Obrázek k článku 50 Nadějí české hudby: Bitter Season valí punk tak, že je rovnou vzali na největší festival
| Redakce | Foto: Danny Nguyen

50 Nadějí české hudby: Bitter Season valí punk tak, že je rovnou vzali na největší festival

Redaktoři Headlineru se již tradičně na začátek roku ponořili pod povrch české hudební scény a napříč žánry vybrali padesátku jejích nadějí. Jsou teprve na začátku, většina z nich je po vydání nebo teprve před vydáním debutového alba. Možná už jste o nich slyšeli. Možná vůbec. Možná zazáří. Možná vyhoří. Ale potenciál na domácí scéně mají.

Seznamte se s první desítkou hudebníků z unikátního žebříčku, který vyšel v únorovém vydání časopisu Headliner. 

All da soulz

Tady vládne atmosféra

V květnu minulého roku na sebe experimentálně elektronický a jazzový projekt All da Soulz upozornil debutovým eponymním EP. Nahrávka obsahuje sice jen čtyři singly s celkovou stopáží pouhých sedmnácti minut, o to intenzivnější a bohatší zážitek však nabízí. Nechybí zde typicky jazzová kytara, dechová sekce, elektronické podklady, ale hlavně poutavý dívčí zpěv. Sjednocujícím prvkem všech skladeb je naléhavá atmosféra, která posluchače na první dobrou upoutá. Už proto se rozhodně vyplatí v roce 2024 sledovat. Třeba začnou i koncertovat…

Lukáš Rešl

binding blank pages

Mezinárodní setkání v Praze

Jednotliví členové téhle art kytarovky pocházejí z různých koutů Evropy, ale sešli se a společně začali tvořit až v roce 2022 v Praze. Hudba, kterou hrají, sahá od snových melodií po zkreslené zvukové plochy. Mají cit pro silné melodie i určitou tajuplnost, nebojí se hledat neotřelé zvuky. To, jak se v jejich písních splétají promyšlené kytary, emocionální vokály, strašidelné syntezátory, bubny a hypnotické basové linky, by mohlo být inspirací i mnoha starším a zkušenějším.

Antonín Kocábek

Bitter Season

Taky máme rádi Blink-182

Začátkem loňského října se z ničeho nic na streamovacích platformách vynořila kapela s nasprejovaným logem Bitter Season. Skupina, kterou tvoří členové domácích part Skywalker, Burning Steps a Lorelai, se prezentuje svižným pop punkem s jasným odkazem na americké hvězdy jako Blink-182 či Sum 41. Oficiálně mají venku sice jen tři singly, ale celkového repertoáru mají očividně mnohem více. Kapela v podstatě ani nemrkla a už si letos zahraje na největším domácím festivalu Rock for People. Tomu říkám kapelní start jako hrom!

Lukáš Rešl

Blind Künstler

Zneklidňující lynchovská estetika

Za projektem Blind Künstler stojí netradiční spojení v Brně usazeného novozélandského hudebníka Rhyse Bradocka (Gerda Blank, ex Metronome Blues) a českého saxofonisty Tomáše Továrka. Z jejich spolupráce vznikl eponymní debut, který vyšel nenápadně na konci loňského roku. Album obsahuje zčásti instrumentální a zčásti písňové skladby a oba pánové na něm posluchače berou do sugestivního světa potemnělých barů, ve kterých se mlhou cigaretového kouře prodírá jazzem a psychedelií načichlá, v podstatě filmová hudba ozvláštněná zneklidňujícím úpěním saxofonu nebo Rhysovým vokálem. V hudbě se mísí žánry a atmosféry, nálady a pocity a lynchovské krajiny se snoubí s gotickou a jazzovou stylizací. A je to skvělé! Pro živou prezentaci se Braddock a Továrek obklopili kapelou, kterou tvoří Erik Hajtmánek na bicí a Jan Uiberlay na basu. A můžu potvrdit, že naživo to má i sílu a drive.

Marek Reinoha

Bloody Capes

Z nehostinných hor a hvozdů severu

Za libereckým projektem Bloody Capes stojí pánové JG a Luke Silt z dark and heavy alternativní rockové kapely L RU, která si vybírá delší dovolenou. Vznikl v roce 2022 v horách a lesích na severu České republiky. Dvojice se snaží o žánrově nesvázanou hudbu na pomezí temného, alternativního heavy rocku a elektroniky, do které se promítají i vlivy down tempa, stoner rocku a dalších žánrů. Inspirují se zejména zvuky a vjemy, které jim nabízí hvozdy Jizerských hor, do nichž oba dva často a rádi chodí. Výsledkem jejich spolupráce je zhudebněná ponurost nehostinného severu vydaná na albu Grey Air. Oba pánové ke své hudbě přistupují koncepčně, neomezují se jen na hudební složku a stejnou váhu kladou i na lyriku a doprovodný vizuál. Výsledkem je tak komplexní audiovizuální prostředí, které by se mělo stát základem pro živá vystoupení v klubech a na festivalech. V současné době pracují na novém singlu a na vizuálu, jenž nový track doplní naživo.

Marek Reinoha

Branko’s Bridge

Sledovaný návrat cheesburgerů

Brankův most v Bělehradě je nechvalně známý jako most sebevrahů a právě jeho název si vzala talentovaná kapela z Prahy. Nejsou to úplní nováčci. Na pražské scéně začali působit už v roce 2017 a před pár lety jsem o ní, tehdy ještě jako o čtveřici, dokonce psal v červencovém čísle v rubrice Lokál. Ale po slibném rozjezdu se po ní někdy v roce 2021 slehla zem. Neskočili z Brankova mostu, jen se po odchodu kytaristy Jakuba Bolbola odmlčeli, dávali dohromady materiál a sbírali síly na návrat. A ten se děje právě teď. Mezi lidi se vrátili jako trio s hravě sarkastickým singlem I Feel Fine, který předznamenává debutové album Hobby Horse Cowboy. A ten britsky znějící, nenuceně lehce podávaný postpunkový song šlape jako kráva. Jelikož však vím, co Branko’s Bridge dělali před pauzou, kdy svoji muziku označovali nálepkou cheeseburger rock jako něco, co je cheesy, něco, v čem je od všeho trochu, můžeme se těšit na hodně barevné album. Bude popichovat, nabíjet energií a třeba i trochu dráždit… tak už ať je venku!

Marek Reinoha

Bren

Hřejivé kytary plné emocí

Brněnská kapela Bren vznikla z přátelství kytaristů Ivo Lorence (Science Killer, ex Beps‘n‘Johnnies) a Šimona Podrazila (tryo, Science Killer). Setkávali se jen tak – ve dvou. A při tom scházení začaly vznikat písničky. Když se k nim posléze přidal basák Lukáš Nedomlel a bubeník Vojtěch Škuta, byla kapela Bren na světě. Čtveřice tvoří kytarovou muziku, která je směsí temných a naléhavých poloh pohybujících se mezi slowcorem, no wave a shoegazem. Výsledek se vyznačuje kontrastem mezi jemnými melodiemi a expesivními kytarovými plochami a nejednoznačnou snovou zastřeností. To vše doplňují dvouhlasým zpěvem povedeně poetických a hodně osobních textů plných naléhavých emocí, v němž reflektují křehké mezilidské vztahy. Kapela má zatím venku jedno třísongové EP a na letošek chystá debutové album.

Marek Reinoha

Cédric

Nový Rychlý kluk

O Cédricovi toho zatím moc nevíme, ale to se může brzy změnit. Pochází z Ostravy, má za sebou singl se Sergeiem Barracudou a pár pokusů o sólové věci, které možná zatím plně nezarezonovaly. Nebo jak se to vezme. Na konci loňského roku se mladého rappera a zpěváka ujali pánové z Mike Roft Records a stal se novým členem spolku Rychlí kluci. První společný singl ?Side má solidní zvuk od D.Kopa, který prostě tuhle hypnoticky zamumlanou a trochu psychedelickou atmosféru umí. Uvidíme, jak se mu pod mocnými Calinovými křídly bude dařit.

Honza Vedral

Cold Meat Party

Lo-fi kytarová tančírna

Kapela Cold Meat Party vznikla už dávno v Plzni jako středoškolská kapela, která ale od hraní coverů postupně přešla k vlastní tvorbě. Naplno jako new-school garage kapela začala fungovat až někdy v roce 2021, kdy se ustálila její sestava. Hudebně se jedná o fresh kytarovou muziku inspirovanou garáží newyorského střihu. Vyznačuje se příjemnými kytarami a velmi zajímavým floutkovským zpěvem, jsou v ní slyšet vlivy kapel jako The Strokes, Modern Lovers nebo Babe Rainbow a nechybí tu ani notná dávka psychedelie. Svůj první studiový singl Last Day on Earth, který zaujme hypnotickými kytarovými riffy, vydala na konci roku 2022. Po loňských singlech Vacant Lot a Cut the Wire pánové nahráli debutové album, jehož bychom se měli dočkat na jaře. Čeká nás na něm další sonda pod okoralou vrstvu dospělého lidského srdce, ve které se extrovertnost střídá s nesmělostí.

Marek Reinoha

Cold Venus Revisited

Trefa do srdce každého melancholika

Pražská tříčlenná kapela Cold Venus Revisited je sice usazená v Praze, ale její kořeny sahají od Turecka až na Sibiř. Vznikla těsně před nástupem covidové pandemie, takže poté, co odehrála několik koncertů, byla nucena se jako všichni ostatní uzavřít do kolotoče lockdownů a karantén, čehož využila primárně pro skládání songů. Skupina produkuje potemnělou, dostatečně tesknou a repetitivní muziku na pomezí gotického post punku, shoegazu (darkgazu) a temné psychedelie. Upozornila na sebe v roce 2021 debutovým EP Eternal Dystopia, na něž v loňském roce navázala povedenými singly Keep Breathing a The Void. Jejich pomalé, zahloubané a elektrizující skladby oplývající dechberoucí atmosférou postavenou na úsporné rytmice, uhrančivých basových linkách, rozmazaně pulzující kytaře a překrásně smutném zpěvu posluchače obklopují neproniknutelnou nostalgií, ze které sice mrazí po zádech, ale nechce se z ní ven. Na loňských singlech se od EP Eternal Dystopia neskutečně posunuli a v letošním roce plánují nahrát a vydat debutové album. Na to by se prostě měl těšit každý melancholik.

Marek Reinoha