Skupina Ljube, zpěvačka Polina Gagarinová nebo Shaman a Grigory Leps, to jsou jména největších hvězd mezi umělci, jejichž hudbu firma Spotify před pár dny stáhla ze svých platforem. Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat, jedni tleskají hudebnímu gigantovi, že na rozdíl od konkurence jedná (na YouTube nebo Apple Music je hudba výše zmíněných stále k poslechu), druzí to označují za cenzuru a umlčování uměleckého projevu.
Cenzura to z principu být nemůže. Ljube, Shamanovi nebo Gagarinové nikdo nezakazuje zpívat ani vydávat desky. Jen porušili pravidla jedné ze služeb, se kterou spolupracují. Tedy spíš jejíž pravidla se zavázali dodržovat, když svou tvorbu na Spotify umístili. „Pravidla naší platformy jasně sdělují, že zakročíme, pokud nějaký obsah shledáme v rozporu s našimi podmínkami nebo zákony. Po přezkoumání tito umělci splnili podmínky pro odstranění,“ zní ve vyjádření Spotify. Trest za porušení podmínek není cenzura, každá služba, kterou na internetu využíváme, ať už je řeč o Spotify, YouTube, sociálních sítích nebo emailu, má svá pravidla. To jsou ty tuny textu, které všichni přeskakujeme, abychom na konci klikli na tlačítko „Souhlasím“. Pravidla zmíněná v textu se obě strany zavazují dodržovat. A když ji jedna strana poruší, druhá může zakročit. Cenzura má úplně jinou definici.
Někteří ze Spotify odstraněných umělců byli na sankčním seznamu EU, Shaman a Gazmanova tam přibyli nedávno. Jako tvůrci a interpreti se podíleli na kulturních akcích hájících anexi Krymu a ruský vpád na Ukrajinu, čímž se aktivně zapojili do kremelské propagandy. Kdyby byli obchodníci, řada západních firem s nimi nebude dělat kšefty. Jsou zpěváci, a tak s nimi nechtějí holt spolupracovat západní promotéři a nově ani Spotify.
Právo v tuto chvíli stojí na straně streamovací platformy. Doznala, že část ruských umělců porušila její podmínky, a odmítá jim nadále dávat prostor a umožnit si přes Spotify vydělat nějaké peníze (debatu o velikosti honorářů na Spotify ponechme stranou). Shamana nebo Gagarinovou to nijak zvlášť nezasáhne, už pár let vystupují na Kremlem organizovaných akcích a budou tam vesele zpívat dál. Můžou dál prodávat desky, můžete si je dál poslechnout na jiných platformách.
Krok Spotify tak můžeme vnímat spíš jako gesto podpory Ukrajině. A není to první gesto, firma se sídlem ve švédském Stockholmu se z Ruska stáhla krátce po únoru 2022. Spotify si jako soukromý subjekt může vybírat, s kým bude spolupracovat a s kým ne, může si nastavit podmínky užívání svých služeb, a když dojde k jejich porušení, má plné právo uživatele potrestat. Tak jaká cenzura?