Vše začalo před 29 lety, když do studia v Jersey City nedorazil na nahrávání desky soulového zpěváka Ala Greena bubeník. Baskytarista Lati Kronlund v uvolněném čase s Arthurem Bakerem založili Brooklyn Funk Essentials. K rozhovoru s Latim se připojila i zpěvačka Alison Limerick, která je v posledních letech nepřehlédnutelnou součástí kapely.
Jaké dnes vidíte spojnice se samými začátky kapely?
Lati: Na začátku jsme ji tvořili jen s Arthurem. Nedávno jsem si povídal s naším prvním manažerem Billem Colemanem o tom, že jsem už zůstal z původní party sám. Řekl mi, že to nevadí, že důležité jsou písně, které máme. V nich je kouzlo. Od začátku jsem měl také silnou vizi, co chci a nechci dělat. A myslím, že právě to nám dovolilo se vyvíjet a zároveň zůstat věrní původní myšlence.
Co jste si přál a nepřál?
Lati: Má představa byla, že každý v kapele bude hvězda. Nikdo nebude důležitější než ostatní. Hráč na konga bude stejně významný jako jeden z hlavních zpěváků. Nikdy jsem nechtěl, aby hudebníci dělali křoví jednomu leadrovi. Bývaly doby, kdy jsme měli jen jednoho zpěváka nebo zpěvačku, ale to jsem se vždy ošíval. Na začátku jsme měli čtyři zpěváky, nebo řekněme spíš vokalisty, protože někteří byli spíš básníci nebo rappeři. Některé písničky byly instrumentální. Pokaždé, když někdo začal dominovat, zdálo se mi, že se k němu kapela naklání, a potřeboval jsem udělat krok zpět a znovu promyslet, co dál.
Vzpomínáte na první roky v New Yorku, než jste se rozprchli do různých zemí, jako na zlatá léta?
Lati: Když jsme ještě všichni žili v New Yorku, bylo to snazší, mohli jsme častěji koncertovat. Býval jsem ale paličák, a když jeden člen z dvanácti nemohl vystoupit, odmítl jsem hrát. Nechtěl jsem, aby lidé přišli třeba o saxofon Paula Shapira. A byl to zrovna on, kdo mě donutil si uvědomit, že to tak nepůjde, že skoro vždy bude někdo chybět. Postrčil mě i můj otec, jazzový muzikant, který mi vyprávěl, že jeho kapela se rozpustila po prvním koncertě. Nejdřív se na to díval stejně jako já – bez těchto lidí nemůžu hrát! Ale pak si našel jiné a vznikla daleko lepší kapela. Tak jsme se naučili, že můžeme hrát se záskoky. Došlo nám, že nejsme Rolling Stones, kde lidé chodí na konkrétní osobnosti. Ostatně, i oni hrají dál bez Charlieho Wattse. Mívali jsme ve městě několik koncertů měsíčně a lidé za námi jezdili z celého světa na naši domácí půdu. Taková základna byla pro kapelu báječná. Později už jsme nic podobného neměli, i když se trochu podobně cítíme v Paříži.
Předělávka skladby The Creator Has a Masterplan od Pharoah Sanders patří k největším hitům kapely.
Proč jste opustil New York?
Lati: Dostal jsem skvělou nabídku na produkování alba v Paříži. V té době jsem navíc přišel o byt v Brooklynu – majitel zdvojnásobil nájem. Vyrazili jsme tedy do Francie, a protože synovi byly čtyři roky, začal tam chodit do školky. Nakonec jsme tam zůstali docela dlouho a po 11. září už jsme tušili, že se nebudeme vracet. Tehdy jsme ani nepřemýšleli o tom, jak udržet pohromadě kapelu. Člověk spíš uvažoval, co vůbec dál se životem. I další členové opustili New York. Byl to hrozný šok, otřásl se svět. Skončilo relativně krátké období, kdy se zdálo, že se mění lepším směrem. Vedlo to k pětileté pauze Brooklyn Funk Essentials a já se po dvou letech přestěhoval do Švédska.
15. 10. 2022 – Groove Brno
D.Y.K. & Brooklyn Funk Essentials – Sono centrum, Brno
Následná pauza byla způsobená především vzdáleností mezi vámi a společenským otřesem po 11. září?
Lati: Nejen. Když jsme začínali, byla to prostě skvělá zábava v newyorských klubech. Pak jsme získali nahrávací kontrakt a nastalo krátké období, kdy jsme natáčeli videoklipy, které pouštěli na MTV. Chvíli se zdálo, že z toho bude něco opravdu velkého. Když jsme ale po několika letech zjistili, že pořád hrajeme ve stejných klubech, měli někteří lidé pocit, že se chtějí posunout a zkusit něco jiného. Já končit nechtěl, protože jsem měl v Brooklyn Funk Essentials přesně to, co jsem si přál, ale na chvíli jsem se taky začal především starat o rodinu. Produkoval jsem tehdy dost kapel, co se námi cítily inspirovány. Kromě toho jsem točil hodně hudby do reklam a pro televizi. Tehdy třeba začínal Pop Idol, ani ten mě neminul.
Co stálo za obnovením kapely?
Lati: Můj pařížský manažer se zeptal, proč už vlastně nehrajeme. Vlastně jsem ani nevěděl. Rozhodně to nebylo proto, že bych si tolik užíval komerční sféru. Tak jsem se rozhodl, že zase radši budu dělat hudbu, kterou mám rád, i když nebude tolik vydělávat, než vydělávat hudbou, která ve mně ani nevzbuzuje žádné emoce. Tak jsem se do toho zase pustil a miluji to. Obzvlášť koncerty nám přináší hodně radosti. Úžasné reakce publika jsou odměnou, díky které to stojí za to.
Alison, vy jste se připojila v roce 2016. Proč jste si přála stát se součástí Brooklyn Funk Essentials?
Alison: Znám Latiho přes třicet let. Napsal mi první singl Where Love Lives. Když se blížilo dvacáté páté výročí jeho vydání, měla kapela koncert v Londýně, a Lati navrhl, ať si s nimi přijdu zazpívat. Souhlasila jsem, ale odmítla jsem zpívat jen jednu písničku. Nacvičili jsme jich tedy víc a výsledkem byl naprosto fenomenální koncert. Přišli moji i jejich fanoušci a vzájemně jsme se všichni zamilovali. Nezapomenutelný večer, na nějž jsme pak navázali několika dalšími. Začátek naší spolupráce byl trochu náhodný, ale já se tak dokonale bavila, že když přišla nabídka, že bych s nimi příští rok mohla jet na turné, ani jsem nezaváhala. Další album Stay Good už jsem nahrávala s nimi. Víte, koncerty s Brooklyn Funk Essentials jsou něco, co jsem nikdy jindy nezažila, a to jsem měla i dost vlastních velkých povedených vystoupení. Ale na tuhle kapelu lidé chodí s úsměvem od ucha k uchu a jsou připraveni se bavit. A všichni znají slova a tančí jak o život. Vidím za tím všechna ta odpracovaná léta, kdy kapela začínala v Brooklynu.
Skladbu Where Love Lives napsal pro Alison Limerick Lati Kronlund dlouho předtím, než se přidala k Brooklyn Funk Essentials.
V jakém stavu jsou Brooklyn Funk Essentials nyní?
Lati: Jsem nadšený ze současných členů. Pracovat s nimi je zábava, nic se nezdá vyumělkované nebo těžké. Všichni jsou v pohodě, každý přichází s nápady a stát se může cokoli. Prostě se scházíme ve zkušebně, začneme hrát a skvěle se bavíme. Mám pocit, že už se o nic nemusím strachovat. Nejsem ve stresu z toho, jestli budeme mít dost silných nápadů na další písně, nebo jakým směrem bychom se měli ubírat. Nepřemýšlím v noci nad naším zvukem, nebo jestli jsme dost cool. Prostě milujeme si spolu hrát a to nejlepší přichází, když se naprosto uvolníme. Tohle jsme doufám zachytili i na novém albu, které je už nahrané. Právě dokončuji mastering.
Alison: Můžu potvrdit, že album je opravdu společným dílem, na nějž se podepsali svou osobností opravdu všichni. Myslím, že tím jsme se vrátili k začátkům, kdy kapela nahrávala třeba i v Turecku a nechala místní hudebníky, aby nahrávku rovnocenně ovlivnili. Výsledkem je báječná směs a šest spokojených hudebníků.
Poselstvím novinky Scream je, že každý má užívat vlastní hlas po svém.
První singl z alba se jmenuje Scream a je o potlačování emocí, které je podle vás buď nezdravé, nebo dokonce nemožné…
Alison: Jsem tanečnice. A pokud netančíte ve vlastním souboru, je tanec paradoxně neustálým kontrolováním emocí. Někdo vám neustále říká, co a jak máte dělat. Jděte doleva, teď doprava, usmívej se, ne tolik, teď se nesměj… Stejné to bylo v muzikálech na West Endu. Nikdy jsem neměla roli vytvořenou pro mě nebo mnou. Byla jsem pak zvyklá na tento způsob práce a přenesla si ho do hudby. Získala jsem nahrávací smlouvu, ale když mi někdo řekl, co mám dělat, jen jsem kývla a snažila se to co nejlépe splnit. Uvědomit si, že mám svůj hlas a že s ním mám zacházet, mi trvalo dlouho. Pak jsem se ještě musela naučit doopravdy říkat NE a vyjadřovat, co se mi líbí nebo nelíbí. Zjistila jsem, že i když se někdy rozhodnu špatně, jsem tak šťastnější, protože to byla moje vlastní volba. Člověk pak nemůže vše na někoho svádět a naučí se být zodpovědný sám za sebe. V umění je to zásadní.
A je mimochodem úplně úžasné, že dnes díky internetu mají mladí umělci možnost tvořit a šířit svou tvorbu, aniž by museli jako před třiceti lety kohokoli přesvědčovat, že jejich hlas stojí za to. Odpadá prostředník, který ve vás musí uvěřit – prostě nahrajete píseň nebo třeba video, jak tančíte, rovnou online a můžete přímo oslovit lidi. A skvělé to je i pro publikum, protože vzniká daleko pestřejší paleta umění a stačí mít chuť na ní objevovat.
Kdy nová deska vyjde?
Lati: Přemýšlíme nyní o posunutí termínu na začátek příštího roku, abychom mohli vydat ještě o jeden singl víc, než jsme plánovali.
Seznamte se
V roce 2023 oslaví Brooklyn Funk Essentials třicetileté výročí. Na založení kapely a její zlatá léta v New Yorku dnes už však může vzpomínat jen baskytarista Lati Kronlund. Zbytek kapely se obměnil a dnes ji s Latim tvoří Anna Brooks (saxofon a vokály), Desmond Foster (kytara a vokály), Alison Limerick (zpěv), Hux Nettermalm (bicí) a Iwan VanHetten (trumpeta, klávesy a vokály). K šesti studiovým deskám přibyde v dohledné době další. Kapela ji letos v létě dokončila. Hudba energické formace zněla mimo jiné i v seriálech Starsky & Hutch nebo Rodina Sopránů.