Heartbreak Hotel, Love Me Tender, Don’t Be Cruel, Suspicious Minds, In the Ghetto, výčet hitů Elvise Presleyho by vydal na samostatný článek. A je důležité zmínit, že ačkoliv jeho kariéra občas připomínala horskou dráhu, nadčasové písně vydával vždy.
Narodil se 8. ledna 1935 v Mississippském Tupelu, a toto prostředí plné tradicionálů, gospelů, blues a proto-rokenrolu jej bezesporu formovalo a od dětství nasměrovalo k hudbě.
V začátcích své kariéry narážel na řadu předsudků, kterých byla tehdejší Amerika plná. Bílý kluk hrající černou muziku. Chlípník, který svým tancem vyvolává emoce nehodné správného křesťana. Floutek kazící mládež, a tak dále, a tak dále…Jenže Amerika se v 50. letech měnila, ke slovu se dostával rokenrol, velká část nastupující generace odmítala segregované kluby a chodila do společných tančíren, a Presley k tomu tanci vybízel s každou další nahrávkou.
Proměnil i tehdejší hudební průmysl, za což mohl především jeho kontroverzní manažer Tom Parker. To byl despota naplňující všechny představy o zlém muži v pozadí. Nikdo pořádně nevěděl, kde se vzal a proč si nechal říkat kolonel, nicméně jedno mu nešlo upřít: měl obchodní talent. S Elvisem předběhl dobu jak v práci s image, tak s výrobou merche. Historka o tom, jak nechal vyrobit placky s nápisem „Nesnáším Elvise“, aby dokázal vydělat opravdu na každém, vstoupila do historie jako ukázka absolutního marketingu.
Elvis byl první globální hudební hvězdou. Z jeho jména se stala značka, a i když v 60. a 70. letech přišla jiná muzika, pořád na sebe dokázal natáhnout davy. Jeho pravidelná vystoupení v Las Vegas prakticky definovala podobu rezidentních shows, které v „Městě hříchů“ řada zpěváků provozuje dodnes.
Šlo zkrátka o umělce, který hned v několika směrech populární hudby a šoubyznysu posouval hranice. Ne vždy se mu dařilo a párkrát to měl s kariérou nahnuté, pokaždé se mu ale podařilo dostat zpátky na vrchol. Nakonec jej zradilo zdraví. Následkem náročného životního stylu zemřel ve dvaačtyřiceti letech v Memphisu na infarkt.