Pódium ve tvaru vlny se v souladu s britskou akurátností a spořádaností rozsvěcí krátce před půl devátou. Pět minut se na obrazovce jen přelévají vlny; šumění a ambientní hudba připravují diváky na příchod hlavní hvězdy a na divoký večírek nezanedbatelných proporcí. Jakmile se Dua Lipa objeví v dýmu, propuká celá hala v jásot a párty okamžitě začíná. Zpěvačka hned pilotní Training Season nasazuje neúprosné tempo, které naznačuje, že si diváci od tance jen tak neodpočinou.
Jedna z největších hvězd současného popu uzpůsobila písně ze svých tří alb tak, aby k sobě zvukově dobře pasovaly. U některých se aranže posunuly blíže ke klubové taneční muzice, aby nikdo nebyl na pochybách, že vrtění boky je skutečně nasnadě. Zejména zkraje tak ale některé skladby přišly o svou rozpoznatelnost a chvíli to vypadalo, že se utopí v beztvaré tuctárně. Naštěstí se tak nestalo, a i přes elektroničtější pojetí si songy zachovaly původní charakter.
Čím Dua Lipa ovšem upoutala hned na první dobrou, byl suverénní projev a práce s hlasem. S intonací ani s intenzitou neměla zpěvačka nejmenší problém, dvouhodinový koncert ustála bez jakéhokoli kiksu a zdálo se, že se ve výškách nijak netrápí a sází je s absolutním přehledem. Zkraje jí mnohem více svazovaly choreografie a přesně naplánované kroky. Jakmile se na ně však přestala tolik soustředit, působila ihned uvolněněji.
Je v této souvislosti dobré připomenout, že Dua Lipa byla v začátcích své kariéry kvůli tanci terčem posměchu. Ani dnes nemá sice tak přirozené pohybové nadání jako třeba Lady Gaga, Beyoncé či další popové hvězdy, ale je evidentní, že na sobě tvrdě dřela a na pódiu tak vypadá přirozeně, sebevědomě a suverénně. I prosté pohození vlasů u ní působí zcela nenuceně.
Stejně nenásilná je i sekce koncertu, kde Dua Lipa zpívá písně od místních umělců. „Tuhle část mám nejradši, ale je zároveň i nejděsivější,“ uvedla zpěvačka předtím, než spustila Na ostří nože od Ewy Farne. Klobouček nejen za výběr, který evidentně potěšil celou halu, ale i za fantastickou češtinu a solidní provedení. Nebyla to pouhá vějička a samoúčelná služba fanouškům, ale plnohodnotná složka vystoupení, která měla sílu a drajv. Pokud do té doby o charismatu a podmanivosti 29leté hudebnice někdo pochyboval, musel po coveru zákonitě změnit názor.
Přiznávám, že jsem na koncert přicházel s lehkou skepsí, protože jsem měl v živé paměti reportáž kolegů z jednoho ročníku Glastonbury, kde se na zpěvaččinu adresu psalo, že předvedla sice efektní show, ale tak nějak chladnou. To pražský koncert byl dokonale ohnivý a rozprášil veškeré mé obavy ohledně toho, zda je Dua Lipa hudebnice, jejíž síla tkví víc ve studiových nahrávkách než v koncertním provedení. Naživo je zpěvačka strhující, a přitom nijak netlačí na pilu. Pokud bude tedy stejně našlapaný i druhý pražský koncert, mají se diváci rozhodně na co těšit.
Hodnocení: 85 %
Dua Lipa, O2 arena Praha, 27. 5.