Skupinu dali dohromady Misha Kiristaev (kytara a zpěv) a Anton Romanenko (kytara), kteří se setkali už před lety v Moskvě při studiu na střední škole. Tehdy se ale ještě moc neznali. Nezávisle na sobě se přestěhovali do Prahy, kde se opět sešli při studiu na Filozofické fakultě UK. Misha tehdy hledal spoluhráče do kapely a jelikož věděl, že Anton hraje na kytaru, oslovil ho a dali se dohromady. Posléze se k nim přidal Pavel Ďuriš (basa) a ve třech začali zkoušet. Spolupracovali s několika různými bubeníky, ale spolupráce nikdy dlouho nevydržela. Nakonec se jim přes různé kamarády podařilo najít Václava Švestku. Posléze se k nim přidal ještě Nicolas Gatto na synťáky a v současné době fungují v pěti.
Singl Say What You Wanna Say, na kterém se objevily vlivy trapu.
Za dobu své existence kapela zatím vydala několik singlů, které se vyznačují žánrovou rozkročeností. Jako by každým novým songem opravdu obraceli stránku a svůj příběh posouvali stále novým a zajímavějším směrem. Kapela ve své hudbě v současnosti spojuje svoji oblibu ke kytarovému indie, ale i k hip hopu, trapu a R&B beatům. K tomu spojování se však musela postupně dopracovat. První dva singly, tedy pomalejší a emocionálnější song Lover a přímočará a melodická skladba Reason to Stay, se nesly v rockovém duchu a nezapřely inspiraci v rocku 70. let a v britské alternativní kytarovce v podání třeba Arctic Monkeys nebo Franz Ferdinand. Tyto vlivy se však kapele již tehdy dařilo, dle mého názoru úspěšně, zasadit do současné nezávislé scény. Od třetího singlu Ema je však v jejich tvorbě možné zaznamenat zvukový posun, kapela začala více experimentovat. Aniž by Page Turners zanevřeli na sedmdesátkové vlivy, tak trochu upustili od původní rockovosti. Kytary na Emě již nebyly tak špinavé, sound byl více indie a řekl bych více fresh.
Na následujících dvou singlech Say What You Wanna Say a I Need Some Air je posun ještě znatelnější. Do těch jim vlastních indie kytar totiž kapela začala přimíchávat více elektroniky a prvky trapu nebo hyperpopu. Dalo by se říct, že až v těchto skladbách se jim podařilo žánrově rozmanité vlivy ukotvit a dosáhnout svěží rovnováhy mezi rockem a trapem a mezi minulostí a současností. Výsledkem je velmi zajímavá, zvukově barevná a současně znějící muzika vyznačující se skvělými aranžemi, nevtíravou chytlavostí, nosnými melodiemi, příjemným vícehlasým zpěvem a hlavně svobodou tvorby. Někde jsem četl, že Page Turners jsou kapela pro introverty, kteří si rádi zatančí, a extroverty, kterým je občas smutno, což nemohu než podepsat. Sám jsem si to ověřil na jednom z jejich koncertů, jelikož jsem na něm, coby introvert, skutečně tančil.
K datu, kdy sepisuji tyto řádky, mají Page Turners venku chytlavě melodický, pozitivně vyletněný singl Take Me Back Into Your Arms postavený na nesmrtelných kytarových indie riffech, doprovázený klipem, který režírovala talentovaná filmařka a zpěvačka Karolína Beranová. Singl předznamenává debutové album, které se bude jmenovat Mirror View. Album bude obsahovat devět songů, a jak kapelu znám, tak se určitě opět dočkáme zajímavé žánrové rozmanitosti, která je pro ni charakteristická. Bude určitě zajímavé sledovat, jakým směrem se děj jejich příběhu bude ubírat na dalších stránkách, které nám umožní na albu otočit. Tak či onak, určitě se máme na co těšit. Album vyjde na konci října tohoto roku a jeho křest se uskuteční 21. listopadu v pražském klubu Café V lese. Tak doufám, že se tam s vámi uvidím.
Singl Take Me Back Into Your Arms předznamenávající vydání debutového alba.