Godzilla, Spider-Man, Mission Impossible. První tři filmy, co mi naskočí v hlavě, když si vzpomenu na dobu, kdy Hollywood propagoval nové snímky i náležitě pompézně pojatými soundtracky zajímavými pro, když už ne hudební posluchače, tak alespoň diváky hudebních televizí. Jakmile šly do kin nějaké blockbustery, jejich propagace si našla i cestu do hitparád.
S nástupem streamovacích služeb a ústupem hudebních televizí, nebo alespoň hudby z jejich programu, vymizely i tyto singly. Natěšení fanoušci sdíleli každý teaser, trailer i pár vteřin trvající klipy z blížícího se filmu a tento způsob propagace nyní jednoznačně dominuje. Když už dojde na hudbu, často se vysampluje nějaká známá skladba, případně se sáhne po osvědčeném skladateli, co prodá už jménem (ahoj, Hansi Zimmere!). Ale ten tříminutový hit, co by se zavrtal posluchačům do uší se vzkazem „pojďte na to do kina“, ten jako kdyby už patřil minulosti. A že by se sešla hvězdná sestava interpretů a z nuly složila filmový soundtrack? To už zní opravdu jak z jiné éry.
První singl si vzala na starost Dua Lipa.
Až teď se snímek Barbie, spolu s Oppenheimerem jednoznačně filmový hit letošního léta, vydal přesně touhle cestou. Sledujte se mnou: Lizzo, Nicki Minaj, Dua Lipa, Charli XCX, Billie Eilish, Haim, Tame Impala a řada dalších tu mají nové skladby zastřešené produkcí Marka Ronsona. Ještě před premiérou filmu vyšlo ze soundtracku neuvěřitelných sedm singlů a další budou přibývat. Barbie World od Nicki Minaj má na YouTube a Spotify dohromady 60 milionů přehrání, Dua Lipa už s Dance the Night nasbírala na obou platformách dokonce 150 milionů. Opravte mě, jestli se pletu, ale takhle dokonale naplánované a zprodukované propojení Hollywoodu s hudebním mainstreamem tu nebylo roky a dost možná na další roky dopředu pro podobně pojaté soundtracky stanovuje nepřekonatelné statistiky.
Já osobně z toho mám radost. Vrací mě to myšlenkami kamsi na gympl, do dob, kdy jsme hltali I Disappear od Metalliky k filmu Mission Impossible, Painted on My Heart od Cult (60 sekund) a proč to nepřiznat, ploužili s holkama na diskotékách na Hero od Chada Kroegera (Spider Man). Ani jeden z těch filmů jsem tehdy v kině neviděl, ale ta muzika se mi zavrtala pod kůži. Úplně stejně na mě funguje soundtrack k Barbie, vlastně se mi na to ani do kina nechce, ale už jen když jsem viděl ta jména stojící za soundtrackem, zastříhal jsem ušima a na desku jsem velmi zvědav.
Barbie estetika sedí Nicki Minaj na výbornou.
Tady se evidentně od začátku počítalo s tím, že film bude propagován po dvou osách: kromě současného tradičního video obsahu pro sítě a kina proběhne masírka i do uší. A klaplo to, čísla hovoří jasně. Navíc to nezpívají žádná béčka, desku natočily nezpochybnitelné hvězdy, o to větší wow efekt soundtrack může na publikum mít. Já jako hudební novinář se tím bavím, protože Barbie přišla s něčím, co jsem už dlouho neviděl a asi zase neuvidím nebo spíš neuslyším. Dneska je Hollywood zkrátka jinde. Ale jako lekci z dotažené a obsahově zajímavé propagace dávám teď a tady za jedna.