• Na trhu je konečně album průkopníků českého rapu Chaozz. PolyGram ho uvádí pod názvem …a nastal chaos. Dobová recenze říká: „S tak nebetyčnou naivitou jsme už dlouho neměli čest. Jistě, můžete namítnout, vždyť jsou tak mladí a nezkušení… Navíc používané ostřejší výrazy působí spíš srandovně, než coby pravděpodobně zamýšlený útok, protest a provokace.“ Nicméně novináři zdůrazňují, že jde o perspektivní sdružení. • V Praze začal naplno fungovat první obchod světového střihu s gramofonovými deskami. Megastore Bonton byste našli v podzemí paláce Koruna na Václavském náměstí. Kmotry obchodu byli Martin Kratochvíl, Janek Ledecký a Michael Kocáb. • 18. října pokřtili Houpací koně své druhé LP. • Svitavský soubor Čertůf punk vyrazil na několik koncertů do Německa. • Na turné se vydává také stále populárnější brněnská kapela Narvan. Doprovázet ji bude skupina Tibet. •
• Podnikání Petra Jandy a jeho gramofirmy Best.I.A. v podzimní sezóně 1996: Druhé album skupiny Doga: No a co!!!, album Marty Jandové a její kapely Die Happy Dirty Flowers a projekt Kulhaví poutníci s Petrem Novákem, Petrem Jandou, Leškem Semelkou a dalšími klasiky staré české rockové scény. • V oficiální hitparádě českých rádií se domácím nahrávkám moc nedařilo: v Top 20 až sedmé místo patřilo Denise Markové s písní Toulavý sny, devátá byla Alice Springs a její Zvláštní svět a čtrnáctá Argema se skladbou Šapitó. •
• Miloš Forman angažoval do jedné z hlavních rolí svého filmu Lid vs. Larry Flint vdovu po Kurtu Cobainovi Courtney Love. • Hodně se začalo psát o bizarním „hudebně dramatickém“ souboru Chaprál Crazy Plesk kvůli přípravě jejich operního opusu …ale to je směšné, Láďo! • Trhákem nakladatelství Indies je v tomto období album Seance skupiny Priessnitz. • Na nové desce Krausberry Na větvi najdeme novou verzi slavného Slunečného hrobu, navíc se sólem Radima Hladíka. •
• Jiří Suchý konečně vysvětlil svůj dávný princip divadla Sedmi malých forem, které nakonec dalo jméno i Divadlu Semafor: „Kromě hudebního divadla jsme chtěli dělat dětské kabarety – tady jsme alespoň uskutečnili Aškenázyho Ukradený měsíc, který realizoval tehdy neznámý pan učitel Smoljak. Pak jsme dělali černé divadlo, Jiří Srnec u nás začínal. Dále divadlo poezie, to byl Jiří Ostermann s představením Divadlo zázraků. Pořádali jsme výstavy, chtěli jsme dělat experimentální film a uvažovali o loutkách. Ty svým způsobem suploval Jan Švankmajer s představením Škrobené hlavy. Takže sedm forem jsme naplňovali.“ Ale jak sám dodává, lidi chodili jen na to hudební divadlo, takže vše ostatní brzy odpadlo. • Suchý mimochodem vydává album Znám tolik písní, které mu produkoval Ivan Král. • Wanastowi vjecy jezdí celý říjen po republice na turné Andělé. •
• Zpět se dívá i Michal Ambrož, který právě – jak sám zdůrazňuje možná dočasně – rozpouští Hudbu Praha. Jak si připadáš, když zpíváš svoje patnáct let staré skladby, ptá se Ambrože Vojta Lindaur: „Musím si dobře vybírat. Ne všechno by mi šlo. Ale u některých něco pořád funguje. Rolling Stones to mají taky tak. Když se za něco nestydíš, a i po dlouhý době se ti to líbí, tak je to asi dobře udělaný. To jsou písničky na celej život. A takový by měly bejt. Nebo ne? Nemám moc rád lidi, co natočí desku a pak jdou stylově jinam. A tohle už neplatí, to jsem byl jen takovej blázen, říkají potom – houby blázen. Prostě se jim to nepovedlo.“ • A historie potřetí. Po dvaceti letech vychází na deskách legendární „operní“ opus Milá čtyř viselců z roku 1976. Jeho tvůrce J. J. Neduha k tomu říká: „Někdo by se mohl ptát, proč to vytahovat, ale já si myslím, že to neztratilo nic na svý hudební i textový působivosti. Ten morytát, ten text je naprosto nadčasovej, tam mě inspirovaly hrůzy třicetiletý války a hodně také hry českých lidových loutkářů. Okouzlovalo mě to pimprlový, co v nich je. V Milé jsou to loupežníci Cimbůrek a Filip Medek, kteří se tak potlučou, až si vzájemně smrt k umření přivodí. To nemohlo zasmrádnout, to ten čas nemohl převálcovat.“ •
• Bára Basiková se po roční pauze vrací na scénu. Dala dohromady partu muzikantů, z nichž někteří s ní účinkovali v Jesus Christ Superstar. Důležité na jejím projektu je to, že se poprvé do hloubky účastní na vytváření nového repertoáru a poprvé se představí jako textařka: „Lidi se mě věčně ptali, proč neskládám texty, když píšu knížky, ale to je úplně jiná práce. V próze je člověk naprosto nespoutaný, kdežto v textu je potřeba dodržovat jistý zákonitosti a je to docela náročný. Nakonec jsem se do toho ale pustila a najednou jsem zjistila, že je to pro mě úplně jinej svět a že mě to strašně baví.“ Nová deska se má jmenovat Lhát se nemá.•
• S novinkou se přihlásila kapela Kaviar Kavalier. Album Klinik se Petr Korál pokusil definovat jako něco ze všeho nejblíž gothic metalu: „Textově jde o nesnadno uchopitelné záležitosti, z nichž se nejednou dá vytušit inspirace bizarními sexuálními praktikami.“ Desce udělil čtyři hvězdičky. • Pavla Kapitánová dopadla mnohem hůř – posbírala jen jeden a půl hvězdy za desku Nevěřím, kterou produkoval a z velké části také otextoval Aleš Brichta. Výrok kritika zní, že deska připomíná „hospodské kvákání internátních učňů“. •
Moudrost měsíce najdeme ve zmíněném rozhovoru Jiřího Suchého.
Na dotaz, proč neskládal víc hudby ke svým písním, když to evidentně dovede, odvětil: „Pravdou je, že kdybych víc skládal muziku, tak bych zase napsal méně textů a her.“