Show odstartovala písní Sweet Chilli, což mě překvapilo, patří mezi jeden z jeho velkých hitů. Publikum bylo nadšené a od prvního slova zpívalo s ním. Ben hecoval a tím se postaral o to, aby si co nejvíce lidí koncert užívalo už od začátku. Prvním hostem večera byl Adam Mišík. Společně zazpívali Zapomenout, což byl příjemný úvod do série duetů, které měly během večere ještě přijít. A že jich nebylo málo.
Ben se následně svěřil s podrobnostmi o své nehodě na motorce, promítl záběry i fotky z léčby. Poté všechny překvapil, když ukázal, že na pódiu stojí motorka. Nasedl na ni, vyjel doprostřed stage a spustil píseň Ledová. Její text, ve kterém zpívá: „Díky tobě jedu dál“ tak získal úplně nový význam – spojení s jeho nehodou působilo silně a symbolicky.
Po jízdě na motorce se Ben vrátil k hudbě, tentokrát v rockovějším duchu. Publikum strhnul zejména při písni Nahá, která konečně rozezpívala opravdu celý Eden. Další výrazný moment přišel, když Ben usedl na houpačku a vyjel téměř k vrchu projekcí. Tam, jen za doprovodu smyčců, zazpíval píseň Omluva. Žánrově to byla změna – klidnější skladba nechala vyniknout jeho hlasu a přinesla emoce. Ben zpíval opravdu hezky.
Nálada se ale zase hned změnila. Na stage totiž dorazili Stein27 a fiedlerski, s nimiž Ben zazpíval dynamickou Pápá. Publikum okamžitě zareagovalo a energie v hale znovu vystoupala. Zatímco se zpívalo, Ben se nenápadně převlékl – blyštivý bílý outfit vyměnil za černý a výraznější, téměř až gotický. V novém oblečení zazpíval hit Kolotoč po boku Laury Weng a Zey. Přes zpěv fanoušků nebyly skoro slyšet.
Pak přišel na řadu další host – Nik Tendo. Píseň Facetime začal zpívat z tribuny, publikum ho vidělo přes videohovor s Benem, než se během vystoupení dostavil pódium. Nápad to byl skvělý, ale hudebně to do zbytku koncertu příliš nezapadlo – Nikův drsný styl narušil jinak pozitivní atmosféru večera.
Po jeho odchodu došlo k technickým problémům – část publika kvůli dešti špatně slyšela. Naštěstí se to brzy vyřešilo a Ben celou situaci zvládl s humorem, čímž lidi udržel naladěné. Následně mu s tím přišel pomoc Kojo a společně s Benem zazpívali Napořád. Energie v Edenu jen rostla.
Největší nadšení ovšem nastalo s příchodem Sofiana Medjmedje. S Benem zazpíval hned tři písničky – TV Shows, Slzy a MMA. Jejich chemie byla zřejmá, celé vystoupení působilo přirozeně a silně. Vyměnili si i pár vřelých slov, což jen podtrhlo, źe ty dva váže skutečné přátelské pouto.
Po Sofianovi se opět rozezvučely smyčce, které doprovodily emotivní Poslední. Následoval Benův proslov – využil přítomnosti tolika lidí a připomněl jim, že si mají vážit toho, co mají. Mluvilo se o míru, o tom, že na nás nepadají rakety, ale pouze déšť. Dotkl se i rasismu, kterému se věnoval písní Smítko, kde vzkázal všem rasistům, že je má „v p**i“.
Na pódium pak dorazili Rychlí kluci – Calin, Kojo a Stein27 – a ve čtyřech zazpívali Asgard. Tím vykopnuli závěrečnou část koncertu, která byla jednoznačně nejintenzivnější. Ben zahrál své největší hity v rychlém sledu.
Následovala píseň Těžký váhy s Cavalierem, kde jsem si osobně téměř vykřičel hlas, nešlo tomu odolat. Hned poté přišlo Asio, kde s Ben se svým producentem Osamou zpíval za doprovodu textu promítaného na plátno – publikum se snažilo držet s nimi tempo, i když to nebylo snadné.
Set před přídavky konćil hitem Nemusim nic. Ale nadšený Eden něco musel - skákat na každé “ne” v textu. A že jich tam je! Zdálo se, že je to dokonalý konec. Ben se loučil a odcházel. Ale všem bylo jasné, že ještě nezazněly Bomby. Diváci skandovali, chtěli přídavek, a dočkali se. Bomby takřka přehlušil jekot a radost a tak to bylo až do konce, Ben musel přidávat dohromady třikrát, to se jen tak nevidí.
Co se týče vizuální stránky, koncert působil skromněji než jeho předchozí vystoupení v O2 aréně. Hlavním důvodem bylo denní světlo – světelné efekty tak nemohly vyniknout. Když třeba lidé rozsvítili mobily, mělo to efekt, ale v hale by to působilo mnohem silněji.
Na druhou stranu musím vyzdvihnout zvuk – Eden byl ozvučený mnohem lépe než O2 aréna. I přes nadšený hluk diváků bylo Benovi rozumět každé slovo.
Celkově pro mě ten koncert byl obrovským zážitkem. Bylo vidět, že si Ben dal záležet nejen na hudbě, ale i na budování atmosféry. Nemluvil moc, ale přesto jeho show v sobě měla poselství a propojení s publikem.
VERDIKT: 87%
I když vizuálně nebyl koncert tak velkolepý jako ty v hale, energie, upřímnost a momenty, kdy celý Eden zpíval, to víc než vyvážily. Zažil jsem chvíle, kdy jsem měl husí kůži, chvíle, kdy jsem se smál, chvíle, kdy jsem křičel... Ben se nijak nedojímal, že je jedním z mála českých hudebníků, kteří “pokořili” Eden. Ale mě jako fanouška to docela dojalo.
