Poslechněte si první desítku hudebníků z unikátního žebříčku, který vyšel v únorovém vydání časopisu Headliner.
2.0
Podkrkonošský rokenrol s názorem
Diverzní tandem se základnou v Podkrkonoší. Jejich zbraní je směsice stoneru, garage rocku a grunge. Seznamte se, kapela 2.0 z Vrchlabí. Duo existuje už delší dobu, ale teprve v poslední době o sobě dává víc vědět. Dosud asi nebylo kam spěchat. Přece jenom éra devadesátkových kytar, kterou se slyšitelně inspirují, jim nikam neuteče. Zatím poslední důkaz talentu vyzobat z devadesátek to podstatné ukrývá vydařený singl Relief, který jim produkoval Tomáš Fröde z Imodium.
Radek Pavlovič
Abbie Falls
Brutální kytary proložené elektronikou
Jestli je u nás na extrémní metalové scéně kapela s velkým potenciálem do budoucna, jsou to právě pražští Abbie Falls. Tahle mladá a průrazná smečka prozatím vydala dvě prodloužené nahrávky, konkrétně No One’s Above, No One’s Below z roku 2021 a loňskou novinku Hell is Other People, která vyšla nově pod hlavičkou amerického labelu Seek & Strike. Žánrově se kapela pohybuje někde na pomezí surového hardcoru a deathcoru s prvky elektroniky, díky čemuž z její hudby čiší značná agresivita. I kvůli osobitému přístupu k muzice dokázala pětice překročit hranici dvou milionů streamů na sociálních platformách a získává uznání za hranicemi. Pokud máte rádi opravdu tvrdou a nekompromisní muziku, Abbie Falls jsou přesně pro vás. Jejich drive a nasazení je něco, co řadě domácích kapel pořád trochu chybí.
Lukáš Rešl
Karolína Beranová
Zasněně krásný hlas
Mladá písničkářka a audiovizuální umělkyně Karolína Beranová patří mezi velmi početnou enklávu mladých umělců, kteří nezpívají v mateřštině. V jejím případě však můžeme hovořit o angličtině skoro nerozeznatelné od rodilých mluvčích. V minulém roce vydala čtyřskladbové EP please be gentle, na němž představila svůj dreampopový svět. Opravdovou lahůdkou je však její prozatím poslední singl Independent Road, v němž její nádherný hlas působí přímo brilantně.
Daniel Mohr
Bob Bleedy
Tátovi navzdory
Bob Bleedy je pseudonym Roberta Kříže, mladého hudebníka, který měl před pár lety kapelu JayRõ společně s Yashou, na něhož jsme v žebříčku nadějí upozorňovali už loni. Ve své hudbě projevuje podobný smysl pro ironii a sarkasmus. A kromě toho formálně ctí důležitost refrénů a melodií. Za písničkami na jeho loňském debutovém albu Condependers je ale příběhů o dost víc. O závislostech, utváření vlastní identity pro druhého. A taky o bouření se proti politice vlastních rodičů a touze rozsekat portrét Václava Klause. To všechno zní docela těžce, ale hudba, kterou Bob Bleedy hraje, oproti tomu zaujme svou lehkostí a chytlavostí. Fakt je to v některých momentech až strhujícím způsobem zábavné.
Honza Vedral
Borrowd
Když má emo jiskru
Melodické breakdowny, liché takty, screamy i popové vokály. To všechno ve své hudbě kombinují Borrowd, mladá emo/posthardcorová formace z Brna. Svůj debut I Built This House of Glass for You skupina vydala koncem roku 2021 a minulý rok přidala i singl To Waves I Belong Too, na němž se zvukově o kus posunula i díky producentu Filipu Vlčkovi. Mladé kvarteto nabízí hodně pestrou kombinaci žánrů s moderním zvukem a proměnlivými náladami, které jsou pro emocore tak typické. Podobných kapel je tu sice poměrně dost, ale Borrowd v sobě zkrátka mají jiskru, energii a nadšení. Jestli se ptáte, jak má znít moderní rocková kapela v roce 2023, tak právě takhle.
Lukáš Rešl
Bottled Fish
Příjemně melancholické příběhy
Jádro kazachstánsko/rusko/ukrajinské skupiny Bottled Fish usazené v Praze tvoří Asya Shakurová a Nikita Zhitnikov. Své myšlenky a pocity se snaží vyjadřovat prostřednictvím zajímavé post žánrové směsi indie rocku, alternativy, bluesové psychedelie a synth wavu. Výsledkem je výborně zahraná, příjemně ponurá muzika oplývající nečekanými harmoniemi, osobitou atmosférou a příběhy v textech zpívaných výbornou angličtinou. A jak jsem se mohl přesvědčit, kapela to umí podat i naživo. Skupina na sebe upozornila v roce 2020 debutovým EP No One a loni vydala singl Covenant předznamenávající první album, jehož bychom se měli co nevidět dočkat.
Marek Reinoha
Byt č. 4
Naštvaná punkrocková jízda
Mladá šumperská smečka Byt č. 4 debutovala na jaře loňského roku singlem Nechápu, v němž se prezentovala punkrockovou energií, přiměřenou agresivitou, odzbrojující přímočarostí, naléhavým zpěvem a upřímným textem. Když Dany Stejskal singl recenzoval v rubrice Feedback, napsal: „O téhle partě velmi brzy uslyšíme. A hlavně ji uvidíme na plakátech klubů a festivalů.“ A kapela jeho předpověď v podstatě beze zbytku začala plnit. Vydala ještě další tři singly, v nichž prokázala, že do toho umí pořádně hrábnout (Sarajevo), ale že to umí i v klidnějších polohách (Můra). Odehrála řadu koncertů a rok 2022 zakončila jako support skupiny UDG na jejich Vánočním turné. Pokud takto bude pokračovat, nebude trvat dlouho a bude si hledat support na svých vlastních tour.
Marek Reinoha
Caramel
Tklivé nezávisle popové kytary
Brněnská skupina Caramel vznikla krátce před začátkem pandemie a v jejím průběhu vydala debutové EP Labutě o nejistotě a zašlých vzpomínkách na hezké chvíle. Jejich alternativní kytarová muzika na něm balancovala mezi emo rockem, dark popem a indie popem a vyznačovala se chytlavými melodiemi, tklivými kytarovými linkami a melancholickými, výborně napsanými, hlubokými i poetickými českými texty. Jak ukazuje jejich poslední, téměř hardrockový singl 2:00 z loňského roku, Caramel se ve své tvorbě nebojí zvukové barevnosti ani aranžérských posunů. A to slibuje zajímavý vývoj. Caramel nás podle mého ještě mile překvapí.
Marek Reinoha
Cigarette Pillowbag
S kytarou do světa
Rodák ze severu Čech (konkrétně z Liberce) Václav Truksa je s velkou pravděpodobností vyjma svého rodiště známější u zahraničních hudebních fanoušků. Velkou část roku totiž tráví buskováním po velkých evropských metropolích a sbírá tak příznivce a posluchače z celého světa. Za poslední dva roky kromě buskování stihl nahrát i sedm singlů, které mají zajímavý, nezávisle popový nádech a rozhodně dokážou zaujmout. Rovněž se může opřít o svou velice dobrou angličtinu, která až na pár okamžiků nedává možnost rozpoznat, odkud pochází. Jeho debutové album by vzhledem ke zkušenostem, které má z ulice, mohlo být velmi zajímavé.
Daniel Mohr
Colour of the Sky
Totální postapokalyptické osvobození
Colour of the Sky je projekt multiinstrumentalisty Michaela Marka, který po tom, co ukončila činnost kapela Pilot Season, jejímž byl členem, začal tvořit vlastní nahrávky. Výsledek své tvorby vloni vydal na rozmanitém albu New Inception, na které nejen sám napsal muziku, ale také ji nahrál, zmixoval a zmasteroval. Jeho hudba má postapokalyptickou náladu a pohybuje se někde mezi arthousem a industriálem. Její poslech osvobozuje od žánrových omezení a otevírá mysl posluchače zcela novému pojetí experimentálního industriálu. Není to hudba pro každého, ale kdo se jí otevře, toho pohltí její síla.
Marek Reinoha