Obrázek k článku GLOSA: "Rogere, běž radši na bar." Z legendy Pink Floyd se stal trouba Ruska a Číny
| Jarda Konáš | Foto: Sony Music

GLOSA: "Rogere, běž radši na bar." Z legendy Pink Floyd se stal trouba Ruska a Číny

Slavný anglický hudebník Roger Waters patří nejen k největším hvězdám rockové scény, ale také k největším provokatérům. Každý má právo na názor, ale pokud se někdo snaží moralizovat a zároveň blábolí nesmysly, je v pořádku se tomu bránit.

„Pokud patříte k těm, co říkají: mám Pink Floyd rád, ale Watersovy politické názory mě štvou, tady máte vzkaz. Seberte se a běžte na bar.“ Těmito slovy Roger Waters zahajuje koncerty na aktuálním turné This Is Not A Drill. Politických signálů a vzkazů pak během koncertů vysílá natolik, že se Michael Smerconish ze CNN rozhodl Waterse na téma politiky rovnou vyzpovídat. A děly se věci.

Waters ze sebe sypal jeden nesmysl za druhým. Že za válku na Ukrajině může NATO, že americký prezident Joe Biden pohání válku kupředu a je proto válečný zločinec, že chování Ruska je v podstatě jen obranná reakce na chování západního světa, který ukrajinskému prezidentovi posílá další a další zbraně místo toho, aby ho motivoval k vyjednávání.  

Smerconish je evidentně fanoušek Pink Floyd, ale zároveň novinář, politický komentátor a právník. Možná díky tomu rozhovor s Wateresem ukočíroval. Povídání zůstalo civilní a oba pánové si sice oponovali, ale dokázali se i zasmát. Občas Smerconish hudebníkovi skočil do řeči, ale jinak dokázal být věcný a dobře reagoval, takže Waters bohužel během pár minut sklouznul k obratům typu: „Jděte a něco si přečtěte“ nebo „Věříte propagandě.“

A jsme u toho. Je naprosto v pořádku projevit názor i opačný pohled. Ale poštěkávání na druhé typu „ty věříš propagandě“ a „ty si něco někde dostuduj“ nepatří do slušné diskuze. Jde o krajní obraty, když někomu dojdou argumenty. A argumenty bohužel došly i Watersovi. 

„Blbost. To je absolutní nesmysl. Absolutní nesmysl,“ jen mává rukou, když Smerconish podotýká, že Čína utlačuje vlastní obyvatele. „Tchaj-Wan byl vždycky čínský a mezinárodní společenství to od roku 1948 uznává,“ snažil se Waters zamést otázku. Kde na to přišel, těžko říct. Ale kde se podobné myšlenky objevují intenzivně, víme velmi dobře. Na dezinformačních webech a ve vyjádřeních ruských a čínských politiků.

Roger Waters má dlouhodobě pro řadu lidí názory za hranou, vždycky si je ale dokázal nějak obhájit. Bejvávalo. Když se nyní vyjadřuje k otázkám Tchaj-wanu a Ukrajiny, omílá dokola jen stokrát vyvrácené fráze. Názorového oponenta posílá dostudovat si materiál, ale snaha dopátrat se takového materiálu vás chtě nechtě dokormidluje až do světa konspirátorů, dezinformací, propagandistů a užitečných idiotů papouškujících nesmysly. Putin se Si Ťin-pchingem si mnou ruce, možná z toho bude pro Waterse i nějaká ta medaile. Ale hudebníkovy politické názory zmutovaly do obludné pomatené demagogie, které je dobré se postavit a říct: „Hele, Rogere, běž si dát raději něco na bar.“

 

Používáme cookies abychom Vám umožnili lepší procházení stránkou. Pro více informací si přečtěte Co jsou Cookies. Pokud budete pokračovat v procházení stránek, vyjadřujete souhlas s těmito podmínkami.