Ten chlap jako kdyby nestárl. Samozřejmě dokráčel do strejcovského věku, všechny nás to čeká, ale na hlase to nebylo vůbec poznat. Zpíval báječně a byl v kondici, kterou by mu řada kolegů mohla závidět. A to je dobře, protože, se vší úctou ke zbytku kapely, na Smithově výkonu The Cure stojí i padají.
Na večeru byl znát nalinkovaný setlist, který se na jednotlivých zastávkách téměř nemění. Zásahy byly, ale jen kosmetické, jako když A Forest zazněla v polovině hlavního setu místo mezi přídavky. Došlo hned na několik nových skladeb, s Alone kapela dokonce otevírá aktuální turné. Bohužel – a už slyším to nesouhlasné mručení fanoušků v komentářích – večer měl trochu pomalý odpich a nepomohly tomu ani hity jako Lovesong a Pictures of You. Bylo to znát i na publiku, které jim ani zdaleka neaplaudovalo jako finálním kouskům koncertu.
Vše se zlomilo ve čtvrtině s výtečně podanou Burn, která konečně rozvibrovala prostor O2 areny naplno a pak už to jelo. Během zmíněné A Forest se tančilo na ochozech a při hodinu trvajících přídavkových blocích už snad v hale nebyl nikdo, kdo by neměl chuť Smithovi padnout kolem krku. On je zkrátka zlatíčko, a to se ani nesnažil o nějakou velkou komunikaci s publikem.
Bohužel, Smith byl to jediné, co jsem po celý koncert dobře slyšel. Haprující zvuk střídal polohy od krystalické čistoty po nečitelnou kouli, a to dokonce do bodu, kdy jsem basové tóny v Disintegration poznával ne po sluchu, ale podle změny chvění pod zadkem. Schválně jsem se po koncertě na zvuk ptal lidí z jiných sektorů a jejich zážitek se dost lišil, hlavně k lepšímu. Pokud i vy patříte k těm šťastnějším, klidně si k výslednému hodnocení přičtěte dalších 15%, protože jinak tomu večeru nešlo vytknout vůbec nic.
The Cure odehráli poctivý až vyčerpávající set plný hitů i novinek, které, až to jednou konečně vyjde, byly příslibem zajímavé desky. Střídmá projekce byla balzám na duši, dnešním trendem halové produkce je scénou co nejvíc fascinovat, což občas graduje do bodu otravně pompézního cirkusáctví. Ve srovnání s tím měli Cure scénu až minimalistickou, projekce přesýpacích hodin nebo snového kolotoče skvěle dotvářely atmosféru a neodtrhávaly návštěvníkovu pozornost od muzikantů. Nádhera.
Jak si večer užilo publikum je znát z předchozích slov, začínal jsem uprostřed davu založených rukou a odcházel z párty vysmátých tanečníků. The Cure znovu potvrdili pověst vynikající živé kapely, za kterou nebude škoda dát peníze i příště. Co víc by si jak fanoušci, tak muzikanti vlastně od takového koncertu mohli přát?
The Cure
Hodnocení: 80%
25. říjen 2022, O2 arena, Praha
Support: The Twilight Sad
