Již v roce 2021 SuperBlue vydali stejnojmenné album, na kterém mísí vlastní písně, covery i nově otextované starší skladby. Jindy naopak staršímu textu přisoudili novou melodii. Například píseň, jež dala název celé nahrávce i projektu, je původně dílem trumpetisty Freddieho Hubbarda, Elling ji ovšem nově otextoval a ze jména ubral mezeru. K melodiím jazzových velikánů chicagský zpěvák vlastní texty roubuje dlouhodobě, tentokrát ovšem nová hudba začínala vznikat trochu z jiného úhlu – u dvojice hudebníků z Butcher Brown.
„Corey Fonville a DJ Harrison se setkali s Charliem Hunterem v jejich studiu a stvořili směs groovů a barev. Já se pak doma v Chicagu rozhodl, jestli si jejich rytmické nahrávky žádají nové melodie nebo se hodí k již existujícím skladbám,“ vzpomíná Elling během našeho rozhovoru na první fázi společné práce. „Jakmile jsme položili tyto základy, setkal jsem se s Charliem v přestavěných stájích ve městě Urbana v Illinois a nahráli jsme zde zpěvy a kytaru a všechno smíchali.“
Zatímco s dvojicí hudebníků z Butcher Brown se Elling osobně poznal až daleko později, s kytaristou Charliem Hunterem, známým hrou na hybridní nástroje s přidanými basovými strunami, se setkává od devadesátých let. „Pandemie omezila možnost cestovat, proto jsme spolupracovali na vzdálenost přibližně tisíce mil. Charlie fungoval jako náš prostředník,“ objasňuje Elling.
Pro pocit mladosti
„Je velký kompliment, že mi tito nadaní mladí kocouři věřili, souzněli se mnou a cítili takové nadšení. Přináší mi to pocit oživení a omlazení v pravém slova smyslu,“ pochvaluje si věhlasný zpěvák spolupráci s dvojicí mladších kolegů a vysvětluje, že hudbě, jakou dělají Butcher Brown, dřív nevěnoval pozornost nikoli proto, že by se mu nelíbila, ale protože se dlouho soustředil výhradně na to, aby se naučil co nejvíc od legendárních hudebníků, jako byli Lester Young, Wayne Shorter či Dexter Gordon.
Corey Fonville, který album koprodukoval, si s Ellingem notuje: „Kurtovu hudbu jsem miloval od střední. Už je legendou. Znal jsem ho jako přímočarého vokalistu, ale měl jsem pocit, že se s námi cítí jako doma. Částečně proto, že je naše hudba silně zakořeněná v blues, a to bylo už dřív součástí i jeho hudby. A byl jsem velmi šťastný, že nám věřil natolik, že nás nechal vést věci tímto směrem.“
Na jednom místě se všichni dohromady sešli až několik měsíců po dokončení projektu a vydání alba SuperBlue: „Coreyho a Devona jsem poprvé potkal ve Virginii, jen den předtím, než jsme spolu měli první koncert. Byla to slavnost,“ vzpomíná Elling, který si s novými spoluhráči okamžitě rozuměl i na pódiu.
Inspirace beatníky
Elling se při psaní a výběru textů protentokrát nechal inspirovat lecčím od beatnické literatury a Kerouackových Dharmových tuláků přes slova Toma Waitse po současné politické klima ve Spojených státech. Konkrétně působení krajní pravice, dezinformace či konspirační hnutí QAnon inspirovaly skladbu Can’t Make It with Your Brain.
Na albu kapela vytváří nejrůznější originální spojení, například melodii nedávno zemřelého saxofonisty Wayna Shortera, již hudebník před lety nahrál pro barmskou političku a laureátku Nobelovy ceny míru Aun Schan Su Ťij, Elling doplnil útržky poezie básnířky Chase Twichell. „Při psaní textů vždy cítím trochu tvůrčího napětí mezi tím, jak vnímám záměr skladatele, a mezi mými vlastními textařskými instinkty. Zde jsem dal svým instinktům přednost, ale zároveň jsem tím složil poctu Waynově dlouholeté buddhistické praxi,“ říká zpěvák o skladbě Where to Find It, která zrcadlí současné dění v Barmě.
Skladbou Sassy původně Manhattan Transfer skládali poctu jazzové zpěvačce Sarah Vaughan.
Jazz, to je moje
Kurt Elling, držitel dvou cen Grammy a mnohonásobně většího množství nominací na tuto prestižní cenu, si nejvíce váží toho, že v hudbě nemusí dělat žádné kompromisy: „Řekl bych, že třicetiletá koncertní kariéra, během které zpívám přesně takovou hudbu, jakou jsem si sám vybral, a zároveň se snažím každý večer zlepšovat, je dostatečný úspěch,“ myslí si.
„Můj otec se věnoval klasice a duchovní hudbě, takže během dospívání jsem zpíval Bacha a Brahmse. Ale věděl jsem, že klasice se celý život věnovat nebudu, stejně jsem nebyl ani rozený rocker. Jazz mi ze všech žánrů nejlépe vyhovuje jako autorovi i zpěvákovi. Moje pole působnosti je zde širší, a proto je nejvíc uspokojivý,“ odpovídá na otázku, zda někdy během své kariéry směřoval jinam než k jazzu.
Koncertní tip
Kurt Elling se spolu se SuperBlue představí 2. května v brněnském Sonu, kde vystoupí v rámci přehlídky JazzFestBrno i baskytarista, zpěvák a skladatel Chris Morrissey, známý mimo jiné z kapely Norah Jones.