Štěpánka Černá - Headliner doporučuje
Tanec (singl)
„Tanec je píseň o emocích. O těch, co se jim často vyhýbáme, protože jsou nepříjemné, bolí a zdají se nám nepřijatelné. Je taky o katarzi. O přijetí. O úlevě. O síle.“ Ano, v těchto několika větách je obsažen přesný vizuální i hudební popis téhle písně. Štěpánka Černá napsala a nazpívala se svou kapelou niterný singl, ke kterému postavila Jana Hercogová skvělou choreografii. Tahle věc je naprosto kompaktní vizuálem, textem i hudbou. Autorka a interpretka v jedné osobě ví přesně, co chce říct a jak to vyjádřit. Křišťálově čistý vokál, jednoduchá aranž, srozumitelnost textu, který koresponduje s hudbou i obrazem, to je hlavní deviza Štěpánky Černé a já doufám, že ji přenese i na své album Měkko, které bude vycházet v říjnu 2024.
Dany Stejskal
Jirka
The Lake (singl)
Další z řady českých hudebníků a umělců usazených v německé metropoli Berlíně. Inu, je to krásné město a jména jako Anna Vaverková nebo Yasha96 ukazují, že v Berlíně tuzemští hudebníci můžou zaujmout! Bude Jirka další? Kdo ví… Produkce písničky The Lake rozhodně nezní lokálně, a pokud bych měl zařazovat do hudebních škatulek, asi bych zvolil alternativní pop. Jirkův projev a angličtina jsou navíc úplně v pohodě a hudebně mě to vlastně baví. A sympatický je i důraz na texty. Proč ně, je to hezká a citlivá osobní výpověď. Písnička příjemně roste a roste a jméno Jirka se rozhodně vyplatí sledovat – jen je ho tedy trochu těžké dohledávat na internetu…
wlado
Maru
somebody else (singl)
Marie Tichá je pro zpěvačku do českého showbyznysu trochu ošemetné jméno. Zřejmě proto si zvolila úderně znějící pseudonym Maru, který ale její hudbu příliš nevystihuje. Alespoň tedy ne singl somebody else, který nám poslala do Feedbacku. Je to křehká písničkařina s anglickým textem a náladou i melodií, které směřují dovnitř. Tedy žádný expresivní pop, ale klasická náladovka nezávislého střihu, v níž do brnkání kytary jen občas jemně vplují synťáky. Na první výkop to zní velmi slibně, ale před Maru je teď ještě hodně práce, aby se kromě jména dokázala dostatečně rozlišit i ve zvuku, výrazu a rukopisu. Pozor, vůbec není bez šance!
Honza Vedral
Neverlay
Hroší sbírka (EP)
Se slovem „prog-rock“ bych byl v případě prezentace kapely Neverlay trochu opatrný. Sem tam nějaká změna tempa a místy nerovná rytmika pro definici tohoto technického kytarového subžánru opravdu nestačí. Zvlášť když kytara a basa v případě téhle party zní spíše jako ze špinavého garagerocku. Nemůžu si pomoct, celá tahle muzika na mě působí spíše jako recese a vlastně moc nerozumím ani ambicím kapely. Navíc mě osobně od nahrávky odrazuje už druhý track s nevybíravým názvem Kurvo!, který je tak trochu primitivní zpovědí naštvaného týpka o jeho (asi) bývalé holce. Přitom kapela zcela očividně hrát umí… Nebylo by lepší, s ohledem na lyrickou stránku, se prostě obout do punku a vzít to celé více s nadhledem?
Lukáš Rešl
Ruda Hancvencl
CD 2 (album)
A máme tu dalšího písničkáře, který si sám s pomocí přátel natočil a vydal desku. Jmenuje se CD 2 a je plné humorných písniček vycházejících z pivní poetiky. Asi jako kdybyste zkřížili Fanánka s Ivem Jahelkou. Proč ne, do hospody ke stolu s kamarády to bohatě stačí, zasmějí se, zatleskají, a ještě Rudovi pošlou nějakou tu štamprli.
Je to ten typ písničkařiny, co se po putykách hraje desítky let a bude se hrát dál. Nicméně větší potenciál to nemá. Na zájem podobný Závišovi je to málo svérázné (i když pár fórů je tu opravdu dobrých!), na klasický folk příliš humpolácké. Ruda to ví, přiznává to ve svém průvodním textu. CD 2 je zkrátka takové album natočené pro radost a několik kamarádů. V tomto ohledu může být Ruda Hancvencl s výsledkem naprosto spokojený.
Jarda Konáš
Black Tiger
Alive (album)
Olomoucká kapela Black Tiger existuje víc než dekádu a hraje něco, co v našich končinách není zas tolik běžné – říká se tomu adult-oriented rock, zkráceně AOR, zkrátka taková ta odnož rocku, kterou poslouchá dospělejší a náročnější sorta hudebních fanoušků. Album s názvem Alive navazuje na předchozí tři EP a nabízí téměř hodinu (!) solidního muzikantství, které staví na chytré a současně úsporné rockové kytaře a silném melodickém zpěvu se slušnou angličtinou. Vzdáleně to připomíná britské FM. Celkem vzato je to dobře zprodukovaná deska s několika hezkými melodickými momenty. Má to ale i pár nudných momentů, stopáž je prostě dlouhá jak Lovosice. Fanoušci žánru asi nebudou mít důvod ke stížnostem, i když jich v zemi hospodského bigbítu asi nebude mnoho.
Radek Pavlovič
The Hero
Korálky (singl)
Rýmařovská kapela změnila po 29 letech existence přístup k repertoáru. Singl Korálky, který pochází z připravované desky Asteroid, představuje pro ni typický klasický rock, ale tentokrát konečně s českým textem. Kapele to svědčí, protože s přirozeným českým frázováním víc do popředí vystupuje smysl pro melodii, jenž je výrazně znát především v chytlavém refrénu. Trochu samorostlá rocková muzika, v níž někde v dálce cítíme vliv The Police. Ovšem koho v jejich generaci tahle Stingova stará parta neovlivnila?!
Josef Vlček
Přetlak věku - Headlineru doporučuje
… nebo maliny (album)
Pražská alternativní kapela Přetlak věku vznikla již v roce 2011 a má za sebou několik alb. Přesto jsem ji neznal. Na jejich albu mě na první dobrou překvapilo netradiční nástrojové obsazení, ve kterém úplně chybí zvuk kytary. Díky tomu mají svůj originální sound. Kapelu tvoří klasická rytmická sekce, tedy bicí a basa, a ty doplňuje příčná flétna a dechový syntetizér. Jelikož chybí harmonický nástroj, je muzika postavena na výrazném rytmickém spodku, v němž je basa také v podstatě hlavním nositelem melodických linek. Nad tím se velmi průbojně prosazují dechy a zpěv, který je nedílnou součástí hudby, jelikož slouží jako další melodický, ale i rytmický hudební nástroj. Zpěv posluchači samozřejmě zprostředkovává i význam textů. A to svérázně poetických textů plných hravých rýmů, humoru i surrealismu. Ve výsledku je to syrová, ale velmi hravá a zábavná mimožánrová muzika, kterou je radost poslouchat.
Marek Reinoha
Nadnárodní obrození
Festival výmluv (EP)
Hlubokomyslná rapová slova s punkovými kytarami. Texty plné „smradlavejch mladistvejch historek“ se tvrdou dikcí vnášejí do ještě tvrdších riffů. „Pamatuješ, před základní školou, pil jsi víno s kolou“ je jen jedna z hlášek, která se skvěle hodí na jakoukoli alternativnější akci. V rapových žebříčcích to sice asi díru do světa neudělá, což ale neznamená, že by to bylo špatné. Ba naopak. Jediné, co bych albu vytkl, že občas přes kytary není slyšet text. A to je zrovna u téhle skupiny a jejich Festivalu výmluv docela škoda.
Petr Malásek