Holešovické parkoviště před halou Fortuna praskalo ve švech, ještě než se vůbec otevřely dveře. Aby také ne, když se většina z přítomných na tento večer těšila skoro tři roky. Čekání si mohli zkrátit poslechem nejnovějšího alba Post Human: Survival Horror, které vyšlo během pandemie.
Nabitý program večera odstartovali v půl sedmé Static Dress, které čekalo vděčné publikum připravené a svolné ke všemu. Na první moshpit se opravdu nečekalo dlouho. Místa na sezení sice ještě stále zela prázdnotou, stojící hlouček měl ale energie i za ně. Zpěvák Olli Appleyard překypoval nakažlivou energií, kterou přenesl na ostatní. Celý set skákal a tančil na pódiu jak šílený.
Static Dress
Po asi půlhodinové pauze naskočil na stage Poorstacy a hned bylo jasné, že půjde o trochu drsnější set. Aby ne, když první slova zpěváka Carlita Milforta zněla, že chce vidět moshpit. Publikum se po nudné pauze znovu dostalo do atmosféry. Krátký set byl proložený jak drsnými věcmi, při kterých lítala piva nad hlavou, tak akustickou skladbou, během které se aréna rozsvítila baterkami telefonů.
Poorstacy
I přesto byly pauzy mezi jednotlivými sety poněkud zdlouhavé a trochu klaustrofobické. To jak se prostor začal plnit a tlačit dopředu. Zvlášť přes začátkem A Day to Remember, kdy se konečně zaplnila i dosud prázdná místa k sezení.
A Day to Remember
Nejen naplněnost sálu napovídala, že tahle rocková parta určitě nezklame. Jejich koncert ale předčil veškerá očekávání. Neznalý by s klidem řekl, že oni jsou hlavní hvězdou večera. Nejen, že se zpěvák Jeremy McKinnon tak nějak sžil s davem, se kterým interagoval po celou dobu vystoupení, ale sál byl plný věrných fanoušků, kteří vyřvávali texty spolu s ním. Atmosféru doplnily i desítky plážových nafukovacích balónů, které byly pro rockový večer roztomilou ironií. Zanedlouho je vystřídaly ruličky toaletního papíru, které létaly napříč sálem. Nechybělo ani nošení na rukou, moshpity a svícení telefonem při emotivnějších skladbách.
Jejich koncert publikum nabudil natolik, že sál neutichl ani po jeho konci. Zpívalo se na pecky pouštěné z reproduktoru, například Chop Suey! od System of a Down, ke které znala text snad celá hala.
A Day to Remember
Když zhasla světla, objevilo se úvodní video hlavních hvězd večera, ve kterém se představila umělá inteligence Eve, která nařídila zahájit moshpity ještě před samotným vstupem kapely na pódium s úderným začátkem písně Can You Feel My Heart. Od prvního tónu se rozhostila v aréně neuvěřitelná vřava, jak tisíce lidí zpívaly s Oliverem Sykesem jednu z jejich nejznámějších skladeb. Jen několik málo z nich v sále ještě nestálo na nohou.
Bring Me the Horizon
Sykesův hlas nebyl sice občas stoprocentní, ale celková show, doplňující vizuál s průvodkyní Eve, to vše povzneslo koncert na vyšší poslechový zážitek. I setlist večera byl skvěle rozvržený, zazněly skladby z alb That’s the Spirit, Sempiternal nebo Amo. Nechyběla ani píseň Obey, kterou Sykes zpívá společně s pop-punkovým zpěvákem Yungbludem, který svou část textu odzpíval z plátna.
Bring Me the Horizon
“This is Sempiternal,” řvalo tisíce lidí během skladby Shadow Moses. Ta představuje ranou éru tehdy hlavně metalové kapely, což ve spoustě přítomných rezonovalo. Po chvíli se atmosféra zklidnila a zjemnila během akustické verze Follow You, během níž se aréna rozsvítila.
Publikum mělo spoustu prostoru některé texty odzpívat bez podpory Sykese a zhostilo se toho i s vidinou ztracených hlasivek následující den. Vrcholem byl přídavek Throne. Jejich největší hit skvěle uzavřel nadupaný večer plný emocí.
Bring Me the Horizon
7.2. 2023 – Sportovní hala Fortuna
Předskokani: Static Dress, Poorstacy, A Day to Remember
Hodnocení: 85 %