Nejprve si musíme shrnout, co vlastně má obsahovat deska, aby dostala nálepku emo. Tím zásadním jsou texty. Nikoli hudba a už vůbec ne vizuální, grafická či módní stylizace kapely. Když se podíváte na typickou emo kapelu devadesátých let, asi byste těžko hledali ulíznutou ofinu do čela a černý oděv s přezkami. Styl, který si dnes s emem a jeho příznivci spojujeme, přinesla až nedávná doba a šlo spíš o šikovný marketingový tah pro zviditelnění různých kapel.
Hlavní ale vždy byly, a do konce věků ema budou, texty, které jsou většinou depresivní. Ale jejich hlavním smyslem je vyjádřit niterné pocity, které skrýváte v sobě. Jejich autoři tak přirozeně cílí na dospívající publikum, které podobné věci obvykle řeší. A i tematicky obíhají okolo běžných životních strastí teenagera. Co se týče hudby samotné, jsou v ní zásadním prvkem kytary. A to v jakémkoli provedení. Žánrově se emo drží v punkových, respektive ve větší míře rockových vodách.
Následující zásadní nahrávky žánru jsme vybrali podle časové osy. Právě tato alba mají zásadní podíl na tom, jak emo na začátku 21. století „vybouchlo“. A jak v populární kultuře rezonuje dodnes.
Tady se vše zrodilo
1985, Post hardcore
Rites of Spring: Rites of Spring
Pro zarytého emo fanouška je tahle deska naprostá povinnost. Bez snahy frontmana Guye Picciotta o revoluci v dosavadním psaní textů a o zasazení melodičtějších kytarových riffů by možná emo subkultura nikdy nevznikla. V době, kdy většina hardcorové a punkové scény směřovala svou agresi vůči vládnoucí garnituře, se frontman Rites od Spring rozhodl psát introspektivní texty, které na první dobrou zasáhly mladší publikum. Desku produkovala legenda undergroundové scény Ian MacKaye, s nímž pak Picciotto spojil síly v nesmrtelném hardcorovém projektu Fugazi.
Poslechněte si ukázku z abla:
Tajemný symbol undergroundu
1987–1994 Hardcore punk
Moss Icon: Lyburnum Wits End Liberation Fly
Ačkoli se pánové z Marylandu dali dohromady již na konci osmdesátých let, oficiální cestou nikdy žádnou desku nevydali. Jejich tvorbu bylo možné sehnat jen na koncertech, jak tomu bylo v říši undergroundu celkem běžné. Po jejich rozpadu bylo mnohem snazší sehnat trička a nášivky s logem kapely než jakékoli CD či kazetu. Proto byla v té době považována mladšími ročníky, kteří Moss Icon nezažili na pódiích, za mytickou kapelu, od níž skoro nešlo sehnat zvukový materiál. V roce 2012 však skupina konečně vydala kompletní diskografii, která je dostupná na všech platformách. Toto ve své době nevydané LP však má v historii ema důležité místo. Dá se totiž považovat za určitý mezní bod druhé vlny žánru. Stále zde najdeme silné vazby na hardcorovou scénu z dob klasiků Rites of Spring či Embrace.
Poslechněte si ukázku z abla:
Emo dynastie
1995 Indie rock, punk rock
Cap’n Jazz: Shmap’n Shmazz
I když kapela založená bratry Timem a Mikem Kinshellovými fungovala od roku 1989, svou první a zároveň poslední desku vydala až o šest let později, aby se následně, o pár měsíců nato, rozpadla. Dala však vzniknout minimálně dalším dvěma veleúspěšným emo kapelám. A i tím si zpětně získala ohromné množství fanoušků a v rámci žánru až kultovní status.
Singl Oh Messy Life se následně stal hymnou dospívající generace, ta při poslechu této skladby uronila již nekonečné množství slz.
Poslechněte si ukázku z abla:
Za všechno může čas
1995 Indie rock, pop punk
Jawbreaker: Dear You
Oproti Cap’n Jazz měli Jawbreaker v roce 1995 již několik desek za sebou. Dokonce odjeli i společnou tour s Nirvanou a vybudovali si velkou fanouškovskou základnu. Ta se však po vydání alba Dear You razantně obměnila. Letitým fanouškům se nelíbilo, že navzdory několika prohlášením kapela nakonec podepsala milionovou smlouvu s velkým vydavatelstvím, ale také celková změna zvuku. Jawbreaker se na albu úplně odklonili od svého typického punkového zvuku a snažili se prorazit do mainstreamu pomocí jemnějšího pop punku. To se jim sice povedlo, avšak za nedlouho poté se, podobně jako několik dalších jejich souputníků, rozpadla. S postupem času nakonec velká většina fanoušků, kteří desku zatracovali, uznala, že Dear You byla opravdu dobrá deska. A skladba Accident Prone se nakonec stala jednou z nejlepších emo skladeb vůbec.
Poslechněte si ukázku z abla:
Hudební vrchol žánru
1999 Math rock, post rock
American Football: American Football LP1
Pokud jste byli toho názoru, že emo éra vlastně nikdy žádný velký hudební kousek nepřinesla, tahle deska vám ukáže, jak moc jste se spletli. Do posledního detailu propracované kytarové melodie a dojemný hlas již jednou v souvislosti s Cap’n Jazz zmíněného Mika Kinshellyho daly vzniknout vynikající desce, která je pro leckoho opravdovým vrcholem celého žánru. Kapela se navíc po čtrnáctileté pauze v roce 2014 opět vrátila na pódia a k dnešnímu dni má na kontě tři vynikající alba, jež rozhodně stojí za poslech.
Poslechněte si ukázku z abla:
Popularita začíná
2001 power pop, pop punk
Jimmy Eat World: Bleed American
Právě tohle album zřejmě naplno odstartovalo emo šílenství, které se v průběhu následujících let ještě stupňovalo. A to nejen v domovských Spojených státech, ale i po celém světě. Snad každý, kdo se v téhle době potácel dospíváním, zná nesmrtelné hity The Middle nebo srdcervoucí ploužák Hear You Me, jemuž na popularitě razantně přidal film Moderní Popelka, ve kterém si zahrála Hillary Duff, tedy teenagerský idol své doby.
Poslechněte si ukázku z abla:
Šílenství
2006 Pop punk, progresive rock
My Chemical Romance: The Black Parade
Jako by vše, co se za skoro dvacet let existence stalo v emo světě, směřovalo do tohoto momentu. V době vydání snad neexistovala hudební či televizní stanice, která by minimálně třikrát za den nehrála Welcome to the Black Parade. Z undergroundového žánru se stal hlavní proud, který následovala polovina planety. Nutno podotknout, že velký podíl na úspěchu desky má společnost Warner Music, jež se před vydáním alba vytáhla s brutálním marketingem. Odrazilo se to samozřejmě i na samotném soundu kapely. Vždyť jen na zvukovém designu desky se podílelo jedenáct lidí! Nic to ale nemění na tom, že právě touto nahrávkou se My Chemical Romance nesmazatelně zapsali do dějin jako nejúspěšnější emo kapela historie.
Poslechněte si ukázku z abla:
Playlist
Emo scéna zplodila řadu kapel, které v tomto krátkém seznamu zásadních ze zásadních logicky chybí. Doplnit emo vzdělání si proto můžete obsáhlým playlistem na Spotify, v němž autor článku sumíruje to nejzajímavější, co se v hudebním světě zvaném Emo přihodilo.