Laura Mvula: S Coldplay to byl zážitek mimo realitu. V Praze bude večírek

Svou skladbu Sing to the Moon, jež dala před devíti lety název jejímu debutovému albu, nazpívala později Laura Mvula s držiteli čtyř cen Grammy, kapelou Snarky Puppy. Tato americká jazzová skupina též přijede do Prahy na festival Prague Sounds, a když se kapelník Snarky Puppy Michael League doslechl, že v rámci stejné akce zahraje i Mvula, zněl naprosto nadšeně: „Miluji ji! Je to moje skvělá přítelkyně a v současné době je to podle mě jedna z nejzajímavějších osobností pop music,“ rozpovídal se k otázce, proč by lidé neměli vynechat její koncert. „Je výjimečná, nezaměnitelná a velmi kreativní. Opravdu miluji její styl. Taková škoda, že se v Praze nesetkáme!“ litoval League, kterého se české publikum dočkalo o několik týdnů dřív. Politování to bylo vzájemné.

Při telefonickém rozhovoru pro Headliner jsem zpěvačce, která byla za každé své album nominována na prestižní Mercury Prize, vyřídila kolegův vřelý pozdrav a i ona oplatila jeho milá slova.

Laura Mvula již na Prague Sounds, tehdy ještě Strunách podzimu, vystoupila před třemi lety. Forum Karlín okouzlila koncertem, který byl díky orchestru stejně velkolepý, jako byl díky jejímu obrovskému charisma a výjimečnému zpěvu intimní. Aranže pro Brněnskou filharmonii, jejíhož dirigování se sám ujal, tehdy připravil její blízký spolupracovník Troy Miller, který býval mimo jiné bubeníkem Amy Winehouse.

Snarky Puppy se v Praze s Laurou minou, oba jsou ale hosty letošního Prague Sounds.

Ještě dřív zpěvačka do České republiky přijela na festival Colours of Ostrava. Jindy, ovšem to zatím ne v České republice, pro změnu koncertuje třeba s a capella sborem. Stručně řečeno – je dost velká šance, že pokaždé, když uvidíte její koncert, bude zcela odlišný repertoárem i svými kulisami. „To je jediný důvod, proč to dělám, abych se vyvíjela!“ směje se Mvula otázce, jestli si na sebe častými metamorfózami neupletla velký bič a není příliš náročné neustále přicházet s něčím novým.

Tentokrát její vystoupení (jen zdánlivě) nepřinese nic převratného – zahraje v pražském klubu Roxy. Moment, Laura Mvula v klubu? Kdo byl už svědkem jejího koncertu, tuší, že tohle bude zase jedinečné. A samozřejmě to perfektně pasuje k jejímu aktuálnímu albu Pink Noise, které inspiroval synthpop 80. let. „K desce Pink Noise se klub výtečně hodí, přesně tam ta hudba patří,“ těší se zpěvačka, když se jí snažím přiblížit atmosféru Roxy. „Album je poctou hudbě, kterou jsem poslouchala během dospívání. A opravdu hodně mě baví tyto písně hrát na koncertech. Byla bych šťastná, kdyby se to dělo častěji, protože mám pocit, že mají sílu. Tvoří barevnou show a jsou z nich podle mě cítit všechny existující emoce,“ slibuje zpěvačka, která zároveň přiznává, že i když se v minulosti vyjádřila, že Pink Noise je odrazem jejího večírkového já, což se promítá do koncertů, vlastně na party až tak moc není. „Ráda však tančím, to ale nejspíš většina lidí.“

Od Coldplay k Biffy Clyro

Rozjásanou část své osobnosti každopádně Mvula musela probudit letos v létě – předskakovala totiž Coldplay ve Wembley. V době jazzem nasáklého debutu Sing to the Moon by si něco takového šlo poměrně těžko představit. Žánrově to neštymovalo. S druhou deskou už by takové spojení šlo, ale s Pink Noise už to dává smysl zcela. „Byl to zážitek mimo realitu,“ vzpomíná Mvula na letní koncert. „S malou výjimkou, kdy jsem nezpívala vlastní věci, jsem dosud na stadionech nevystupovala. Možná kromě Glastonbury jsem nikdy pro tolik lidí nehrála,“ přiznává. „Chris Martin byl od začátku můj fanoušek,“ odpovídá na otázku, jestli ví, proč si Colplay vybrali právě ji.

Spojení se Simonem Neilem z Biffy Clyro je naprosto nečekané a perfektní.

Mimochodem, na album Pink Noise Laura Mvula nazpívala duet se Simonem Neilem z Biffy Clyro. Další nečekané spojení. Zpěvačka se netají tím, že nápad na duet nebyl z její hlavy, i pěvecký partner přišel na doporučení. Z výsledku ovšem byla nadšená. „Osobně jsem Simona dřív neznala a ani jsem neměla naposlouchanou jeho hudbu. Byl pro mě trochu jako dárek, který jsem dostala od svého manažera,“ vysvětluje šestatřicetiletá hudebnice. „Je trochu zvláštní poznat se tak, že jsme spolu rovnou nahráli duet, ale bylo to nakonec moc fajn. Já se rozhodla být od začátku otevřená – až tak, že jsem ho nechala, aby se svým partem udělal, cokoli chtěl. Poslala jsem mu nahrávku s tím, že bude nejlépe vědět, co s ní. A on to věděl.“ Ačkoli o skladbě What Matters říká, že je její asi nejoblíbenější na desce, do dalších duetů se zpěvačka nehrne. „Nejsem si jistá, moc velkou vášeň pro ně nechovám. Zároveň jsem ale otevřená věcem, které v budoucnu přijdou,“ nechává si pochopitelně otevřená vrátka. Loni na červeném koberci Mercury Prize hovořila o tom, že by nyní ráda skočila do hudebního světa někoho jiného a ráda by se pustila do spolupráce s dalšími umělci.

Nyní ji prý z velké části zaměstnává skládání hudby pro televizní pořady. V minulosti pro změnu skládala pro Royal Shakespeare Company a přála si zkusit komponovat pro současné divadlo. „Nemůžu vám zatím říct, o co konkrétně jde, ten pořad ještě nebyl oznámen. Ale baví mě to, je to úplně nový svět, zcela jiný než nahrávání alb. Ale jak už jsem říkala, já mám změny ráda. Neustále hledám, co bych zkusila nového.“

Laura Mvula fanouškům netají, že za sebou nemá jednoduchý rok. Složitá ekonomická situace způsobila, že namísto turné uspořádala jediný vlastní koncert – v londýnském Shepherd’s Bush Empire. „Byl to opravdu magický večer, jsem ráda, že nakonec proběhl a opravdu byl výjimečný. Cítím naději a o to víc, že to nebyl snadný rok, se těším na koncert v Praze,“ vzkazuje zpěvačka.