K písničce vydal Protheus rovnou i klip, kde se svojí kapelou sedí v jakémsi sklepě, který má evokovat středověkou krčmu. U jednoho stolu popijí se svými souputníky rum a pivo a kýve se na židli do rytmu šlapaného kopáku. Musím přiznat, že mě první vteřiny skladby do děje vtáhly díky tradiční chytlavé melodii a příjemně zprodukovanému hlasu. Pak už jsem čekal, co se bude dít dál... a ono se nestalo vlastně vůbec nic.
Textově „skladba“ nepřekvapí. Ostatně na téhle folkové klasice není moc co vymýšlet. Klasická námořnická zápletka, kterak velryba táhne Protheovu bárku oceánem kamsi do neznáma, zatímco posádku zajímá jen konzumace rumu. Na vizuální stránce mě však zaráží jeden detail. Zatímco všichni sedí u stolu oděni v tmavém oblečení, jeden z členů nejblíže kameře má na sobě kraťasy… I přes uvolněnou atmosféru nahrávky to doslova bije do očí.
Samotná píseň se nikam nevyvíjí. Vokál sice neurazí, ale Protheus neustále opakuje stejné fráze a když už dochází nápady, haleká se ve stylu dá-dá-dá. Navíc bych čekal, že se časem do skladby vmísí nějaký zajímavý nástroj nebo zkrátka něco, co by dynamiku písně pozvedlo a udělalo výsledek zajímavější. Namísto toho v pozadí jede stále ve stejném rytmu kopák, což nejpozději po první minutě přestane bavit. Zůstává jen neskrývaná reklama na pivo a rum.
Na druhou stranu bych určitě neřekl, že Protheus se svými kumpány píseň vyloženě zprznili. Asi jen prostě chtěli fanouškům oživit starou námořnickou vypalovačku s českým textem, aby si ji mohli společně na koncertech zazpívat. To však nic nemění na tom, že zajímavý námět v jejich podání příliš nenadchne. Možná vyjma skalních fandů Dymytry. Waldemar Matuška zůstává v námořnickém, pěveckém a ostatně i pijáckém ranku nepokořen.