Baskytarista Lewis Maynard a kytarista Tom Dowse se na Zoom připojili z Filadelfie v Pensylvánii. Spolu s bubeníkem Nickem Buxtonem a vokalistkou Florence Shaw brázdí Severní Ameriku už počtvrté. „Sedíme v backstagi, pardon, je tu hlučno,“ vítá mě dvojice a gesty někoho poklonkuje ze dveří, aby si mohla povídat. „Akorát za sebou máme zvukovku, za čtyři hodiny jdeme na pódium,“ těší se Lewis s Tomem a pochvalují si tamní publikum i turné za oceánem. „Snažíme se udělat si to hezké. Víte, turné není něco, co by bylo kromě koncertů vždycky zábavné samo od sebe. Musíte si z toho zábavu a příjemný čas sami udělat. Když člověk nechodí ven a nesnaží se objevovat a setkávat se s lidmi, všechen ten čas jen proletí kolem,“ líčí Lewis s tím, že zásadní je dobré jídlo, objevování a setkávání s přáteli, jakmile je šance.
Zdá se, že jste na americkém turné spokojení…
Lewis: Baví mě, že tu má člověk pocit nekonečna, dalo by se tu koncertovat navždy. Doma v Británii je to tak malé, že za dva týdny pokryjete většinu země. V Americe jsme nyní po čtvrté a pořád jsme v některých státech nekoncertovali.
Kam byste rádi v budoucnu zavítali?
Ještě jsme nebyli třeba na Floridě. Ale jak je úzká a dlouhá, není ideálním místem, kam jet na turné – v okolí nejsou prakticky žádné státy, se kterými by člověk tu štreku spojil. Když se tam vydáte, je to docela závazek. Jednou bych ji rád navštívil, mám rád pár kapel, které odtud pochází. A aktuálně mě láká i představa tepla.
Mrznete? Prahou právě prošel hotový blizard…
Tom: Letos je to úplně jiný zážitek, než když jsme tu byli poprvé a vlastně při všech předchozích návštěvách. Pokaždé bylo léto. Je úžasné projíždět v zimě třeba zasněženou Montanu. Jsou zde fantastické výhledy. Člověk tak nějak tuší, že Spojené státy jsou obrovské, ale vidět pak tu rozsáhlou sněhem pokrytou krajinu, je výjimečné. Sice klepeme kosu, když vylezeme z tourbusu, ale jednou za život to stojí za to.
Lewis: Fascinuje mě, jak rychle se tu může měnit situace. Měli jsme velké štěstí – kdyby byla celá tour o týden dříve, většinu koncertů by nám asi zrušili kvůli extrémnímu počasí. Ale o fous mu unikáme a hrajeme. Zrovna včera jsme postávali venku před klubem v tričku a dnes je zase na nule. Ráno jsem šel do obchodu vánicí. A před chvílí jsem viděl ve zprávách, že Austin v Texasu, kde jsme hráli před pár dny, zasáhla silná sněhová bouře.
Mluvíme spolu v den, kdy Ozzy Osbourne zabalil své rozlučkové turné. Láká vás představa, že budete také hrát, dokud to jen trochu půjde?
Tom: Zrovna před chvílí jsme o něm mluvili. V tuhle chvíli to zní lákavě. Pořád nás baví hrát a baví nás hrát společně. Pokud to bude v budoucnu trvat, tak proč ne.
Lewis: Na Ozzym je fascinující, jak mu to pořád zpívá. Vzhledem k tomu, že se nikdy nešetřil, je překvapivé, jak dobře jeho hlas stále zní. A věřím, že na další turné nechtěl vyjet kvůli penězům. Dělal to, protože chtěl vystupovat, i teď se snaží vymyslet, jak by ještě mohl uspořádat koncert pro fanoušky bez toho, aby musel cestovat. Jestli to dotáhneme tak daleko? Nevím. Ale líbilo by se mi, kdyby nám ten elán taky vydržel.
Vaše zpěvačka Florence nikdy nesnila o tom, že se stane zpěvačkou nebo bude mít kapelu. Jak jste ji přesvědčili, aby se k vám připojila?
Lewis: O přesvědčování ani tak nešlo. Ji ostatně nelze přesvědčit k ničemu, co by sama nechtěla. Spíš jsme jí museli ukázat celkový obrázek. Seznámit ji s tím, co to znamená mít kapelu. Když si tím sám neprojdete, je to hodně abstraktní představa. Když jsme spolu o tom mluvili, bylo jasné, že ji to zajímá. Jen měla obavu, že to bude příliš velká věc.
Tom: To se naštěstí nestalo!
Lewis: Naštěstí. Ne, nechci hodnotit, jak je to teď, nicméně začali jsme velmi pozvolna, a to bylo v klidu. Na začátku jsme to byli jen my, jamovali jsme spolu v neděli v garáži a dávali si k tomu dobré jídlo. To Flo bavilo a připojila se k nám. A to, že jsme pak spolu začali mít nějaký úspěch, překvapilo nás všechny. Ale s tím nekalkulovala, připojila se ke čtyřem lidem, co spolu tráví neděle a možná hrají pár koncertů po okolí. Chytla ji ta pohodová atmosféra.
Proč jste si vlastně vybrali ji? V rozhovorech běžně přiznáváte, že jste chtěli prorazit. Nehledali jste tedy spíš zkušenou zpěvačku?
Tom: Pamatuji si hodně diskuzí, že bychom zkusili vzít do kapely někoho, kdo s hudebním prostředím nemá v podstatě žádné zkušenosti. Odhadem tak patnáct let jsme to zkoušeli se zpěváky, co zkušenosti a ambice měli, a nevyšlo to. Tak nás napadlo, že když dáme šanci nehudebníkovi, mohl by do kapely přinést úplně jiný přístup.
Lewis: A nešlo jen o to, aby ten nový člen nebyl hudebník, ale spíš jsme prostě chtěli, aby dělal úplně něco jiného, než známe. Měli jsme docela hodně zájemců, kteří s námi chtěli zpívat, ale to byli obvyklí podezřelí. Díky, tohle už známe… Bavila nás představa někoho, u koho nemáme nejmenší tušení, jak bude vlastně znít. A pak, přiznejme si to, jednoduše jsme s Flo chtěli trávit víc času. Je hodně společenská a nám bylo jasné, že naši partu skvěle doplní. A fakt jo.
Fanoušci milují její texty. V jednom rozhovoru říkala, že ji spíš inspiruje něco jako kobliha než hlubší otázky. Přitom ale přiznává, že při nahrávání ve studiu Rockfield ji ovlivnily mimo jiné i dvě mediálně hojně sledované vraždy žen, které se v té době v Británii odehrály. Vy ji znáte nejlépe – jsou ty texty věrným obrazem její osobnosti?
Tom: Rozhodně v tom smyslu, že je jedním z nejzábavnějších lidí, jaké jsem kdy poznal. Zároveň je velmi inteligentní a o věcech mluví nesamozřejmě. I když říká nějakou drobnost, něco zřejmého, dokáže to pojmout zajímavě. A vytváří si zajímavé názory, s nimiž dost souzním. Takže asi ano, mám pocit, že tohle všechno se v těch textech zrcadlí.
Vaše druhé album je zvukově barevnější, náladovější a obsahuje komplikovanější instrumentace. Jaký jste pociťovali rozdíl mezi nahráváním debutu New Long Leg a aktuálního Stumpwork?
Lewis: Když jsme dávali dohromady první album, šli jsme do studia až ve chvíli, kdy jsme skladby dokázali komplet nahrát naživo, a v tom tvaru jsme je pak také zaznamenali. Podruhé jsme tomu naschvál nechali volnější průběh. Žádnou skladbu jsme před nahráváním nehráli na koncertech a všechny byly tak trochu nedokončené. A díky tomu, že jsme měli kvůli pandemii víc času ve studiu, jsme si s nimi i trochu víc pohráli.
Už máte v hlavě plán pro další desku?
Tom: Teď to vypadá, že nejspíš do konce léta nemáme vůbec čas. Rádi si ale třeba při zvukovkách vyměňujeme nápady. Pro konzistentnější práci není prostor. Ale to nevadí, hodně věcí ze Stumpwork vzniklo právě takhle – z nahodilých jamů, když byl čas na turné.
Lewis: Máme teď opravdu hodně koncertů, takže na psaní další desky moc nepomýšlíme, ale to jsme ostatně asi nedělali nikdy. Spíš se to vždycky prostě stane.
Seznamte se
Britské čtveřici Dry Cleaning pomohl hned v začátcích americký vyhledávač talentů, jenž jejich singl vyhmátl ve chvíli, kdy měl na internetu pouhých šest stažení. Vytáhl Florence Shaw a její tři spoluhráče z garáže, kde se scházeli o nedělích, a nasměroval je k větším plánům. První album New Long Leg Dry Cleaning vydali v době pandemie, proto se rovnou pustili do druhého. Stumpwork vyšlo v říjnu 2022. Kapela, která hojně koncertovala již před pandemií, se od září 2021 příliš nezastavuje.