Obrázek k článku „U Kelly Family vše řídil byznys. Utekl jsem do kláštera,“ vzpomíná Paddy
| Šárka Hellerová | Foto: Sony Music Czech Republic

„U Kelly Family vše řídil byznys. Utekl jsem do kláštera,“ vzpomíná Paddy

Dětství a mládí strávené v rodinné kapele The Kelly Family s Paddym zamávalo natolik, že se musel pro znovunalezení duševní rovnováhy a lásky k hudbě nadlouho uchýlit do kláštera.

Po šesti letech mnišského života se vrátil k civilnímu životu, náklonnost k duchovní hudbě mu ale zůstala. Na loňské album B.O.A.T.S. Michael Patrick Kelly, jak zní Paddyho celé jméno, sice nahrál kritickou skladbu Fake Mesiah, jenž pojednává o zločinech církve, to ovšem neznamená, že by přehodnocoval svou víru.

„Nedávno jsem uspořádal lockdown koncert v katedrále v Kolíně nad Rýnem. Zpíval jsem spirituální písně, ale třeba i skladby od Boba Dylana. Je to součást mého života. I toho hudebního,“ řekl Kelly v rozhovoru pro Headliner.

„Možná jednoho dne udělám podobný projekt jako Kanye West a budu se spirituální hudbě věnovat ještě víc,“ přemýšlí Michael Patrick Kelly a odkazuje na Westovy nedělní hudební mše. „Mám blízko ke Springsteenovi, i on je věřící křesťan, stejně tak U2. Bob Dylan vydal dvě alba s duchovními skladbami. I Justin Bieber občas zpívá písně spojené s jeho vírou. Ano, myslím, že jednou bych mohl udělat takový projekt nebo album.“

Zároveň s těmito plány ovšem dodává, že si nemyslí, že by měl jako umělec někomu tlačit své názory. „Není dobré se vyjadřovat ke všemu, ale pokud mám něco, co považuji za důležitou pravdu, nebo znalost, rád o tom budu zpívat. Každý musí najít rovnováhu v tom, jak užívat svůj veřejný vliv,“ myslí si zpěvák.

Paddyho život je rozdělen do tří velmi odlišných kapitol. Prvních dvacet sedm let prožil se svou rozsáhlou rodinou a vybudovali spolu značku The Kelly Family. „Společně jsme se věnovali hudbě a cestovali po světě,“ charakterizuje dobu stručně v Německu usazený muzikant. Poté začala idylka úspěšné rodiny skřípat a životy jejích členů se odvíjely nejrůznějšími směry. Michael Patrick Kelly například zamířil do kláštera na jihu Francie, kde žil jako mnich.

„Když jsem se (před jedenácti lety) rozhodl opustit klášter a vrátit se do společnosti, bylo to kvůli hudbě,“ vysvětluje Paddy s tím, že dosud poslední etapu prožívá jako sólový muzikant a ženatý muž.

Co vlastně tehdy sedmadvacetiletého muže donutilo na dlouhý čas opustit kapelu a rodinu v jednom a vydat se žít do kláštera? „Existuje hudba a existuje business. A my jsme měli kolem své hudby příliš velký business,“ vzpomíná. „Jak bych to vysvětlil… Měli jsme velkou firmu, pracovalo v ní čtyřicet pět lidí. A žili jsme na zámku, což znamenalo, že jsme museli na turné jen proto, abychom zaplatili provozní náklady. Museli jsme vydávat alba pouze proto, abychom vydělali peníze. To mi vadilo. Business řídil show. Ale hudba je forma umění. Vášeň. Je to víc než zábava. Po pár letech, kdy jedete jen na autopilota, se vášeň vytratí. Cítil jsem se uvnitř prázdný. Hledal jsem něco víc, než jen peníze a slávu.“

„Dnes je velký rozdíl v tom, že mohu dělat všechna rozhodnutí sám,“ odpovídá Michael Patrick Kelly, který se před pěti lety odmítl účastnit návratu The Kelly Family na scénu, na otázku, jak dnes předchází dalšímu vyhoření. „Když máte kapelu, musíte pořád hledat kompromisy. Nyní jsem například vydal desku až po celých čtyřech letech od té předchozí. To je dost dlouhá doba. Mohl jsem si dovolit neúčastnit se krysího závodu, vzít si volno a nové album nahrát až ve chvíli, kdy jsem byl připravený.“

Používáme cookies abychom Vám umožnili lepší procházení stránkou. Pro více informací si přečtěte Co jsou Cookies. Pokud budete pokračovat v procházení stránek, vyjadřujete souhlas s těmito podmínkami.