Opět se s vámi rádi potkáme na letních koncertech mladých kapel, z nichž jsme řadu objevili díky rubrice Feedback. Stejně jako loni se sice musíme obejít bez pontonu na vodě, ale v našich srdcích to stále plave. Vstup na koncerty je jako vždy zdarma. O dramaturgii se stará Kay Buriánek.
Právě Foxo patří k našim "feedbackovým objevům". Svojí produkci nejdřív říkali elektro-šanson, Veronika Douglas z Universal Music jim vetknula do žánrového popisku termín ‘poetic folktronica‘. Svoji debutovou desku Adam nechali produkovat Martina Přikryla z The Prostitutes, nahrávali s Honzou Brambůrkem v Tajnym studiu v Ústí nad Labem a míchal ji Andy Baldwin v londýnských Metropolis Studios. No a Dany Stejskal v rubrice Feedback o Adamovi napsal, že takhle by podle něj měl znít adept na nominaci v Andělech v kategorii alternativa.
Před dvěma lety jste vydali své první album Adam. Zarezonovalo dle vašich představ?
Adama jsme připravovali docela dlouho. Jako ostatně všechno, co děláme. Nějak to v nás celé postupně uzrávalo a nakonec jsme se shodou okolností spojili s Martinem Přikrylem, který nám pomohl to celé natočit a dotáhnout. Nahráli jsme album a tím jsme si tuhle, pro nás důležitou metu odškrtnuli jako splněnou. Nadále se budeme věnovat spíš menším formátům, kde bychom rádi více experimentovali se způsoby mixu a produkce našich akustických nástrojů společně s elektronikou.
Nevíme, jak moc velkou odezvu album mělo mezi lidmi, žádné grafy a měřítka k tomu nemáme, ale třeba Headliner a konkrétně Dany Stejskal na něj opakovaně upozornil, což nás samozřejmě hřeje a vážíme si toho. Doporučoval ho například i hudební publicista Milan Tesař či Veronika Douglas z vydavatelství Universal, běželo dokonce na Radiu 1 v pořadu CD Nonstop, což jsme ani nevěděli, jen se nám to jednou objevilo ve vyhledávači. Ozvalo se nám i jedno polské rádio, které si desku vyžádalo k zaslání. Album pro nás měl být spíš něco jako klíč do ligy dospělých a hotových kapel. A věřím, že to se povedlo, takže naše očekávání se splnila. Ty písničky mám stále rád a všechny hrajeme i naživo, žádnou jsme zatím nevyřadili, i když jsou některé i hodně staré. Jediné, co se nepovedlo je, aby nám album pomohlo se dostat na letní festivaly a trochu více koncertovat. Těsně po vydání totiž začala pandemie, která nám trochu pocuchala plány, ale protože máme kapelu pro radost, nebylo složité se s tím rychle smířit.
Nahráli jste tři nové singly. Co nám o nich a jejich nahrávání můžete prozradit?
Jak už jsem naznačil, experimentujeme teď s přímočařejší formou písniček a mixů našich smyčců do kytar a elektroniky. Protože jsme začali naše nápady a písničky celkem pravidelně nahrávat sami na zkouškách, studujeme, co na nich funguje, a to se snažíme co nejvíce podpořit. Také máme konečně hodně dobrého basáka – respektive jeho styl hraní dost zapadá do té mnohovrstevnatosti foxích kompozic. To vše se otisklo v nových písničkách, kde je nově to nejdůležitější spojení vzájemný groove perkusí, basy a zpěvu. Nahrávali jsme u Amáka ve studiu Golden Hive, takže i změna prostředí a přístupu se asi také projeví. Zrovna v den koncertu na Headliner Pontonu máme dopoledne domluvenou první schůzku nad hrubými mixy, kdy budeme ještě pár věcí upravovat, možná přetáčet části zpěvů, které prostě umíme dát lépe a s větší emocí, než kterou se nám povedlo nahrát minule. Rádi bychom nahrávky pustili do světa ještě před prázdninami, tak snad se to povede. Těšíme se na to!
Co nyní chystáte?
Hned příští týden 2. června budeme ještě hrát v kempu na Pražačce, kde se nám minulý rok povedlo zakoncertovat a mělo to celkem veliký ohlas. Pak jedeme v sobotu 4. června na menší festival do Čoubova mlýna. Zbytek června chceme věnovat dotažení mixu nových singlů a shánění dalších možností, kde zahrát.
Kdo by neměl váš koncert na Pontonu vynechat? Komu se bude líbit?
Myslím, že kdokoliv, kdo má rád české písničky s hodně dobrými texty. Máte rádi Šlitrovi písničky? Pak předpokládám, že by vás mohlo bavit i Foxo. Naše hudba je docela jednoduchá, pestrá, nekonfliktní a myslím, že i dost zábavná právě tím, že máme množství nejrůznějších nástrojů, které dohromady v jiné kapele stabilně moc neuslyšíte. Můžete si vychutnat fenomenální housle Ondřeje Valáška, sexy violoncello Markéty Pospíšilové, bezpražcovou basu Ivana Prešovského, hodně barevné perkuse Vladimíra Zemana, ukulele a energický projev našeho textaře a frontmana Wikyho a já budu hrát na svojí oranžovou lubovku, kterou jsem si po letech znovu oblíbil.
Ponton bude váš letošní první koncert, jestli se nemýlím. Jak se na něj těšíte a chystáte?
Je to skutečně náš letošní první koncert. Důvodů proč to tak je, je hned několik. Naše cellistka Markéta prodělala na jaře dlouho plánovanou operaci kyčle a hrát bez ní není taková zábava, také k nám minulý rok v září nastoupil nový basák Ivan a museli jsme se sehrát a naučit se celý repertoár dohromady, což prostě chvíli trvá. Také máme dlouhodobě problém s bookingem, neb nikdo z nás není z hudební branže a neumíme se moc prodrat na pódia ve festivalové tlačenici. Koncem minulého roku a letos jsme tedy vsadili na přípravu již zmíněných tří nových singlů. Takže se připravujeme skládáním nových a nových písniček, pravidelně zkoušíme a těšíme se moc, až zase vyrazíme na pódia. Už nám to vážně chybí! Jsme rádi, že to vyšlo na Ponton, což je scéna, kde hrajeme moc rádi a vlastně i relativně často.
Projekt je realizován s finanční podporou hlavního města Prahy.