponoval i po jedné skladbě od nejen hudebního projektu fyield a od kapely Sonic Herbalism a oprášil i jednu speciální píseň pro pár, kterému ji svého času hrál na svatbě. Díky hudbě, improvizaci i osobním vztahům měla celá akce mírně meditativní a zároveň příjemně přátelskou, až rodinnou atmosféru. Samotné album pak Havelka pokřtil společně se svými syny Šimonem a Eliášem. Symbolicky čajem, který dostávali v kalíšku i všichni návštěvníci při vstupu.
Koncert se uzavřel dlouhou, gradovanou a až hypnotickou skladbou That Which Is Not, ke které si Havelka přizval i předskokanku Koruth. Sám odložil kytaru, vzal si do rukou zvonečky a zdobenou píšťalu a naplno se proměnil ve zpívajícího šamana. Hudba z alba A Snake Crawling Up a Broken Ladder je silná i na desce, teď se navíc ukázalo, že naživo má ještě větší potenciál překvapovat v nových podobách.
Hodnocení: 90 %
Václav Havelka
Support: Koruth
Atrium Žižkov, Praha
24. červen 2026
„Začalo to v posteli.“ Čtěte rozhovor s Václavem Havelkou v červnovém Headlineru.
