• Vilém Čok žertuje: „Budu žalovat čokoládovnu Orion kvůli zneužití mého jména v reklamním sloganu: „… a už je tu čok-čok-čok-čokoláda.“ • Kabát je na vrcholu svého koncertního turné na podporu alba Colorado. Úplně se míjí s termíny a místy Tiché dohody na jejím paralelně probíhajícím turné 120 minut. • Pražská Barča neboli Kulturní dům Barikádníků, jedna z kolébek českého metalu, byla znovu zprovozněna pro rockové koncerty. Novou éru odstartovali R-Force s Petrem Roškaňukem a teplické kapely Asakra a Scandall. • V „revival music clubu Belmondo“ na Vltavské se konal 28. listopadu humanitární koncert AIDS Day. Vystoupili Tony Ducháček & Garage, Jasná páka a Visací zámek. Vstupné 50 korun. • Barča a Belmondo jsou ale spíš výjimkou. V Praze právě končí klub za klubem. Kvůli rekonstrukci Obecního domu zavírají Repre, Petynka skončila kvůli privatizaci, přestal fungovat Barklub v Hybernské, a Rotunda u Národního divadla dokonce zanikla ještě dřív, než začala fungovat. A nejvyhlášenější pražský klub Bunkr má finanční potíže. • Kryptor má trochu neobvyklé (už čtvrté) album. Jmenuje se United – jedna strana je studiová, druhá živák. • Naopak úplně kompletní živák chtějí ještě v listopadu vydat příbramští punkeři E!E! • Novou desku I Adore Nothing má i brněnská alternativní kapela s konkurenčním názvem E. Tvoří ji ostřílení matadoři Vladimír Kokolia, Josef Ostřanský a Vladimír Václavek. •
• Co odpovídá Jiří Pavlica na otázku Co říkáte teorii, že folk je folklor dneška? „Folk a folklor, já bych to nechtěl oddělovat. Už sám folk, v našem pojetí, abychom do toho nepletli anglický výraz – protože tam to mají jednodušší, je velice rozmanitý. Můžeme tam zařadit takové klasické folkaře, ale můžeme tam zařadit elektrifikovaný AG Flek, je to ještě folk? Můžeme tam zařadit Točkolotoč, Zuzanu Homolovou, můžeme tam zařadit v určitých polohách Hradišťan? Já nevím, doposud tu určitá dvojkolejnost byla, ale myslím, že v poslední době se folk začíná stýkat s folklorním proudem a pomalu to můžeme začít chápat v anglickém významu slova folk. Já nevím, já pořád hledám termín pro naši hudbu, já si dám tu práci a do příště… Je to ,naše hudba‘, ten termín už nějak najdeme. Ta dvojkolejnost tady byla, ale sbíhá se to.“ •
• Visáči vydali album Three Locks. Jan Haubert vysvětluje, proč je Visací zámek pro posluchače i po dvanácti letech pořád přitažlivý: „Tím, že jsme pořád stejný, že se naše muzika nijak násilně nemění.“ •
• Největší záplava českých desek v historii pokračuje: Finalista Marlboro Rock-In Dorota B.B. nabízí své první album Santa Puelo. • Pořádně nikdy nedoceněná valašskomeziříčská skupina Betula Pendula zase přišla s kolekcí svých nejznámějších znovu natočených písní 1994/1990. Vydávají Indies. • Vznikl Fan club Ivana Hlase. Členský příspěvek je 120 Kč ročně. • Olympic ohlásil comeback v souvislosti s vydáním nového alba Dávno… Vychází doslova vlastním nákladem – na Jandově gramofirmě Best I.A. Na desce participují také staří členové Jan Antonín Pacák, Ladislav Klein, a dokonce Pavel Chrastina. K úžasu novinářů se sestava Janda–Valenta–Broum–Peroutka dokonce vydává i na turné. •
• Nová česká superskupina Die El. Eleffant připravuje album Eleffantology. Za singl byla zvolena moderní verze Ježkovy klasiky Život je jen náhoda. • První CD v papírovém obalu čili digipaku budou mít Fiction. Ovšem jen část nákladu. • Miroslav Žbirka konečně prozradil, že se mu v září narodil syn David. • V Klášterci nad Ohří dočasně přestala působit skupina Poletíme. „Příliš velkému nasazení nestačil zpěvák,“ zní oficiální zpráva. • Od Tata Bojs odešel po šesti letech Mirek Padevět. Kapela bude dočasně působit jako duo Milan Cais a Mardoša Huňát. • Gramofonová značka Panton vydává jedno ze svých posledních alb. Na kompilaci Bengál v hlavě najdeme Dirty Pictures, Masomlejn, Spanish Fly´s, Sebastian, Bratrstvo a další podobně laděné kapely. • Britpopoví The Bunch of No-Hopers odmítají zpívat česky: „Iggy Pop kdysi prohlásil, že nejžhavější hudební fanoušci jsou ti, co nerozumějí textům, s čímž naprosto souhlasím,“ říká baskytarista a zpěvák David Müller. •
• Jak je to vlastně s angličtinou v českém rocku? Brněnská Insania to vidí asi takto: „To je věčnej problém, jestli zpívat anglicky nebo česky. Většina našich věcí je anglicky, něco česky, ale používáme i černou řeč a různý naše vlastní jazyky… Proč převažuje angličtina? My se nijak netajíme tím, že chceme hodně hrát venku, a proto i dál budeme dělat věci v angličtině. Český věci máme v repertoáru dvě, vlastně jen z toho důvodu, aby si posluchač udělal hrubý obrázek o filozofii Insanie, o duchu celého projektu. Zbytek už si ve své fantazii dotvoří sám.“ • Citát z nového alba N.V.Ú. Čtrnáct dní: „My budeme dál desítku pít / my budeme dál hovno mít, my budeme dál z vokna blít / my budeme dál!“ •
• Zdeňku Vřešťále, nepotýkáš se po proběhnutých společenských změnách s nedostatkem inspirace? „Ti, co dnes nemají co říct, říkali před revolucí jen to, co lidi tenkrát rádi slyšeli. Jistě, bylo to odvážné, ale dnes už to ztratilo význam. Ale psát je pořád o čem. Kdo to umí a má talent, tak může být i dnes folkovým zpěvákem v pravém slova smyslu.“ •
• Ještě jednou Kabát. Tentokrát Vojtek o novinářích: „Novináři mi nevaděj´ – když mlčej´… Ne, rejpat se v něčem je jejich práce, ale mně na tom u nás vadí jedna věc. Na Západě se kritik snaží na kapele najít to dobrý. V podstatě se nestane, že by napsal recenzi a tu skupinu zašlapal do bláta. Že je to úplná sračka a podobně. Tady je to obráceně. Napíšou o tobě, že je to tupý a hnusný a že kdyby někdo dal šimpanzovi do ruky paličky, že to zahraje taky.“ •
• Z recenze na nové album Lucie Černý kočky mokrý žáby od Petra Korála: „Lucie, to je gejzír gruntovního a předem danými výrazovými formulemi nespoutaného rock´n´rollu. Ano, rock´n´roll v tom nejpravějším slova smyslu je přesně tím označením, které na dnešní muziku Lucie pasuje zrovna tak jako příčesek na hlavu Jožky Zemana.“ • A co debut Radúzy Blues? „Radúza vlastně vnáší do naší pop music zcela nový prvek: sólový projev, hudebně postavený na bázi blues, balancující mezi drsností projevu a ženskostí v pocitu.“ •
• Hvězdičkování dopadlo podle očekávání nejlépe pro Petra Skoumala a jeho Poločas rozpadu. Výsledek 4,1 patří k nejvyšším, které byly v roce 1994 dosaženy. Laura a její tygří s Bestofkou dopadli také dobře (4.0), stejně jako E!: I Adore Nothing (také 4,0) nebo jejich člen Vladimír Václavek s albem Jsem hlína, jsem strom, jsem stroj (3,9). Načeva a její Možnosti tu jsou dosáhla na 3,4. Nejhůře dopadl Samir Hauser s bizarním nepochopeným projektem 2 Amigos: Nedívej se zpátky (1,2). •
Moudrost na závěr tentokrát od Vojty Lindaura: „Nutkavé pocity, hledání nových horizontů‘se odvíjejí od takových profláknutých‘ a zastaralých‘ pojmů, jako je umělecká poctivost a víra ve vlastní tvůrčí potenciál“
*Všechny citáty a informace pochází z časopisu Rock & Pop, vydání listopad 1994.