Šmarja, to byl zase bizár! Jsem celý ulepený od patosu, kýče a barviček. Ale to už holt patří k práci hudebního publicisty, že musí sledovat i produkci a pořady, které by si většina lidí nezapnula.
Těžko říct, co byla větší podivnost. Jestli chorvatští Let 3 vypadající jako kříženec Alexandrovců s Walda Gangem, finský technostriptér Käärijä, ázerbajdžánští Smíšek s Pipinem nebo Moldavan Pasha Parfeny, který si na pódium přivedl trpaslíka s flétničkou. A ne, toto opravdu nebylo inkluzivní gesto směrem k osobám s nanismem. Tohle bylo číslo hodné středověké poutě. A tam mělo zůstat.
Vesna ve srovnání s konkurencí předvedla usedlé vystoupení
Když už se na pódiu neprovozoval bizár, byl to takový eurovizní standard. Opulentní pop snažící se tu o dramatickou, tu world music notu, často oboje dohromady. A samozřejmě všude byl nějaký ten textový přesah, vzkaz, myšlenka. O válce, o bezohlednosti vůči přírodě, o zbraních a tak dále. Nic proti tomu, každý má právo vyjádřit názor a na desce se dva tři takové songy s ničím neruší. Ale když z toho sestavíte téměř celý estrádní večer, je to ubíjející, protože takto hudebníci vedle sebe se svými vzkazy vypadají jako jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet. Je to nedůstojné vůči nim i vůči postojům, jaké zastávají. A došlo i na jednu čistou kopírku, Izraelka Noa Kirel působila jako Charli XCX z Wishe. Vzhledem k postupujícím, kteří si ten cirkus zopakují i ve finále, je vlastně trochu s podivem, že se mezi ně vešla i česká dívčí skupina Vesna. Ve srovnání s většinou konkurentů předvedla vlastně až usedlé a nenápadné vystoupení. Uvidíme, jak si povede ve finále.
Chorvatští kříženci Alexandrovců a Walda Gangu
Když se s přáteli či kolegy o Eurovizi bavím, slýchám hlavně posměšky a odfrknutí. Snažím se být smířlivý, v každém ročníku narazím na pár zajímavých interpretů, jejichž hudbu si pak dostuduji víc. Letos je to ale zatím bída s nouzí, kdo ví, jestli to druhé semifinále napraví.
Přesto jsem si i letos našel jedno číslo, které mě upřímně a pozitivně zaujalo. Maltské trio The Busker střihlo nenucený taneční pop decentně říznutý funkem. Žádná opulentní gesta, žádné zadumané vzkazy, jen staré dobré „pojďte na parket.“ Sice pro mě byli tak trochu jednookými králi, ale zaplať pánbůh aspoň za ně. Vzledem ke všemu výše vypsanému mě ani nepřekvapuje, že do finále neprošli. Ale nevadí, The Busker budu sledovat dál. Z těch zbylých už nikoho. A to je smutné skóre i na Eurovizi.
Finsko jako by se s letošním zástupcem rozhodlo Eurovizi potrollit