Davidovy písně mělo publikum možnost slyšet v podání Moravské filharmonie Olomouc pod taktovkou dirigenta Stanislava Vavřínka a v doprovodu kapely Bandjeez, která dřív Davida doprovázela. Hlavními interprety večera byli další jeho přátelé a kolegové – Kateřina Marie Tichá, Ewa Farna a Mirai Navrátil. Zazněly písně ze všech Davidových desek v naprosto překrásných aranžích Jana Lstibůrka. Orchestr jim dal často až nádech filmové hudby.
Všichni tři interpreti se Stypkových písní ujali opravdu se ctí. Každá z nich měla své kouzlo, obzvláště se symfonickým orchestrem. Kdybych ale měla vypíchnout u každého jednu z nich…
Od Kateřiny by se nabízela Čaruj z první desky s Bandjeez, kterou zpěvačka s kapelou často připomíná i na svých koncertech, a která byla v orchestrální verzi naprosto famózní. Ale! Sklaba Tvoje oči v přednesu Kateřiny včera opravdu vyčnívala. Dlouhé smyčcové party střídaly pizzicata, postupně se přidávaly dechy a tu a tam probublávala harfa. Nástroje se postupně krásně vrstvily a gradovaly, až se z úplného vrcholu propadly do ticha. Krátká báseň, která ale ze své nenápadnosti vplula mezi velmi výrazné body večera.
Ewa Farna a její naprosto neskutečný hlas zazářily v Nebolelo. Ewa ji zazpívala po svém a vtiskla jí novou duši a náboj. Začátek ve mně evokoval hlavní motiv nějakého velkofilmu. Rychlé a úderné motivy přešly do dlouhých smyčců a postupně se přidala elektrická kytara, a nakonec i zpěvaččin plný hlas, který sem dokonale sednul.
V podání Miraie zaznělo hned několik písní, vyzdvihnout určitě musím Osudovou, ale také duet Dobré ráno milá, který zazpíval společně s Ewou Farnou. Škoda, že jsme toho v podání Farné neslyšeli víc, protože hlasově jí Davidovy písně sedly nejvíc.
Přibližně v polovině koncertu pokřtila kapela poslední desku Davida Stypky s názvem Opatruj, ze které zazněl singl Už mě nesou. Překvapilo mě, že se z ní do setlistu neprobojovalo vícero skladeb, protože možností, kde by je mohli fanoušci slyšet naživo asi příliš nebude. Osobně jsem ale ráda, že primárně zazněly Stypkovy starší věci, které jsou posluchačům věrně známé.
Jedním z velmi povedených a pro mě dojemných momentů se stala chvíle, když si píseň Ještě se mi zdají sny střihl basák Maro Zeman. Zvládl to bravurně a bylo vidět, že si koncert velmi užívá, stejně jako ostatní členové kapely.
Po hudební stránce opravdu není co vytknout. Všichni se svých rolí zhostili skvěle a byl to důstojný večer, který trojice zakončila společně s publikem, když celá hala zpívala „Dělám jakože je.” Můžeme tak jen doufat, že se podobný večer opět zopakuje, protože mít znovu možnost slyšet písně Davida Stypky naživo byl krásný zážitek.
Hodnocení: 85 %
Pocta Davidu Stypkovi
O2 universum Praha
11. leden 2026
