Obrázek k článku Před třiceti lety: Ivan Hlas, Šakalí léta a písničky o holkách a radosti ze života
| Josef Vlček | Foto: Profimedia

Před třiceti lety: Ivan Hlas, Šakalí léta a písničky o holkách a radosti ze života

V rubrice Flashback Josef Vlček připomíná, o čem se psalo přesně před třiceti lety. Jak vypadala česká hudební scéna v lednu roku 1994?

Gramofirma Monitor podepsala smlouvu o založení společného podniku s vydavatelským gigantem EMI. V budoucí firmě Monitor EMI bude mít česká strana 49 % podíl. Časopis Rock & Pop se přestěhoval z Malé Strany do Karlína a vypisuje soutěž Hledáme nové hudební publicisty. Blíží se uzávěrka soutěže New Generation Rock 1994. Skupina Brian se zpěvákem Vláďou Šafránkem a kytaristou Tondou Rauerem točí druhé album a pravděpodobně se přejmenuje na Brain.

Fanánek hodnotí uplynulý rok: naučil se prý konečně ovládat PC, řídit náklaďák a s kolegy ze Tří sester otevřel hospodu Na Kovárně v Braníku a v Kamenické ulici na Letné. Brněnští Progres chystají unplugged koncerty. Jaromír Nohavica byl časopisem Folk & Country vyhlášen osobností roku. Bude prý teď rok úplně stranou – žádné koncerty, chystá se jen sedět doma a psát. Jednou z prvních spoluprací českých a zahraničních hudebníků je společný projekt bubeníků Pavla Fajta a Američana Jima Menesese. Arakain má už čtvrté studiové album Salto mortale: „Asi nejmarkantnější změnou, a to rozhodně k lepšímu, je mnohem větší barevnost Brichtova zpěvu,“ píše recenzent.

Doznívají ohlasy velké předvánoční smršti nových českých desek. Tony Ducháček a Garage vydali album No Parking. „Garage má svá vlastní garagezní měřítka a podle nich je tahle deska dost špičková, blbost srovnávat s jinejma, vlastně introvertama,“ hodnotí ji čtyřmi hvězdičkami začínající novinářka Jana Kománková. Ve stejnou dobu vychází dvaadvacetiminutové album Garáž No.1 (1981) z předducháčkovského období, kdy kapela hrála se zpěváky Tomášem Volákem a Karlem Habalem.

Anketa čtenářů Rock & Popu o nejlepší desky roku 1993: 1. Jolly Joker and The Plastic People of the Universe: Heavy Funky Boxing’n’Roll, 2. Support Lesbiens: So What?!, 3. David Koller: David Koller, 4. Už jsme doma: Hollywood, 5. Zemětřesení: Zemětřesení.

Ostravská čtveřice Denet vydala nové album Terrestrial Dying. Znamená odklon od původního death metalu: „Death metal určitě není mrtvej a pro zarytý fandy nebude nikdy, ale nám dal prostě vše, co jsme potřebovali, a já jsem rád, že to tak dopadlo. Je za pět minut dvanáct pro kapely, které tohle nepochopí. Když budeš pořád chodit kolem jednoho domu, tak zmagoříš,“ říká jejich zpěvák a kytarista Jan Opiela. „Proč mám rozebírat něco, co je dávno daný? Tak jako se člověk narodí a umře, tak se prostě odněkud přižene tajfun s názvem death metal a za nějakej čas je pryč. Už se s tím konečně smiřte. Sleduji prodejnost našich smrtících kapel a vůbec veškerý hudební scény u nás a můžu zodpovědně říct, že dnes si každej rozmyslí, jestli si má koupit českou kopii nebo americkej originál o stovku dražší. Ano, všichni jsme něčím ovlivněni, ale když to využíváš ke svému zdokonalení – to se týká aranží, techniky hry, zvuku atd. – a dáš do toho svůj pocit, kterej takhle cítíš jen ty, nikoho tím nekopíruješ.“

Tisk se vrací k úspěšnému filmu Šakalí léta. Na otázku, zda ho překvapilo, když za ním přišli Hřebejk s Jarchovským, aby napsal k filmu hudbu, odpověděl Ivan Hlas: „Trochu jo. Ale pak mi došlo, že oni nechtěj rock’n’rollovej revival, spíš pocitovou záležitost, která z r’n’r vychází. Je tam hodně hudební licence, lidi můžou říct, že takhle se tehdy nehrálo. Já jsem se tam taky trochu snažil postihnout hudební vývoj. Je vidět, na čem se začalo stavět a čím se ten generační průlom povedl. Ale to jsou moc moudrý kecy o písničkách, který jsou o holkách a o radosti ze života. Použil jsem jeden starší kytarovej rozklad, se kterým jsem už jednu písničku měl. No a Rock’n’roll pro Beethovena hrávala už kdysi Navi Papaya – to je hodně stará věc.“ A Petr Šabach navíc prozradil, že jedna z postav Šakalích let je autobiografická: „Já jsem Kšanda.“

Dan Landa vytvořil klip k písni Přízraky z alba Valčík. Ještě jednou Tony Ducháček a Garage. Také točili klip. Snímek k písni Virginita se realizoval v kavárně Slavia. Jan Spálený dostal u kritiky minus – nahrál totiž své album Ještě jednou si vrznout ve studiu Michala Davida. Jeho bývalý spoluhráč v ASPM Petr Kalandra zároveň (už bez ASPM) vydal album cover verzí amerických písničkářských perel pod názvem Petr Kalandra & Blues Session. Ivan Wűnsch se vrací k další desce z předvánočních žní, k albu Luboše Pospíšila Vzdálená tvář, a všímá si zajímavého jevu: „A ještě jedna zajímavost, že už opravdu fungujeme v tržním prostředí a při hledání sponzorů se meze nekladou, dokazují loga firem na obalu. Hudební obchod Studio Alex (a přidružený Alexim), kominická firma Brunclík + Brunclík, Prago Cork (bytové doplňky), pivovar Braník a Ligna Praha – to je docela zajímavá kombinace a vzhledem k budoucnosti náročnější hudby to na mě působí povzbudivě.“ Týž recenzent dal první polistopadové vánoční desce, popronskému Vánočnímu albu, jen jednu hvězdičku.

Ještě jeden z postřehů Ivana Wünsche, tentokrát k albu Utíkej od dívčí skupiny Zuby nehty: „Moc vesele to věru nepůsobí. Neklidný, vinu musíš nést… tesknou a temnou… smutek… beznaděj… zoufalství… strach… máry… noční můry – to je jen několik slov, barbarsky a libovolně vytrhaných z textů. Ač riskuju, že můžu být nařčen z demagogie, právě taková slova utvářejí celkovou náladu alba.“

Na poslední desce keltského barda Alana Stivella hrají jako hosté Karel Holas a Michael Šenbauer z Českého srdce. Olda Říha vydal sám vlastním nákladem reedici alba 2006 plus jakýsi neidentifikovatelný živák. Další desku Ecstasy of St. Theresa má vydat nová firma Alon, kterou založil Dušan Vozáry. V Hradci Králové vzniklo elektronické duo Sir Morpheus. Slibuje pokus o fúzi punku a hardcoru s etnickou hudbou různých národů. Jejich demo se jmenuje Vlčí mlha.

Vůbec se rodí neobvyklé kapely. V Letohradu vznikla skupina Bratrstvo kočičí pracky. Specializuje se na hudební žánr, kterému říká „underpunk“. Zpívá úmyslně příšernou primitivní angličtinou. Však také jejich demo se jmenuje Comics of Czenglish. Zoo konečně ohlásilo odchod Jana Kalouska. „Honza kromě toho, že zpíval u nás, měl ještě práci jako překladatel, a proto jsme často museli odříkat koncerty v době, kdy bejt mohly. Tím to všechno začalo. Když pak začal točit svoji desku, prostě jsme si řekli, že s ním dělat nebudeme, vysvětluje rozchod zpívající bubeník Jiří Chlumecký.

Co do hvězdičkování šesti kritiků dopadl nejlépe Vladimír Mišík a Etc… Band s albem Jen se směj. Ulovil v průměru 3,8 bodu a Nahoru po schodišti Band 83–93 (3,6). Pro srovnání: soundtrack Šakalím létům dostal 3,5 a reedice Songů a balad Marty Kubišové jen 2,9 bodu.

Citát nakonec patří tentokrát Petru Korálovi. V lednu 1994 napsal: „Čas se nedá oklamat, i kdybyste se ohákli do sebeokovanější kůže nebo se nechali maskovat sebedelší bradkou.“