Že na festival nebudou moci navázat sami pořadatelé, začalo být jasné už chvíli po jeho skončení. V listopadu 1969 vyslali první signál obyvatelé Bethelu, kteří v obecních volbách nezvolili radní zodpovědné za to, že se u nich festival v létě konal. Na začátku roku 1970 Max Yasgur odmítl znovu propůjčit pořadatelům své pozemky se slovy, že se chce vrátit k farmaření. A definitivní naděje pohřbila vláda státu New York, která po celém státě uvedla v platnost zákon zakazující velká veřejná shromáždění. Festival Woodstock se tak stal jedinečným okamžikem v hudební historii, na který šlo později jen intenzivně odkazovat, ale už ne plynule navázat.
Foto: Marc Holstein – Wikimedia Commons
Památník hudby i míru
Začněme těmi příjemnějšími poctami. Místo konání na loukách okolo Bethelu je dnes součástí hudební historie a noví majitelé se k němu po Yasgurově smrti náležitě chovali. Už v roce 1984 byla v areálu umístěna pamětní deska na počest „Míru a hudby“ a postupně se místo začalo předělávat na vzpomínkový meeting point. Oblast se přestala obdělávat a dnes ji můžete navštívit přesně v té podobě, v jaké před padesáti lety hostila festival.
Na místo Woodstocku se vrátili i někteří původní aktéři. Když v roce 2006 na pozemcích bývalé Yasgurovy farmy otevřeli Bethel Woods Center for the Arts, což je komplex sestávající z muzea, amfiteátru a víceúčelových uměleckých prostorů, postupně zde vystoupili například Crosby, Stills, Nash & Young, Richie Havens nebo Canned Heat. Mimochodem, popel Richieho Havense byl po jeho smrti v roce 2013 rozptýlen z letadla nad bethelskými loukami.
Jakkoli se současní majitelé pozemků svědomitě starají o důstojný odkaz Woodstocku (a nutno přiznat, že kvůli tomu areál koupili), pořád je to spíš památník než živý kulturní prostor.
Nejnavštěvovanější akce dnes čítají okolo 15 000 lidí a většinu času zde člověk tráví spíš procházením mezi exponáty a dobovými dokumenty. Ale ze všech pokusů navázat na Woodstock 1969 tento dopadl nejlíp. Bohužel.
Foto: Heinrich Klaffs – Wikimedia Commons
MTVStock
Woodstock z roku 1999 je považovaný za povedené navázání, ale nenechte se zmýlit, je to jen marketingový klam. Jediné, co se tehdy festivalu pořádanému ve městě Rome (asi 160 km od Bethelu) podařilo, byl vynikající line-up, vždyť kdo by nechtěl vidět na jedné akci Jamese Browna, The Offspring, Jamiroquai, Sheryl Crow, Metalliku, Mobyho, Muse, Chemical Brothers… asi netřeba pokračovat. Na výbornou dopadla i návštěvnost. Jinak se přehlídka, kam dorazilo 400 000 lidí, lišila od Woodstocku prakticky ve všem.
Že je něco špatně, dal vědět už pořadatel původního Woodstocku Michael Lang, který akci z roku 1999 nazval MTVStock kvůli tomu, že on a zbytek pořadatelů původního festivalu neměli na akci žádný nebo jen minimální vliv. Woodstock ’99 byl od začátku koncipovaný jako komerční festival, který neměl připomínat starou legendu. Měl vydělat na jejím jméně.
Celý víkend natáčela MTV, která umožnila divákům sledovat za poplatek přímý přenos. Do areálu si nikdo nesměl nic přinést, po vstupu však návštěvníky čekal cirkus s předraženými tacos a pivem, jedině voda z pítek byla zdarma, ale těch bylo málo a stály se na ně nekonečné fronty.
Nebyla zvládnutá organizace, sprchy a mobilní toalety se už první den ucpaly. Když k tomu přičtete příšerné vedro, které se pohybovalo okolo 38 °C, bylo zaděláno na průšvih. A ten přišel.
Začaly se vytvářet první hloučky výtržníků, které na sebe nabalovaly další a další lidi. Už v polovině akce můžeme mluvit o zfanatizovaném davu, jenž likvidoval vybavení, zapaloval hory odpadků a docházelo i k násilí. „Bylo o krk tam vůbec být. Celý ten výjev děsil. Vlny nenávisti se přelévaly tam a zpátky,“ popsal situaci moderátor MTV Kurt Loder. Woodstock ’99 končil tak, že do areálu nastoupili vojáci s policií a za asistence dalších bezpečnostních složek začali dav pacifikovat. Většina návštěvníků poslechla nařízení a normálně odešla, ale na místě zůstalo několik skupin lidí, kteří se s policií a vojáky pustili do otevřeného střetu.
Během setu Red Hot Chili Peppers návštěvníci Woodstocku ’99 zapalovali hory odpadků.
Oficiálně se mluví jen o několika vážných zraněních, ale festival měl na svědomí pravděpodobně život jednoho z návštěvníků, který zemřel o několik dní později na selhání několika orgánů následkem vyčerpání v kombinaci s předávkováním. A bohužel došlo k nahlášení několika znásilnění. Agresivní sexuální chování je dodnes vidět na záznamech, například záběry z koncertu Limp Bizkit doprovázejí pohledy do publika, kde opilí návštěvníci osahávají polonahé ženy sedící na ramenou svých partnerů. Podle svědků právě během koncertu Limp Bizkit došlo k jednomu znásilnění přímo uprostřed davu, stejná situace se opakovala při vystoupení Korn.
Mezi nejlepší vystoupení Woodstocku ’99 patří rozhodně Rage Against the Machine.
Woodstock ’99 skončil několika žalobami vůči pořadatelům a odsouzením ze strany veřejnosti i médií, nejostřeji asi událost komentoval bulvární deník Examiner, který festival označil za den, kdy zemřela hudba.
Padesátka neklapla
Na rok 2019 chystali původní pořadatelé s Michaelem Langem v čele velkou oslavu půlstoletí od Woodstocku. Měla se odehrát 16. až 18. srpna na místě původního festivalu a nabízela line-up snů: Killers, Raconteurs, Miley Cyrus, Robert Plant, Greta Van Fleet, Jay-Z, The Black Keys… kdo by tohle nechtěl vidět? Smůla. Zůstalo jen u slibů a plánů.
Lang a jeho tým nedokázali dotáhnout do konce několik věcí, které v součtu celou akci pohřbily. A nedodání vytištěných lístků v původním dubnovém termínu je to nejmenší. Pořadatelé si nezajistili od státu New York výjimku ze zákona o limitu na davové akce a úřady preventivně vydaly zákaz konání. To vedlo k odchodu obchodního partnera Dentsu Aegis Network, jenž měl zajistit honoráře pro vystupující. První hvězdy začaly rušit svou účast, což vedlo k reorganizaci původního předpokládaného areálu, a spustila se spirála odchodu dalších partnerů a vystupujících, kterou už nešlo zastavit. Pořadatelé a partneři na sebe začali podávat stížnosti k soudu a bylo vymalováno.
Před půlstoletím ti samí pořadatelé dokázali legendární festival vydupat ze země během několika týdnů. Tato snaha oslavit půlstoletí od Woodstocku ale skončila obrovskou blamáží. TEN Woodstock, zůstane už navždy jenom jeden a snahy na něj jakkoli navázat jsou spíš prokleté.
Foto: Wikimedia Commons