Jak již kapelník a frontman Šimon Král nastínil v rozhovoru, jedná se o slušnou thrashovou jízdu, které ale nechybí melodické linky a cit pro groove. Lze také konstatovat, že Destroy! rozhodně nekopírují osmdesátkové thrashové vzorce. Díky produkci a nápaditosti zní jejich hudba aktuálněji, a především si kapela už takhle zkraje kariéry buduje svůj zvuk.
Ačkoli se v průběhu rozhovoru Šimon nechal slyšet, že texty nejsou jeho nejsilnější stránkou, kapele se na EP povedlo udržet pevný koncept. Autostop značí smrt v pěti skladbách spojuje určitá hororová estetika, temná atmosféra a téma člověka jednajícího v mezních situacích. Krátké album je dynamicky pestré, každá skladba zde zaujme a má nápad. Tak schválně!
1 Kázeň musí být
Už jen svižný start v podobě klasického thrashového riffu vás okamžitě vtáhne do nahrávky. Píseň pojednává o překonávání vlastního strachu i určitém odporu vůči autoritě. Dominuje jí rychlé tempo, agresivní riffy a přímočarý vokál podtrhující celou, lehce hororovou atmosféru. A skvěle tady funguje refrén s melodickým vokálem. Hned ze startu nahrávky tak Destroy! demonstrují svůj potenciál. Tohle zdaleka není jen konvenční thrash bez myšlenky se sranda textem.
2 Mladej, blbej
To, že se Destroy! od debutu posunuli po stránce kytarových melodií, výrazně ukazuje druhá skladba Mladej, blbej, která je jejich výpovědí o dospívání, kdy člověk žije naplno. Překvapivě tady i hezky funguje kytarové sólo, které částečně plní funkci bridge. Už po prvním poslechu v paměti utkví ostré riffy i snadno zapamatovatelný refrén, byť je pravdou, že kapela obecně sází spíše na kratší frázování. Osobně tuto skladbu řadím mezi nejpovedenější na celém EP. Navíc okamžitě rozbíjí předsudek, že thrashmetalová deska se rovná jenom svižné rubačce.
3 Joe se do noci toulá
To potvrzuje i třetí skladba Joe se do noci toulá, která je po textové stránce tou nejvíce „příběhovou“. Hlavní postava fiktivního Joea, pohybujícího se nocí jakožto neškodný vágus, udržuje ponurý koncept EPčka. Poprvé se tady člověk místy i zasměje, přičemž Destroy! ukazují i svou odlehčenou stránku. Ne však mimo mísu. Skladba nikterak náladově nevybočuje, vlastně je snad nejvíce thrashová díky opakovaným riffům. Opět zde nechybí ani kytarové sólo se super atmosférou.
4 Autostop značí smrt
Pokud bychom z EP měli vytáhnout tu nejtvrdší a zároveň nejtemnější pecku, bude to určitě stejnojmenná skladba Autostop značí smrt. Místy až deathmetalové kytary skvěle zapadají k tématu písně o vrahovi, který vezme stopařku na opuštěné cestě. Skladba je zároveň jistou připomínkou oldschool metalu, čemuž i napomáhá zmíněné téma, jako vystřižené ze slasherových hororů ze 70. a 80. let. Vlastně by se tahle pecka klidně do nějakého hororu jako hudební podklad hodila.
5 Půlnoční rituál
Koncept nahrávky uzavírá nejpomalejší, ale zároveň nejnaléhavější skladba Půlnoční rituál. Zombie tematika a hypnotizující refrén, jenž vedle kytar utváří i perfektní a dynamické bicí, navozuje v samotném závěru až mrazivou atmosféru. Skladba rovněž ukazuje, že kapela umí složit a zahrát i rytmicky pomalejší a nápadité pasáže. Opět zde trochu připomínají staré dobré Anthrax, kteří zároveň do thrashe vnášeli trochu té nadsázky a vtipu. „Rituál je dokonán!“ S těmito slovy Destroy! navíc chytře zakončují své druhé, velmi povedené EP. Těšíme se, co bude dál!