Pomiňme, že píseň vyznívá hodně fatalisticky a dost toho nechává na Bohu na úkor svobodné vůle. Osobně tipuji, že jde spíš o výsledek freestylu v rýmování než o světonázor. „Čeká nás dlouhá cesta chvílemi závod / nedají nám mapu ani návod / Půjdeme poslepu v dobrém i ve zlém / na cestu dostaneme pouze prsten.“ Hodně štěstí na tak precizně zrýmované cestě... Větší potíž ale vidím v tom, že se tady nepovedlo to hlavní – přenést do textu lásku nebo jakýkoliv jiný silný cit. Domnívám se ale, že i tábor fanoušků by mohl uznat, že přes veškerou snahu, která se projevuje tématem i hudebním zpracováním (nepřekvapí, že na začátku zní zvony), z novinky zkrátka emoce moc neprýští.
Oceňuji ovšem, že Marek Ztracený do další éry vstupuje s energií. Přestože se v písničce Ta bílá ti sluší hojně opakuje slovo dlouhá (dlouhá fronta, život, věta), sama není utahaná a celkem pěkně graduje. Ten dojem podporuje povedený klip, kterým se krásně protančí Natálie Otáhalová.
„Někdy budem lítat a jindy spadnem,“ parafrázuje ženich staré dobré „v dobrém i zlém, v nemoci i ve zdraví…“. Novinka je napsaná tak obecně, jak to jen jde, tedy si ji může do svatebního playlistu zařadit kdokoliv, komu se líbí představa tance na Marka Ztraceného v den D. Že se svět v tomhle ohledu dělí na dva nesmiřitelné tábory, není žádné tajemství.
Jeden po poslechu skladby Ta bílá ti sluší začne stanovovat datum, druhý začne tvrdit, že manželství je ve skutečnosti přežitek, jen aby se nedožil chvíle, kdy „stojíme tu oba a Bůh se chystá potvrdit naše slova trochu nejistá.“
Věřím, že to bude úspěšný singl. Je to totiž klasický Marek Ztracený a jeho recept na fanoušky velmi dobře funguje. Nicméně pokud se pustí do tak ambiciózní tematiky, mohl by přijít v rámci své tvorby s něčím strhujícím. Moment oddání se druhému, pokud se k němu někdo rozhodne, si zaslouží víc. A to i pokud jste skalními fanoušky Marka Ztraceného.