S Moonshye se známe již od roku 2020, kdy jsem se seznámil i s její tvorbou. Tehdy mi na stole přistál její singl Curtain of the Moon k recenzi do rubriky Feedback. Na první dobrou mě okouzlil. Identicky na mě zapůsobilo i stejnojmenné debutové album z ledna roku 2021. Líbilo se mi tolik, že jsem o Moonshye napsal článek do rubriky Lokál. Začal jsem ji sledovat a několikrát měl to potěšení zažít její živé vystoupení.
Poté se ale na hodně dlouho dobu odmlčela. Až letos v dubnu vydala singl Kocour, o jehož produkci se postaral Martin Kyšperský. V singlu si zahrál na kytaru, baskytaru, klávesy a perkuse. Vedle něj můžeme ve skladbě slyšet ještě Koudyše na bicí, Michala Krutílka na violoncello a Ondřeje Galušku na pozoun.
Od vydání debutového alba v roce 2021 nebylo o Moonshye moc slyšet. Kocour je vlastně první oficiální singl od té doby. Co stálo za tou vydavatelskou pauzou?
Narodily se mi dvě děti. Přesto ale už několik let pracuju na nových písničkách. Mám jich hodně rozpracovaných, ale je to větší koncept, který potřebuje čas, prostor a finance. Takže jsem se soustředila hlavně na mateřskou a na tvorbu. Nebyla jsem tedy moc vidět ani slyšet.
Kocour je tvá první skladba s českým textem. Co stálo za změnou jazyka?
Jazyk beru jako hudební nástroj. Ke každé písni ke mně přichází automaticky. Většinou je to angličtina, někdy čeština nebo polština. U Kocoura to bylo přirozené, protože je to hodně osobní píseň pro kamaráda, který byl Čech. Nejde o žádný oficiální přechod k češtině. Umím si představit další album opět v angličtině, ale klidně i v češtině nebo polštině. Baví mě, jak se s jazykem mění melodika zpěvu.
Píseň má velmi osobní příběh. Jak vznikla?
Napsala jsem ji v den, kdy zemřel můj kamarád Milan. Byl náhle hospitalizovaný, několik týdnů se čekalo, jestli se probere, ale už se to nestalo. Zdravotní důvody mi tehdy nedovolily ho navštívit ani jít na pohřeb. Kocour je pro mě osobní rozloučení a taková malá památka na něj.
Na singlu se podílel hudebník a producent Martinem Kyšperským z Květů. Jak se vaše spolupráce zrodila?
Bylo to hodně intuitivní. Poslouchám často jeho pořad Jak se vám líbí na Rádiu Proglas a jednou mě prostě napadlo, že by to mohlo fungovat. Poslala jsem mu píseň mailem a on se ozval, že se mu líbí a že to chce zkusit. Ze spolupráce mám velkou radost, myslím, že to bylo to nejlepší, co jsem pro tu písničku mohla udělat.
Píseň doprovází výrazný videoklip. Jak vznikl?
Ten můj kamarád byl amatérský malíř, miloval barvy a abstraktní malbu. Proto je v klipu tolik barev, a proto jsme pracovali s termokamerou. Ten nápad měl můj manžel, který s termokamerou již dříve pracoval. Vysoká škola báňská nám kameru půjčila a pomohla s natáčením. Ty barevné plochy trochu připomínají obrazy, které měl Milan rád, a zároveň v tom cítím motiv oddělenosti toho jiného světa, kde teď je. Těžko se to popisuje, ale pro mě je to důležitá součást písně.
Jaké jsou další plány? Dočkáme se alba nebo EP?
Nechci prozrazovat moc, ale jak už jsem říkala na novém materiálu pracuju už dlouho. Kvůli Kocourovi šel teď bokem, ale spolupráce s Martinem mi otevřela nové dveře a přinesla nové impulzy. Některé plány se nečekaně změnily, takže je to všechno v procesu. Určitě ale pracuji na nových věcech.
Dá se říct, kdy by se posluchači nové tvorby mohli dočkat?
To úplně říct nedokážu. S malými dětmi se všechno plánuje hůř. Ale cítím, že se vracím aktivněji k hudbě. Děti už trochu odrostly a já mám konečně prostor jít s hudbou zase víc mezi lidi. Ráda bych se také postupně vracela i k živému hraní, ale uvidím co dovolí rodina i já sama.