Obrázek k článku Bloodywood: Indický metal má sílu slona. Jednou na tom budeme stejně jako v Česku
| Liv Boková | Foto: Petr Klapper

Bloodywood: Indický metal má sílu slona. Jednou na tom budeme stejně jako v Česku

Indičtí metalisté Bloodywood pomalu dobývají svět. Letos opanovali i velká pódia na řadě významných evropských festivalů. Řádné šílenství se strhlo také při jejich vystoupení na tuzemském Rock for People. Kde se vůbec vzal metal v Indii?

Krátce před začátkem koncertu na letišti v Hradci Králové jsme hovořili s nejmladším členem kapely, rapperem Raoulem Kerrem, který nám mimo jiné prozradil, jaké postavení má metal v Indii, nebo vysvětlil název i symboliku slona na novém albu. I on sám je jejím dokonalým ztělesněním. Mimo pódium jemný, mírný, klidně hovořící, usměvavý, na něm mocně diktující a agresivní.

V Evropě jste čím dál oblíbenější. Jak se vám tady líbí?

Byli jsme tu loni v létě, pak letos na jaře a toto léto hrajeme na velkých festivalech. Odezva je pokaždé ohromně pozitivní a přichází další nabídky. Máme z toho velkou radost a Evropu už považujeme za druhý domov.

Máte nějaké konkrétní vzpomínky na koncerty v České republice?

Loni v srpnu jsme vystupovali na festivalu Brutal Assault. Úžasné. Lidé tam předvedli nespočet různých moshpit stylů, nejvíc, co jsem kdy viděl. A pak březnový koncert v Praze byl asi nejšílenější z celého jarního turné. Z obou show jsme si odnesli nezapomenutelné zážitky, takže máme radost, že jsme zpátky.

Určitě je o vás velký zájem díky muzice i proto, že když se řekne „metalová kapela z Indie“, zní to exoticky a přitažlivě. Jak funguje metalová scéna v Indii?

Jde o velmi malou komunitu. Je tam možná deset, maximálně dvacet tisíc metalistů. V zemi, kde žije téměř jedna a půl miliardy obyvatel. Opravdu mini komunita, všichni se navzájem znají. Co je ale velmi pozitivní, všichni se také navzájem podporují. Když je koncert, přijdou, prožívají ho společně a pokaždé tak vznikají zážitky, které se člověku navždy vryjí do paměti. Komunita se také pozvolna rozrůstá, pokaždé se objeví nové tváře, přichází další mladí lidé. V Indii je tedy i tímto metalová scéna velmi specifická, ale roste, takže doufám, že jednou bude podobně silná a široká jako třeba tady v České republice.

Napadlo vás, že byste se někam přestěhovali? Například do Evropy, do USA.

Jdeme s proudem a neděláme podobně radikální rozhodnutí. Indie je zároveň důležitou součástí našeho tvůrčího procesu. Ale ano, tuto možnost jsme už také probírali, uvidíme, jak se nám bude dál dařit. Líbilo se nám v řadě zemí, kde jsme už měli možnost vystupovat, stěhování však v tuto chvíli není na pořadu dne.

Jste nejmladší člen kapely. Věkem i profesně?

Od roku 2018 jsem s Bloodywood spolupracoval a o rok později mě oficiálně přijali jako stálého člena, nicméně kapela je mladá, existuje sedm let, takže se dá říct, že v ní jsem skoro od začátku.

Loni jste vydali první album s původním materiálem. Co znamená jeho název?

Rakshak je ochránce nebo opatrovník. Říkáme tím, že hudba funguje jako ochránce a obránce, spojuje lidi po celém světě v jednu komunitu, která se tak dokáže ubránit před nejrůznějšími příkořími, nespravedlnostmi a palčivými problémy, jež dnešní svět přináší. Sice to neznamená, že díky ochránci má člověk něco zadarmo, že on za něj udělá potřebnou práci, ale probouzí a posiluje sílu, vůli a odvahu to zvládnout. Mluvíme o záležitostech jako korupce, politika, práva LGBT, sexuální zneužívání, všechny tyto záležitosti, s nimiž se dnes a denně někdo z nás musí potýkat. Náš ochránce tedy znamená, že se všichni spojí a společně budou ochraňovat svět pro jeho lepší budoucnost. Je to ochránce ve smyslu individuálním i se vztažením na globální komunitu.

Na obalu desky je nádherný velký slon. Co ten s tím má společného? Miluji slony.

Taky milujeme slony. Slon je rozhodně dokonalým znázorněním Indie a indické kultury. To je jeden z důvodů, proč jsme si ho na přebal desky vybrali. Druhý je, že jde o velmi laskavé stvoření a zároveň velmi silné zvíře, které může leccos zničit, pokud chce a rozhodne se tak. Může být velmi jemné a mírumilovné i velice agresivní. Je také nesmírně inteligentní. Slon je tedy zvíře dokonale vystihující nás jako kapelu i naši tvorbu, písně, které jsme složili a natočili na toto album. Ty jsou totiž o míru a laskavosti a zároveň o síle vstát a bránit se, když je to potřeba.

Slon je tedy jasný. Věnujete se i různým tradičním indickým aktivitám, jako jsou třeba meditace?

Rádi bychom, líbí se nám koncept, ale zatím jsme se mentálně nedostali na tu úroveň, abychom mohli meditace účinně praktikovat. Já s tím chci začít co nejdřív, protože to vidím jako příležitost víc zapracovat na osobní disciplíně. Taky si myslím, že když se naučím správně meditovat, sedět klidně a bez myšlenek, dýchat, a budu pravidelně praktikovat, že mi to pomůže výrazně zlepšit výkon na pódiu a celkově vyrůst jako člověk.

A přímo v muzice?

Co děláme od samého počátku existence kapely, je používání tradiční indické hudby a zpěvů v našich písních. Zakladatel kapely a náš lídr Karan se také snaží objevovat a následně používat tradiční i netradiční zajímavé nástroje z různých koutů Indie. Například i na albu jsou různé perkuse z jihu Indie. Obecně stále přidáváme různé fragmenty naší národní kultury a experimentujeme s nimi.

Jaký používáte jazyk?

Směsici jazyků, nejvíce můžete slyšet indickou pandžábštinu. Mezi sebou mluvíme indickou angličtinou i pandžábštinou. V písních kromě klasické angličtiny používáme čtyři indické jazyky.

Píše se o vás jako o první indické kapele, která má šanci stát se světovým fenoménem. Je to váš cíl?

Jednoznačně ano. Od samého začátku. Chceme být globální záležitostí. Aby naše hudba byla známá po celém světě a zároveň se mezi co nejvíce lidí prostřednictvím písní dostalo poselství, které jim chceme předat, a jako výsledek se svět stal lepším místem. Samozřejmě píšeme o osobních zkušenostech, ale vztahujeme je na celý svět, protože víme, že se ty záležitosti dějí všude. Například v Indii je velkým problémem korupce nebo sexuální násilí, ve větší či menší míře se však obojí děje po celém světě, takže ačkoli hovoříme z vlastní zkušenosti, oslovujeme celý svět. Naším cílem je změnit svět v lepší místo k životu a nepřestaneme, dokud se nám to nepodaří.

Je snadné se v Indii uživit jako metalový hudebník?

Vůbec. Nejde to.

Musíte tedy mít i další práci?

Teď už ne, protože díky tomu, že je o nás velký zájem a hodně koncertujeme, máme taky bohatý merch, platí se za streaming hudby a sdílíme exkluzivní obsah na Patreonu. To všechno dohromady dává nějaký ten peníz a máme obrovské štěstí, že jsme se dopracovali na úroveň, kdy se můžeme považovat za profesionály, kteří nemusí mít jinou práci, aby vyžili. Pořád ale na tom musíme tvrdě pracovat, hodně přemýšlet a přicházet se spoustou tvůrčího a zábavného materiálu, což zase ubírá čas, který bychom potřebovali věnovat třeba hudební tvorbě. Například Karan je právník, další člen kapely manažer zábavního klubu. Než jsme si mohli říct, že jsme profesionální muzikanti a uživit se jen díky Bloodywood, museli jsme na tom dva roky tvrdě pracovat.

Z jakých důvodů jste Rakshak vydali nezávisle?

Měli jsme nabídky od několika vydavatelství, jenže my děláme od začátku všechno nezávisle, takže jsme po jejich zvážení dospěli k rozhodnutí u toho zůstat. Chtěli jsme využít všechno, co jsme se do té doby naučili, a zjistit, jak se nám povede. V případě, že by to nevyšlo, byli jsme připravení spojit síly s nějakým labelem, což naštěstí nebylo třeba, protože to vyšlo. Dveře však máme stále otevřené, takže je možné, že po nějaké době situaci přehodnotíme a někomu se upíšeme. Ovšem není nic hezčího než pocit, že jste dosáhli velkých úspěchů sami, nezávisle, a to bychom si rádi udrželi.

Jak jste se vy osobně dostal k metalové hudbě?

Mám pocit, že jsem vždycky poslouchal Linkin Park a Rage Against the Machine, hip hop, rokenrol a nu-metal. Podvědomě jsem tušil, že to je něco, co bych chtěl sám dělat. Přijde mi velmi přirozené propojení metalu a hip hopu. K metalové komunitě jsem se dostal až díky Bloodywood a zjistil jsem, že to je komunita, kterou jsem celý život hledal, a chci být její součástí, protože sdružuje velmi inteligentní a nejmilejší lidi, jaké jsem kdy poznal.

Seznamte se

Bloodywood jsou indická metalová kapela z Nového Dillí, která vznikla v roce 2016. Fanouškovskou základnu si postavila díky YouTube a metalovým coverům popových písní. Loni vydala debutové album Rakshak s původním materiálem. V hudbě míchá metal s tradiční indickou muzikou, experimentuje s místními hudebními nástroji. Texty se zabývají globálními problémy včetně korupce, sexuálního násilí, politického boje. Kapela také podporuje nejrůznější nadace, například na ochranu zvířat.