Mario, Sonic, Mega Man, Lara Croft a další. Výčet postav prolétnuvších singlem Video Games je stejně dlouhý jako výčet zásadních titulů. Fallout, Minecraft, Street Fighter, God of War, Team Fortress 2…uf! A těžko dvojici podezřívat, že jen pročítá seznam, protože takovou ódu na Red Dead Redemption 2 by dokázal napsat skutečně jen někdo, kdo u hry strávil desítky, ne-li stovky hodin a propadl jejímu kouzlu.
Jack Black se stává mluvčím všech geeků, nerdů a outsiderů, kterým se v dětství či dnes (ano, dá se na takové poznámky narazit) posmívali, že hrají hry místo toho, aby šli ven, četli si, zakládali rodiny, tady si zkrátka můžeme dosadit jakýkoliv odsudek či předsudek spjatý s hrami. Zpívá, ať se nedivíme, že pořád hraje hry, když je v nich pořád tolik zábavy. V Česku nám možná taková obhajoba může připadat zbytečná, ale v USA, zemi, kde se od 80. let zrodila řada církevních a rodičovských organizací brojících proti videohrám, je to pořád aktuální téma. Stále tam vychází studie o škodlivosti hraní a blogů různých psychologů, co raději sepisují své poznatky na internet, aby se jich rodiče přestali ptát, byste taky našli pěknou řádku.
Nejen pro ně samozřejmě Jack Black zpívá. Video Games je určený hlavně pamětníkům vyrůstajícím na stejných titulech jako on, jde o hold popkulturním milníkům. Ale fakt, že do toho vtěsnal trochu té vtipné obhajoby, je vypovídající sám o sobě. A protože Tenacious D přijedou už 4. června koncertovat do Prahy, jistě se Video Games dočkáme i naživo.