Obrázek k článku GLOSA: Noid, ten tvrdej chleba má. Testosteronem napumpovaná Vteřina oslovuje řidiče
| Petr Malásek | Foto: Lenka Hatašová

GLOSA: Noid, ten tvrdej chleba má. Testosteronem napumpovaná Vteřina oslovuje řidiče

„Cestička k domovu / známě se vine,“ recitoval si určitě Václav Noid Bárta v duchu, když si to v kabrioletu šinul po americké Route 66 spojující Chicago a Los Angeles. Avšak Raisovy „doušky a šalvěje“ vyměnil za benzín a štěrk pod koly Mustangu. V písni Vteřina popisuje, co se může stát, pokud se zmíněná cestička změní v peklo. Singlem poukazuje na otázku bezpečnosti na silnicích.

„Šlápni na plyn, tohle neni BESIP,“ rapoval Vladimir 518 v roce 2008 na svém debutovém sólovém albu Gorila vs. Architekt. Noid kontruje – „stačí vteřina hloupá, už ji nevrátím zpět / rychlost pod koly stoupá, zbývá poslední zvěd.“ Zlatý slavík prý o této písni přemýšlel dlouho, protože ho štvalo, jak se lidé při řízení dívají do telefonu a nevěnují se plně dění na vozovce. Výsledkem je rocková píseň Vteřina s tvrdou kytarovou linkou a textem, který se přes jinotaje snaží poukázat na to nejhorší, co se za volantem může stát.

O text se postarali manželka Noida Bárty Eliška a Lukáš Dvořáček. To nejsou pro Noida v pracovním prostředí jména neznámá – s Eliškou Bártovou dokonce Václav nazpíval píseň Vděčím. Bártová s Dvořáčkem rozhodně chápou, že „řidič, ten tvrdej chleba má“ – ovšem namísto válců a pístů se zajímají jak „vránám tělo dám / a ty dobrý, co tu po mně zůstali, / hledám v entitách / někde náš svět tam se rozpadá.“ Ačkoliv samozřejmě chápu, že píseň s tématem dopravních nehod vyžaduje jistou formu imaginace (co se také rýmuje se slovy srážka, havárie nebo ťukanec?) křídly mávající smrtihlavové či slepé vjíždění do tunelů je na mě možná už trošku moc.

Abych ještě jednou ocitoval píseň Ladislava Vodičky: „sednout za volant / jen pořádnej chlap si smí“. Přesně to z celé písně vylézá asi jako napumpovaný biceps z upnutého trička. Pod Noidovým zpěvem můžeme slyšet sóla elektrické kytary a rytmus držený bubeníkem jako z metalové kapely. Jak už je u Noida, frontmana skupiny Dymytry, zvykem, je to prostě a jednoduše hudba od chlapáka pro chlapáky – a je jenom dobře, že tuto cílovku někdo baví kvalitní hudbou. Mohl bych zde jmenovat pár lehce nahnědlých příkladů, které se sice snaží o stejnou cílovku, ale oproti Bártovi jim to prostě a jednoduše nejde.

Testosteron se do žil vlévá jako nafta do pick-upu nejen posluchačům, ale i divákům videoklipu. V něm Noid Bárta ve svém Mustangu projíždí asi nejznámější americkou silnici Route 66. Záběry na Bártu, který s černými brýlemi na očích zpívá o dopadech nepozornosti na silnici, se prolínají se záběry cest, procházek v liduprázdných krajinách a zastávek na benzínové pumpě. Je hezké, že Noid Bárta spojil svůj výlet do Ameriky s natočením klipu, který je jednoduchý, avšak velice hezky udělaný (a navíc trendy! Člověk si může vzpomenout na nedávnou píseň Michala Hrůzy Kouzlo samoty s klipem, který také pozoruje nekončící cestu). Noidova nová píseň je prostě vyladěný americký vůz – existují sice lidé, kteří by namísto Mustangu dali přednost Mazdě nebo Nissanu, ale i ti musí uznat jistou kvalitu aut s koněm v logu.

V roce 2025 zemřelo na českých silnicích podle ČTK 427 lidí – to je nejméně od roku 1961. Číslo je ale pořád až moc vysoké, aby se na to neupozorňovalo. Je rozhodně dobře, že se Václav Noid Bárta rozhodl vytvořit osvětovou píseň poukazující na bezpečí za volantem – a když se vezme v potaz, že si uměleckou činnost spojil s hezkým výletem a projížďkou v Mustangu, není co proti tomu namítnout. Můj šálek proteinového drinku to sice není, ale dle nadšených komentářů pod videem a na sociálních sítích to lidi baví – a to se počítá.